Hlavní strana  •  Objektivismus  •  Ayn Randová  •  Fórum  •  Knihy  •  Hledat  •  Odkazy

Diskuze
ke článku: Evropský problém
(ze dne 26.02.2015, autor článku: Pavel Kohout)

Příspěvek ze dne: 26.02.2015 17:43:30     Reagovat
Autor: Novak (@)
Nadpis:
Jak se liší pseudointelektuál od pravdointelektuála? Dnes se slovo pseudointelektuál používá skoro jako nálepka (nadávka) a pojem tak ztrácí svůj význam...

  
Příspěvek ze dne: 26.02.2015 18:40:43     Reagovat
Autor: kinkor (@)
Nadpis: Re:
Ano, dobry postreh, ja bych slovo "pseudointelektual" nepouzil. To, ze drtiva vetsina intelektualu dnes premysli iracionalne, neznamena, ze kvuli tomu vytvorime novy pojem "pseudointelektual".

     
Příspěvek ze dne: 12.06.2015 09:31:35     Reagovat
Autor: VaclavikV (@)
Nadpis: Pseudo
Slovnik cizich slov rika:

pseudo - "první část složených slov mající význam nepravý, napodobený, lživý"

Nejde tedy o 'novy pojem', ale o dva slozene pojmy. A cizi pojem 'pseudo' ma v nasem jazyku stejne dobre misto, jako dalsi cizi pojem 'intelektual' (cesky by snad mohlo byt vzdelanec, vzdelany clovek).

Pseudo-intelektual, dle pravidel Ceskeho jazyka psany bez te pomlcky, je z pohledu Objektivisticke filozofie intelektual, jehoz zivotnim usilim je mlzit, tedy zakryvat pravdu, zakryvat pred svym 'obecenstvem' objektivni nahled na skutecnost. Pseudointelektual nepouziva svuj intelekt k poznani sveta, ale naopak toto poznani zakryva, zamlzuje jej, a namisto neho hlasa lzivou napodobeninu toho poznani.

Pseudointelektual si na opravdove poznani jen hraje, jeho intelektualni vybava typicky sestava z 'floating abstractions', tedy neukotvenych abstrakci, kde to neukotveni znamena neukotveni ve skutecnosti, v objektivni skutecnosti. Pseudointelektual je tedy nekdo, kdo jako intelektual jen pozuje, kdo si na intelektuala jen hraje. Pseudointelektual je nutne 'secondhander' (ve smyslu jak tento vyraz pouzivaji Objektivisticti intelektualove) , ovsem ne kazdy secondhander musi nutne byt pseudointelektual.

        
Příspěvek ze dne: 12.06.2015 10:37:53     Reagovat
Autor: VaclavikV (@)
Nadpis: Re: Pseudo
Pseudointelektual je tedy nekdo, kdo by vam na dotaz nedokazal logicky, objektivne zduvodnit sve ideje. Znamkou opravdoveho intelektuala pak je, ze dokaze sve ideje ukotvit ve skutecnem svete, umi ukazat (dokazat) jejich pravost.

V praxi ovsem ne kazdy opravdovy intelektual je vzdy schopen veskere sve ideje takto ukotvit ve skutecnosti, anebo alespon ne vsechny sve ideje. A naopak, pseudointelektual hodny tohoto oznaceni nemusi vzdy a v kazdem svem projevu hlasat falesne ideje, ideje z druhe ruky. Oznaceni pseudo byva aplikovano na intelektualy, kteri jsou vedome falesni, kteri si jsou, na jiste urovni, vedomi sve falesnosti, minimalne to tusi, byt toto mohou skryvat pred sebou samymi, vyhybat se tomuto poznani sama sebe. V praxi se to pak projevuje argumentacni 'kluzkosti', pseudointelektualove dokazi vykouznout z kazde logicke argumentacni pasti a dokazi to prave proto, ze si jsou na jiste urovni dobre vedomi te sve falesnosti. Pseudointelektual je tedy nekdo, kdo se doopravdy, tedy zamerne, nechce dobrat pravdy, korene sveho poznani. Intelektual, na rozdil od pseudointelektuala, muze byt pomyleny, ale protoze ma respekt pro logicky argument, lze jej nakonec presvedcit, byt to muze trvat dele, nez jen nejakou jednotlivou diskuzi.

Pseudointelektual je tak nekdo, kdo si na intelektualni poznani jen hraje, jeho prava agenda je totiz nekde uplne jinde, nez na strane opravdoveho poznani.

Příspěvek ze dne: 26.02.2015 21:53:07     Reagovat
Autor: Libertas (@)
Nadpis: Děti
Měl bych dotaz, jak by měl racionálně stát řešit nebo neřešit výchovu dětí rodiči. Dítě do 18 není plnoleté, tudíž do té doby nemá práva jako dospělý člověk (vlastnit byt, vydělávat peníze...), je tedy vázaný na rodiče. Jak by měl racionálně stát "nařizovat" starat se o děti? Nemyslím si, že by bylo moudré, aby stát zcela nechával volně na rodičích, jestli se chtějí/nechtějí o děti starat, aby trpěli hlady nebo nedostávali alespoň základního vzdělání.

  
Příspěvek ze dne: 27.02.2015 16:27:35     Reagovat
Autor: kinkor (@)
Nadpis: Re: Děti
Rodice museji mit ze zakona urcite vyzivovaci povinnost a povinnost zajistit diteti minimalne zakladni vzdelani, rekneme na urovni dokoncene zakladni skoly. Samozrejme skolni dochazka nesmi byt povinna, rodice se mohou rozhodnout pro alternativni zpusoby vzdelani - treba domaci skola. Dale musi zajisit nezbytnou zdravotni peci. Krome toho jsou povinni naucit ho zakladni normy chovani (zakladni vychova) - jak samostatneho tak vuci ostatnim (zejmena zakaz iniciace nasili). Stat take musi trestat fyzicke i psychicke tyrani deti.

Jinymi slovy rodice jsou, protoze dite splodili, povinni zajistit diteti vse potrebne, aby se stalo samostatnym dospelym clovekem, protoze dite toho neni samo schopno - dokud se fyzicky a mentalne nevyvine v dospeleho cloveka.

     
Příspěvek ze dne: 28.02.2015 16:25:23     Reagovat
Autor: Libertas (@)
Nadpis: Re: Re: Děti
Kdo by však určoval, co je minimální základní vzdělání, když by neexistovalo jednotné školství a každá škola by měla vlastní osnovy či ŠVP? Stejně by stát musel zaměstnávat inspektory, kteří by tyto v rodinách vzdělávané děti musel kontrolovat.

        
Příspěvek ze dne: 28.02.2015 17:05:21     Reagovat
Autor: kinkor (@)
Nadpis: Re: Re: Re: Děti
Ano, urcoval by to stat, stejne tak jako stat urcuje, co je a co neni trestny cin a zda byl ci nebyl spachan.
Neni problem urcit, co je zakladni vzdelani, stejne tak jako neni problem urcit, ze vek dospelosti je nekde kolem 18 let. U nekoho je to 16, u nekoho 19 ale proste nejaka priblizna objektivni hranice se musi zakonem urcit.
Inspektori, kteri by to kontrolovali, by vubec nemuseli byt zamestnanci statu, stejne tak jako soudni znalci v jakemkoli oboru, kteri dnes vypracovavaji odborne posudky, take nemusi byt statnimi zamestnanci.
Kontrola by probihala az v pripade obvineni, nikoli preventivne.

           
Příspěvek ze dne: 01.03.2015 22:16:31     Reagovat
Autor: Libertas (@)
Nadpis: Re: Re: Re: Re: Děti
A neměl by se stát postarat o duševně nemocné anebo o lidi s demencí, tedy o ty, kteří se nedokáží sami o sebe postarat? To jsou lidé, kteří sice mohou být starší 18 let, ale jejich rozumová stránka je často na úrovni dětí. Neměl by je stát chránit?

              
Příspěvek ze dne: 02.03.2015 09:14:50     Reagovat
Autor: kinkor (@)
Nadpis: Re: Re: Re: Re: Re: Děti
Ne. Zasadni rozdil mezi detmi a ostatnimi, kteri se o sebe nemohou postarat, je prave v tom, ze deti vznikly z rozhodnuti rodicu a je logickou odpovednosti a zavazkem rodicu, aby se o ne starali. O nemohouci a postizene se nemuze starat stat (nezapomente ze stat= fyzicke nasili). Stat nema pravo nikoho nutit, aby financoval tuto peci. Mnohokrat jsem na tomto webu uvadel, ze tuto funkci (pece o nemohouci) by samozrejme bohate pokryla soukroma charita.

                 
Příspěvek ze dne: 02.03.2015 14:51:55     Reagovat
Autor: Libertas (@)
Nadpis: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Děti
Dobrá, pokud vezmeme v potaz, že stát nemá právo nikoho nutit, aby se staral např. o postiženého člověka, kterému je více jak 18 let (nemohou tedy nutit ani jeho rodiče), vyplývá z toho logicky, že je nutná existence soukromé charity. Proč však není morální, starat se o tyto nemocné, kteří se o sebe nemohou postarat sami, a ani si svůj osud nezvolili? Na webu píšete, že charita je okrajová věc, ale v případě absence sociálního systému by charita vůbec okrajovou záležitostí být nemohla, otevřel by se jí tak ohromný sektor, který doposud leží na bedrech soc. státu. Z okrajové záležitosti by se naopak stala velmi žádanou, provozovala prospěšnou činnost.

                    
Příspěvek ze dne: 02.03.2015 18:54:33     Reagovat
Autor: kinkor (@)
Nadpis: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Děti
Objektivismus nerika, ze charita neni moralni. Objektivismus povazuje charitu za okrajovou zalezitost nikoli v tom smyslu, ze charita bude nepatrna a nevyznamna. Okrajova zalezitost je to tom, smyslu, ze mira charity neni kriteriem a meritkem moralky. Moralka je system racionalnich principu a norem, ktere cloveku rikaji, jak ma zit, nikoli jak pomahat zit ostatnim. Clovek nema zadny moralni zavazek pomahat ostatnim, nikomu nedluzi zachovani jeho zivota, nikomu nesmi obetovat vlastni zivot, neni k tomu zadny duvod. Meritkem moralky je vlastni zivot a jeho stastne proziti.

Pokud jde o charitu, asi by nebyla nevyznamna, ale urcite by neslo o pausalni prevzeti starosti o spoustu parazitu, kteri se dnes malo (nebo vubec) snazi postarat se o sebe. Soukroma charita by mimo jine spocivala na moralnim hodnoceni jejich prijemcu. A take pojistovny by se chovaly jinak a nabizely by pojisteni pro pripady ruznych nemoci a postizeni.


Urcite si precete muj clanek
http://www.aynrand.cz/view.php?cisloclanku=2014040701

                    
Příspěvek ze dne: 02.03.2015 19:55:27     Reagovat
Autor: PW (@)
Nadpis: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Děti
To nařizování ze strany státu mi rozhodně nesedí, stát by neměl nařizovat ale chránit. Co se týče dětí, dítěte. Dítě se ve většině případů narodí lidem, kteří ho chtějí, pokud jsou oni správně morálně vychováni, budou chtít aby dítě šlo ve stejných stopách. Vychovávat dítě je radost, rodiče se o dítě starají, ono jim nazpět vrací radost. Je to vzájemná láska. Je přirozené aby bylo dítě vychováno tak aby hrdě obstálo v životě a rodiče na něj byli hrdí. Tohle žádná vláda nenařídí. Je přeci normální, když chci aby bylo dítě vzdělané. Pokud se někdo nebude chtít starat, tak to dělat nebude, i kdyby měl jít do kriminálu.
S tou okrajovou rolí Charity to bylo myšleno tak, že ubude lidí, kteří jí budou potřebovat.

                       
Příspěvek ze dne: 03.03.2015 11:10:20     Reagovat
Autor: (@)
Nadpis: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Děti
Stat samozrejme nezajisti, aby dite bylo dobre vychovano. A je pravda, ze "pokud se někdo nebude chtít starat, tak to dělat nebude, i kdyby měl jít do kriminálu". Nicmene stat musi trestat cloveka, ktery neplni svuj zavazek vuci svemu diteti. Trest neni primarne od toho, aby nekoho primel delat neco, co nechce. Funkci trestu je retribuce (odplata) vuci cloveku za zlocin, ktery spachal.

A na konci rikate, ze "s tou okrajovou rolí Charity to bylo myšleno tak, že ubude lidí, kteří jí budou potřebovat."
Ne, nebylo to tak mysleno. Znovu opakuji, co jsem jiz uvedl: Okrajova role charity je myslena tak, ze z hlediska moralky, (tj. z hlediska posouzeni, zda se clovek chova moralne), je charita marginalni, tedy okrajovou a nepodstatnou zalezitosti. Proc? Protoze meritkem moralky NENI to, zda clovek pomaha ostatnim.

A ano, odstranenim socialniho statu a jeho nahrazeni soukromou charitou velmi pravdepodobne zasadne ubyde lidi, kteri ji budou dostavat, protoze ji budou dostavat jen ti, kteri ji skutecne potrebuji.

                          
Příspěvek ze dne: 03.03.2015 19:26:30     Reagovat
Autor: Eleutherios (@)
Nadpis: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Děti
Pane Kinkore, ale není obecně (přestože nemáte slovo obecně v lásce) pro společnost přínosnější, když je postaráno o všechny psychicky nemocné lidi? Jde totiž o to, že tito lidé mohou být (záleží na míře a druhu postižení) nebezpeční. Ať se jedná o schizofrenii, psychopatii nebo jiná vážná onemocnění. Představa, že by tito lidé (nemyslím tím každého postiženého, ale ty nebezpečné) se mohli volně pohybovat bez léčby, mě děsí.

                             
Příspěvek ze dne: 04.03.2015 09:47:25     Reagovat
Autor: kinkor (@)
Nadpis: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Děti
O psychicky nemocné lidi by bylo ve svobodne spolecnosti postarano podobne jako nyni - krome toho, ze veskera zarizeni by byla soukroma. To znamena, ze ti pacienti, kteri pro sve okoli predstavuji nebezpeci, by samozrejme byli pod trvalym dozorem prislusneho zarizeni a jejich pripadny pohyb na verejnosti by byl mozny pouze s doprovodem opravnenych osob. Omezeni pohybu a svobody takto nemocnych osob by samozrejme stanovil zakon.
Financovani techto zarizeni by bylo normalne komercni (zrejme vcetne komercniho pojisteni psychickych nemoci) a v pripade potreby by se nepochybne angazovala i soukroma charita.

U pachatelu trestnych cinu, kteri by byli odsouzeni a psychicky nemocni, si dovedu predstavit, ze by existovalo zvlastni vezeni spojene s psychiatrickou peci. To by bylo statni zarizeni.

Vsechny tyto otazky jsou samozrejme uz pomerne detailni a jejich detailni reseni vyzaduje odborniky z psychiatrie, prava apod.

                                
Příspěvek ze dne: 04.03.2015 19:29:54     Reagovat
Autor: Eleutherios (@)
Nadpis: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Děti
Pokud by byla zařízení soukromá, kdo by ale platil za péči těchto osob, kteří jsou postižení od narození? Pokud by pravidelnou platbu nemohla zajistit charita, zbylo by to stejně na státu.

                                   
Příspěvek ze dne: 05.03.2015 09:36:20     Reagovat
Autor: kinkor (@)
Nadpis: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Děti
I pro ty, kteri jsou postizeni od narozeni, by mohly existovat pojistne produkty pojistoven. Pojisteni by byli rodice pro pripady, kdy se jim narodi postizene dite.
Proc by charita neprokryla tuto oblast - tam, kde by pojisteni neexistovalo? Vsichni lide jako vy (a je vas velmi mnoho) okamzite pokladaji na prvnim miste otazku zda by charita stacila ci nestacila. Vzdyt vam nikdo nebrani poskytovat na charitu co nejvice je ve vasich moznostech. Neexistuje zadny vnejsi hodnotitel, ktery by hodnotil, co je dostatecne a co nikoli. Zda-li se komukoli z vas, ze charita je nedostatecna, nic vam nebrani poradat promocni akce za zvyseni prispevku a presvedcovat lidi at prispivaji vice. Vzdyt to povazujete za spravne, tak proc byste nedali vice?

Vase slova "zbylo by to stejně na státu" odhaluji to, ze zastavate moralku sebeobetovani a statni iniciace sily. Kdyz podle vas bude charita nedostatecna tak proti lidem vytahnete statni pusky a pistole a budete jim hrozit zastrelenim pokud nedaji vice? Jakym pravem?

Kdyby u vasich dveri stal vas soused a hrozil vam pistoli, ze vas zastreli, pokud mu nedate penize pro jeho postizene dite, budete to povazovat za spravne? Asi ne. A kdyz u vasich dveri bude stat statni policie a bude hrozit ze vas zastreli, pokud nedate vice na charitu, budete to povazovat za moralni?

Stat nema v teto oblasti zadnou roli.

                                      
Příspěvek ze dne: 05.03.2015 10:43:31     Reagovat
Autor: Eleutherios (@)
Nadpis: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Děti
Vaše reakce je zřejmě založená na tom, že víte, co si myslím, avšak vůbec neodpovídá věcně. Psal jste, že "O psychicky nemocné lidi by bylo ve svobodne spolecnosti postarano podobne jako nyni - krome toho, ze veskera zarizeni by byla soukroma". Dnes se o psychicky nemocné lidi stará stát, a to soustavně a bez výjimky, a platíme to, jak už jste řekl (ne)dobrovolně my všichni. Když jste psal napsal to "bylo by postarano stejne jako nyni", což jsem pochopil jako postarat se SOUSTAVNĚ, logicky mě zajímalo, čím by to bylo financované. Zřejmě jste však měl na mysli, že JEN o některé nemocné a JEN na určitou dobu by bylo postaráno, protože náklady na léčbu psychických onemocnění jsou astronomické.

                                         
Příspěvek ze dne: 05.03.2015 11:00:52     Reagovat
Autor: kinkor (@)
Nadpis: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Děti
ne, nemel jsem na mysli "JEN o některé nemocné a JEN na určitou dobu", mel jsem na mysli soustavne

                                            
Příspěvek ze dne: 05.03.2015 12:45:20     Reagovat
Autor: Eleutherios (@)
Nadpis: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Děti
Rozumím, soustavná péče založená na dobrovolné charitě. Je pravda, že tyto otázky jsou vysoce hypotetické, tudíž nedokážu objektivně říct, jestli by to fungovalo nebo ne, ale spíše se kloním k tomu ne.

                                               
Příspěvek ze dne: 05.03.2015 23:04:30     Reagovat
Autor: PW (@)
Nadpis: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Děti
Pokud se přikláníte k "NE" a nemáte pro to ne důkazy, pak vás nikdo nepřesvědčí. Ani argumenty.

                                                  
Příspěvek ze dne: 05.03.2015 23:38:50     Reagovat
Autor: Eleutherios (@)
Nadpis: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Děti
To myslíte vážně? K přirozené skepsi, neboli pochybovačnosti, snad nemusí mít člověk důkazy ani argumenty. Naopak Vy byste přeci měl jako nadšenec do racionální filosofie říct, jak jste došel k tomu, že dobrovolná charita dokáže zajistit soustavnou a nákladnou léčbu. Ale jak k té zaručeně správné odpovědi dojít a zároveň si nevymýšlet ve svých představách, že?

                                                     
Příspěvek ze dne: 08.03.2015 21:43:31     Reagovat
Autor: PW (@)
Nadpis: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Děti
Objektivista nepochybuje. Vychází ze svých postojů.

                                                        
Příspěvek ze dne: 11.03.2015 21:23:09     Reagovat
Autor: Eleutherios (@)
Nadpis: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Děti
Že vycházíte ze svých postojů, o tom nepochybuji. Nicméně ze svých postojů vycházejí i jiní, kteří věří svým vlastním ideologiím. I komunisté stále hlásají beztřídní společnost, utopickou socialistickou/komunistickou společnost, kde se budou mít všichni dobře, přestože z historie víme, že žádný z takto postavených systémů/režimů nemůže ekonomicky i společensky přežít. Jak tedy mohu nepochybovat o tom, že je možná existence společnosti, o které básníte Vy? Jenom kvůli tomu, že je postavená na racionálních premisách? To však stejně nic nevypovídá o tom, jestli tuto filosofii přijme většina lidí a bude z ní vycházet v každodenním životě. Nepochybují jen lidé, co žijí pouze v ideálním světě myšlenek, což snad jak objektivista nejste.

                                                           
Příspěvek ze dne: 11.03.2015 22:42:46     Reagovat
Autor: PW (@)
Nadpis: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re:
Nepochybují lidé, kteří věří sami v sebe. Dokáží se o sebe postarat a kolektivismus je jim cizí. Nejsou závislý na jiných lidech a sami nežijí z vykořisťování jiných. Chovat se fair play je na prvním místě. Nu a k pochybování? To nechte věřícím. Ideální svět myšlenek? To je náboženství. Ne, co takhle ideální realita.

                                                              
Příspěvek ze dne: 12.03.2015 16:32:15     Reagovat
Autor: Eleutherios (@)
Nadpis: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re:
Pojem ideální realita je právě typický contradictio in adjecto, iracionální pojem. Realita přeci nepotřebuje a ani nesmí mít žádné přívlastky, jinak se už znova pohybujeme na utopické úrovni. Ale to jsme se dostali už hodně daleko od té Vaší první reakce, kdy jste psal, že mě nepřesvědčí žádné argumenty, ale zatím jste starému skeptikovi žádné argumenty o funkčnosti objektivistické společnosti nepředložil.

                                                                 
Příspěvek ze dne: 24.03.2015 22:13:52     Reagovat
Autor: PW (@)
Nadpis: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re:
S pojmem ideální realita jsem přestřelil. Realita je postačující. A důkazy, či přesvědčování? To je levicová záležitost. Jsme tu sami za sebe, snažme se a hledejme. Jen růst nás posune dál.

  
Příspěvek ze dne: 12.06.2015 16:01:20     Reagovat
Autor: VaclavikV (@)
Nadpis: Re: Děti
Spravny vliv statu svobodne spolenosti na vychovu deti vidim omezenou na pouhy dohled, aby nedochazelo ke kriminalnim cinum spachanych rodici na detech. Mezi tyto by nepatrilo poskytnuti vzdelani jakehokoli druhu, jen zajisteni zakladnich zivotnich potreb - aby dite mohlo fyzicky vyrust do zdraveho dospeleho jedince, kde standard by byl odvozeny od soucasnych znalosti a moznosti spolecnosti. Nebylo by tedy pripustne napriklad nejake principialni odmitani lekarske pece z duvodu nejake pomylene mysticke viry (myslim, ze nekteri lide odmitaji krevni transfuze z principu veci, nejake viry), minimalne te nejake uplne zakladni. Ale je treba aby ve svobodne spolecnosti bylo i misto pro lidi, kteri si mohou prat zit na nejake velice rudimentarni urovni, ktera jeste je v souladu s pozadavky vyrustani deti tak, aby z nich telesne nebyli dospeli mrzaci. Co se dusevni pece o dite tyka, tam je take jedine omezeni, aby z dite nebylo dusevne zmrzaceno, coz ovsem nezarhunuje poskytnuti nejakeho 'skolniho' vzdelani.

Vidim to tak, ze rodice nejsou vuci svemu decku zakonne povinni nic za ramec zakladniho telesneho a dusevniho zdravi, zanedbani cehoz by bylo kriminalnim, trestnym pocinem, kdy jedine by bylo na miste, aby stat zasahl. Mezi dusevni zdravi nepatri umeni cist, pocitat, jen mluvit..
Vim ze to zni velice tvrde, ale je treba videt to v souvislostech, ze toto neni recept na prvni roky, desetileti, nejake soucasne spolecnosti, ktera by se vydala na cestu premeny na spolecnost svobodnou. Zaroven to neni neco ze 'svobodnych snu' nejake velmi vzdalene budoucnosti, pokud by se nejaka spolecnost chtela premenit na svobodnou.

Napada me ted, nebyl on Gail Wynand bez skolniho vzdelani, cisty samouk? Isaac Newton byl toho nazoru, ze dobry zak je jen ten, ktereho neni treba ucit a sam byl toho zarnym prikladem (Newton ovsem dostal zakladni vzdelani, ale myslim, ze by se v zivote dostal 'nahoru' i bez neho, byt by mozna nebyl tim geniusem, kterym byl). Cirou shodou okolnosti me nedavno prisla pod ruku kniha 'Kitto's Bible Illustrations' a hledal jsem na Wikipedii neco o te knize, o autorovi, a co jsem nasel se presne hodi do teto diskuze, presneji do nazoru, ktery osobne mam na tento namet. Dovolim si tu ocitovat v Anglictine par radku z Wikipedie, ktere velice nazorne ilustruji muj nahled ohledne nejake povinnosti poskytnout diteti vzdelani, zejmena ten posledni odstavec, kde J. Kitto shrnuje svuj zivot :
--------------------------------------------
"https://en.wikipedia.org/wiki/John_Kitto

Born in Plymouth, John Kitto was a sickly child, son of a Cornish stonemason. The drunkenness of his father and the poverty of his family meant that much of his childhood was spent in the workhouse. He had no more than three years of erratic and interrupted education. At the age of twelve John Kitto fell on his head from a rooftop, and became totally and permanently deaf. As a young man he suffered further tragedies, disappointments and much loneliness. His height was 4 ft 8 in, and his accident left him with an impaired sense of balance. He found consolation in browsing at bookstalls and reading any books that came his way.

From these hardships he was rescued by friends who became aware of his mental abilities and encouraged him to write topical articles for local newspapers, arranging eventually for him to work as an assistant in a local library. Here he continued to educate himself.

John Kitto summed up his life with the following words:

"I perhaps have as much right as any man that lives, to bear witness that there is no one so low but that he may rise, no condition so cast down as to be really hopeless, and no privation which need, of itself, shut out any man from the paths of honourable exertion or from the hope of usefulness in life. I have sometimes thought that it was possibly my mission to affirm and establish these great truths." "
----------------------------------------------------

Je treba vzit v uvahu, ze i dnes, za nasich smutnych podminek nesvobody, je mezi nami i tak plno lidi dobre vule (kterou se ale dnesni system snazi vselijakymi regulacemi vymazat, aby se nemohla projevit, realizovat), a ze ve svobodnych pomerech by te dobre vule bylo mnohem, mnohem vice - takze verejne pristupne knihovny by i nadale byly samozrejmosti, lide by zaridili, aby i deti z rodin, kde by rodice nemeli zajem a zanedbavali posilani deti do skol, dostaly sanci... bylo by charitativni vzdelani, proste o tohle bych starost ani nemel. Krome toho, my jsme dnes vsichni az moc nasakli vsudepritomnym rovnostrarstvim s tim zdanlive paradoxickym vysledkem, ze prakticky temer kazdy ma tu zakladni skolu (ale to uz plati i o vyssim vzdelani, vcetne co znacne miry i toho nejvyssiho), ale nijak zvlast uzitecne se to ve spolecnosti neprojevuje (vsudepritomny kolektivismus v lidech je toho svedectvim), protoze plati to odveke moudro, ze kdyz se musi, tak se toho nevazi. Randova to vyjadrovala tak, ze dobro neni zadnym dobrem, ledaze si jej lide jako dobro vyberou sami, a do velke, ne-li uplne miry to plati i o detech a vzdelavani se. Jak mnohem lepsi a v opravdu svobodne spolecnosti i realny, by byl soutezivy duch, kdy deti by po skolnim vzdelani bazily, vazily by si ho, a rodice by jim vybirali pokud mozno ty nejlepsi skoly (to ostatne delaji dokonce i dnes, za nasich smutnych podminek nesvobody) a ve svobodne spolecnosti by lide, ve sve vetsine, nebyli jedna sediva chudina (jak hmotne, tak dusevne), jako dnes.

Vubec nejhorsi chybou pri takovychto diskuzich, jak by co bylo zrizene ve svobodne spolecnosti, je implicitni posazeni toho ktereho problemu do vice, ci mene soucasneho obrazu dnesni spolecnosti, bez sirsich souvislosti, ktere svobodna spolecnost predpoklada. Samostatnou kapitolou je pak prechod z dnesni spolecnosti na svobodnou, nebo i jen relativne vice svobodnou, tedy doby, behem kterych by se vyvojovy smer spolecnosti zlomil a nabral kurs ke svobodnejsim pomerum. Takovehle veci, jako deti a co jim rodice jsou dluzni a jaka by v tom mela byt donucovaci role statu, to vsechno by bylo na poradu dne az ve vzdalenejsi budoucnosti svobodne spolecnosti. Ten prechod by byl postupny a mira svobody spolecnosti by se postupne zvysovala podle toho, na co by lid spolecnosti, pod taktovkou svych intelektualu, vyvojove mel narok. Dulezite by bylo jen, ze vyvoj spolecnosti by smeroval smerem ke svobode, byt s moznymi zakruty a treba i docasnymi kroky zpet a nejaky cas nutne prezivajicimi zvyky z casu nesvobody. Tady plati vic nez kdekoli jinde, ze nic se nema lamat pres koleno, tedy zavadet vetsi svobodu, nez na jakou lide momentalne a vetsinove a mentalne maji.


(c) Copyright 2000-2015 Lisarray Pty Ltd
Veškerá práva vyhrazena
Tento web používá redakční systém phpRS.