Hlavní strana  •  Objektivismus  •  Ayn Randová  •  Fórum  •  Knihy  •  Hledat  •  Odkazy
Volné fórum
Nové téma  |  Aktuální fórum  |  Zobrazit téma  |  Hledat  |  Přihlásit se Novější téma  |  Starší téma
 Kinkor versus Hayek :-)
Autor: Matěj Šuster 
Datum:   16.4.2004 11:35

Tak jsem ve svém studiu objektivismu pokročil opět o něco dále, neboťjsem si (bohužel) přečetl zde publikované ukázky z Kinkorova díla "Hayekova cesta do otroctví". Způsob, jakým se Kinkor s tímto tématm vypořádává, je vpravdě nevídaný.

Citát:
Human design vs. human action - s. 27

Hayek však klíčově a životně důležité rozlišení na realitu člověkem (volním aktem) vytvořenou a realitu existující nezávisle na vůli člověka zásadně odmítá (Hayek 1967, ss. 96-97), čímž se zbavuje toho nejdůležitějšího. Toto rozlišení, které pochází již z antické filozofie, máme prý zapomenout a NAHRADIT JINÝM rozlišením. A sice rozlišením na realitu vytvořenou člověkem záměrně (human design) a realitu vytvořenou pouhým jednáním člověka bez jakéhokoli záměru (human action).

Racionální člověk však žádné své jednání neprování bezúčelně, bez rozumově podloženého záměru. To, že jednotlivé instituce vznikají evolucí, neznamená, že vznikají bez záměru. Tržní ekonomika, soukromé vlastnictví, stát, peníze atd. nejsou nezamýšlené efekty. Jsou to abstraktní pojmy označující agregovaně to, co je záměrem jednajících lidí. V každé fázi vývoje té či oné instituce lidé přemýšlejí, jak by na základě daného stavu (rozumového) poznání využili svého okolí ke svému prospěchu, jak by to či ono zlepšili. Nejde o bezhlavou, myšlení a záměru zbavenou „human action,“ nýbrž vždy a všude o „human design“(!) - na dané úrovni a v rámci kontextu dosaženého poznání.

Podle Hayeka tedy člověk může COKOLI, NEMUSÍ se přizpůsobovat na nás nezávislé REALITĚ (!!!!). JEDINÉ, čemu se má přizpůsobovat, je chování ostatních lidí. A jejich chování se zase má přizpůsobovat jiným lidem - a tak dále v kruhu. Absolutní realita se tedy z obrazu vytrácí. A to je přímý důsledek Hayekova (prvotně Kantova) fatálního subjektivistického defektu v teorii poznání.
----------------------------------

1. Tvrzení, že podle Hayeka máme "rozlišení na realitu člověkem (volním aktem) vytvořenou a realitu existující nezávisle na vůli člověka" NAHRADIT rozlišením na "na realitu vytvořenou člověkem záměrně (human design) a realitu vytvořenou pouhým jednáním člověka bez jakéhokoli záměru (human action)", je zcela pomýlené.

Hayek toliko tvrdí, že VEDLE "reality existující nezávisle na vůli člověka" a "reality záměrně vytvořené člověkem (podle předem připraveného detailního plánu)" existuje ještě třetí kategorie, a sice kategorie jevů, které jsou kumulativním výsledkem lidského jednání, avšak nebyly vytvořené člověkem podle předem připraveného plánu --klasickým případem je např. lidský jazyk -- ten rozhodně nebyl vytvořen nějakou konkrétní skupinou jednotlivců podle nějakého předem připraveného plánu.

Lidské jednání je z definice vždy vedeno nějakým záměrem, což Hayek nikterak ani na okamžik nepopíral. Tak např. spotřebitelé při svém rozhodování na trhu jsou nepochybně vedeni záměrem uspokojit tu či onu jejich potřebu -- nicméně kumulativním výsledkem jejich jednání je něco, co jejich záměr nepokrýval, totiž "spontánní řád" trhu, díky kterému jejich preference mohou být uspokojeny. Jinými slovy, účelem jednání spotřebitelů je uspokojit tu či onu svou potřebu, nicméně výsledkem jejich jednání je, že postupně vzniká a rozvíjí se i institucionální mechanismus, pomocí něhož mohou svých účelů mnohem lépe dosáhnout.

Jednoduchý příklad:
Podnikatel, který dosud provozoval relativně prosperující obchod s potravinami ztratí po otevření nového hypermarketu v dané obci svou klientelu, protože hypermarket nabízí spotřebitelům kvalitnější a/nebo levnější služby. Jeho podnikání je nyní ztrátové a není s to hypermarketu úspěšně konkurovat, což jej přiměje věnovat se nějaké jiné produktivní činnosti, kde může být spotřebitelům užitečnější.

Tak kupř. přesně tento proces má Hayek na mysli svými slovy "human action, but not human design". Nebo si pan Kinkor myslí, že každý ze spotřebitelů tento kumulativní výsledek jejich jednání způsobil záměrně, tj. cílem jednání bylo přimět onoho podnikatele, aby přestal provozovat dosavadní výdělečnou činnost a začal se věnovat jiné činnosti? Mě to připadá spíše jako "nezamýšlený důsledek jejich jednání".

2.
Citát:
"Podle Hayeka tedy člověk může cokoli, nemusí se přizpůsobovat na nás nezávislé realitě. Jediné, čemu se má přizpůsobovat, je chování ostatních lidí. A jejich chování se zase má přizpůsobovat jiným lidem - a tak dále v kruhu. Absolutní realita se tedy z obrazu vytrácí."
------------------------------------------------------
Co to je-- s prominutím -- za nesmyslné tvrzení? Nechť nám Kinkor uvede jediný Hayekův výrok, kde by něco takového tvrdil, anebo by takový závěr z jeho slov šlo rozumně vyvodit. Vůbec nechápu, jak k tomuto závěru Kinkor dospěl, ale že by Hayek někde tvrdil či naznačoval, že se člověk kupř. může stát nesmrtelným anebo že člověk může létat jako pták, bude- li s dostatečně rychlou frekvencí máchat pažemi, tak to prostě není pravda. :-)

K dalším Kinkorovým vývodům v tomto výňatku jen stručně:

Kritizovat Hayeka, že pojem "altruismus" chápe tak, jak se význam tohto pojmu ustálil v běžné mluvě, a nikoli tak, jak smysl tohoto pojmu překroutili objektivisté, je -- a to opět prosím předem za odpuštění -- vrchol "iracionality". Až příště objektivisté dospějí k názoru, že to, co si lidé zvykli nazývat hruškami, jsou ve skutečnosti jablka, také začnou kritizovat všechny ostatní, že žijí v "bludu"? :-)

Co se týče "decentralizovaného využití rozptýlených informací", Kinkor zcela ignoruje, že na tento fakt Hayek kladl důraz především v souvislosti s debatou o "nemožnosti racionální ekonomické kalkuce za socialismu" -- šlo o spor vedený na poli ekonomické vědy. Navazující výklady pana Kinkora proto raději nekomentuji.

Co mi ovšem doslova vyrazilo dech, to je Kinkorovo tvrzení, že "Komunikace idejí mezi lidmi není předpokladem poznání. Ideje samotné (jsou-li platně odvozeny ze smyslového vnímání) jsou poznáním."

Troufám si odhadovat, že kdyby pana Kinkora jeho rodiče někdy v jeho raném věku pohodili někam mimo civilizaci a vyrůstal by bez kontaktu s ostatními lidmi a tedy bez možnosti "komunikace idejí mezi lidmi", tak by ze svého smyslového vnímání věru mnoho smysluplných IDEJÍ neodvodil.:-)

Ne, vážně -- také o sobě nemohu říci, že bych se vším, co Hayek tvrdil, souhlasil (to je ostatně zcela přirozené, že?), ale takováto "kritika" je z valné části neopodstatněná. V konečném důsledku se drtivá většina Kinkorových výhrad uvedených v tomto úryvku dá redukovat na výhradu jedinou: ten zatracenej Hayek prostě nebyl objektivista! :-))

Matěj Šuster

Odpovědět na příspěvek
 
 Re: Kinkor versus Hayek :-)
Autor: Martin Sedláček 
Datum:   21.4.2004 20:29

Matěj Šustrej:"Tak jsem ve svém studiu objektivismu pokročil opět o něco dále, neboťjsem si (bohužel) přečetl zde publikované UKÁZKY z Kinkorova díla "Hayekova cesta do otroctví"."

Blahopřeji. Matěj Šustrej je geniálním jasnovidcem. Jak jinak by mohl napsat kritiku na knihu, kterou nečetl. Možná by mohl publikovat i další kritiku na Zdroj a Atlas Shrugged od Ayn Rand. Bezpochyby by na internetu našel krátké upoutávky i na tato díla. Jen tak dál.

Martin Sedláček

Odpovědět na příspěvek
 
 Re: Kinkor versus Hayek :-)
Autor: Matěj Šuster 
Datum:   21.4.2004 22:11

Hm, a nějaká věcná výhrada by nebyla, pane Sedláčku?

Trvám zejména na tom, že zcela nepravdivé jsou následující dva Kinkorovy výroky:

1. "Hayek však klíčově a životně důležité rozlišení na realitu člověkem (volním aktem) vytvořenou a realitu existující nezávisle na vůli člověka zásadně odmítá (Hayek 1967, ss. 96-97), čímž se zbavuje toho nejdůležitějšího. Toto rozlišení, které pochází již z antické filozofie, máme prý zapomenout a NAHRADIT JINÝM rozlišením. A sice rozlišením na realitu vytvořenou člověkem záměrně (human design) a realitu vytvořenou pouhým jednáním člověka bez jakéhokoli záměru (human action)."

2."Podle Hayeka tedy člověk může cokoli, nemusí se přizpůsobovat na nás nezávislé realitě. Jediné, čemu se má přizpůsobovat, je chování ostatních lidí. A jejich chování se zase má přizpůsobovat jiným lidem - a tak dále v kruhu. Absolutní realita se tedy z obrazu vytrácí."

Co se týče prvého výroku, tak si stačí přečíst kupř. Hayekův stručný článek "Výsledky lidského jednání, nikoliv však vědomého záměru" (in: T. Ježek (ed.): Liberální ekonomie, s.77 a násl.)-- Hayek zde doslova říká :

"Nikdy se tudíž nestalo zřejmým, že to, čeho je opravdu zapotřebí, je TROJITÉ členění, které by VSUNULO MEZI jevy, které jsou přirozené v tom smyslu, že jsou zcela nezávislé na lidském jednání, a ty, které jsou umělé nebo konvenční v tom smyslu, že jsou produktem lidského záměru, ODDĚLENOU mezikategorii zahrnující všechny nezamýšlené útvary a pravidelnosti, které v lidské společnosti shledáváme a které má teorie společnosti za úkol vysvětlit."

Matěj Šuster

Odpovědět na příspěvek
 
 Re: Kinkor versus Hayek :-)
Autor: Martin Sedláček 
Datum:   30.4.2004 17:26

Pane Šustreji,
to že jste knihu pana Kinkora nečetl je ta nejvěcnější námitka.
Ukázky z knihy mají za úkol zaujmout potenciálního čtenáře a naznačit o čem kniha je.
Důkazy výše uvedených tvrzení najdete té knize. Zhruba 15% obsahu tvoří citace z Hayekových děl.

Vaše citace z Hayekova článku dokládá to, že Hayek připouští existenci reality nezávislé na člověku. To vůbec není v rozporu s tím co říká J.Kinkor. Samozřejmě, že nikdo netvrdí, že Hayek by řadil hnínu, zajíce nebo strom buť do human design nebo do human action. Problém je zase v tom, že začínáte uprostřed knihy. Každá věta, která je vytržená z kontextu se dá interpretovat na tisíc způsobů. Vy jste si danou větu vyložil tak, že J.Kinkor tvrdí, že Hayek neuznává existenci reality nezávislé na člověku a VŠECHNO rozděluje mezi Human Action a Human Design. Přečtěte si tu knihu, pak pojďte o ní diskutovat. Nestojí mnoho. K objednání na této stránce.

Martin Sedláček

Odpovědět na příspěvek
 
 Re: Kinkor versus Hayek :-)
Autor: Matěj Šuster 
Datum:   30.4.2004 19:12

Pane Sedláčku, nezlobte se na mě, ale jak jinak si mám vykládat Kinkorův výrok, že:

"Podle Hayeka tedy člověk může COKOLI, NEMUSÍ se přizpůsobovat na nás nezávislé REALITĚ (!!!!). JEDINÉ, čemu se má přizpůsobovat, je chování ostatních lidí. A jejich chování se zase má přizpůsobovat jiným lidem - a tak dále v kruhu. Absolutní realita se tedy z obrazu vytrácí."

Tento výrok přece je natolik jasný a jednoznačný, že nevzbuzuje žádné interpretační potíže. Jinou otázkou je ovšem, zda Kinkor skutečně chtěl říci to, co řekl.

Nedovedu si zároveň představit, co míníte tím "vytržením z kontextu": zmíněný Kinkorův výrok by byl přece nepravdivý v JAKÉMKOLIV kontextu, nebo ne?

Krom toho, zcela otevřeně prohlašuji, že nechápu, proč si myslíte, že bych si měl kupovat knihu, o jejíž kvalitě lze mít vážné pochybnosti již na základě zde publikovaných ukázek? Jediným možným účelem takového mého počínání by bylo, kdybych chtěl na tuto knihu napsat podrobnou a fundovanou kritiku. Nic takového ovšem nemám v úmyslu, pouze jsem vyjádřil svůj údiv nad tvrzeními pana Kinkora v domnění, že je pan Kinkor, popř. nějaký jeho sympatizant buď obhájí anebo uvede na pravou míru...

Matěj Šuster

Odpovědět na příspěvek
 
 Re: Kinkor versus Hayek :-)
Autor: Martin Sedláček 
Datum:   1.5.2004 13:18

Pane Šustreji,
trvám na tom, že každá myšlenka, kterou J.Kinkor prezentuje, je v té knize odvozena. Jsou tam odkazy a citace Hayekových výroků, která jeho tvrzení dokazují.
Vy si, ale vždy vezmete výrok z ukázky z knihy a říkáte, že jsou to nepodložená tvrzení. Kdybych se s Vámi chtěl přít na fóru o platnosti těchto tvrzení, asi bych si k sobě vzal tu knihu a psal bych Vám ty citace z Hayeka, které uvádí J.K.
Ale nevím proč bych to dělal, když si to můžete přečíst sám.

Ohledně kontextu.
Vzbuzuje například výrok:"Jsem na svém místě." nějaké interpretační potíže?
Ano. Není zde žádný kontext. Mluvím o nějakém fyzickém místě nebo o pracovním místě nebo o splnění cíle? Bez kontextu je to možno interpretovat jak chcete.
Každý výrok bez kontextu způsobuje interpretační potíže.

Pokud jste se ještě neseznámil dostatečně s objektivismem, nedokážu si představit, že byste např. správně interpretoval výrok "přizpůsobovat se na nás nezávislé realitě."
Co to znamená? Když je například "na nás nezávislá realita" Alpské pohoří, jak se mu mám přizpůsobovat? Bez kontextu, ze kterého jakýkoli pojem nebo tvrzení vyrůstá nelze interpretovat vůbec nic.

Proto i snaha zaujmout nějaký postoj k izolovanému výroku je předem beznadějná.
Pokud chcete odstrašující příklady dezinterpretace izolovaných výroků, podívejte se do novin.

Martin Sedláček

Odpovědět na příspěvek
 
 Re: Kinkor versus Hayek :-)
Autor: Matěj Šuster 
Datum:   1.5.2004 23:26

Pane Sedláčku:

1. Jmenuji se Šuster, nikoliv ŠustREJ, to jen tak na okraj...:-)) Při oslovení nám pak vychází tvar "pane Šustře", nikoli "Šustreji".

2. Nejsem zase až tak pošetilý, abych tvrdil, že žádný výrok nelze překroutit tzv. "vytržením z kontextu". Tvrdím jen, že některé výroky jsou tak jednoznačné, že je takto překroutit prostě nelze. Řeknu- li: "jmenuji se Šuster", tak opravdunechápu, jaké interpretační potíže tento výrok vzbuzuje a jak jej lze "překroutit".

Výrok "jsem na svém místě" je sám o sobě zcela nejasný a nejednoznačný (na jakém "svém místě" jsem? atd.). Naproti tomu výrok ""Podle Hayeka tedy člověk může COKOLI, NEMUSÍ se přizpůsobovat na nás nezávislé REALITĚ. JEDINÉ, čemu se má přizpůsobovat, je chování ostatních lidí. A jejich chování se zase má přizpůsobovat jiným lidem - a tak dále v kruhu. Absolutní realita se tedy z obrazu vytrácí." je naprosto jednozačný a neexistuje žádný způsob, jak byKinkor mohl pravdivost tohto výroku dokázat či "odvodit" z Hayekových děl.

Citát:
"Pokud jste se ještě neseznámil dostatečně s objektivismem, nedokážu si představit, že byste např. správně interpretoval výrok "přizpůsobovat se na nás nezávislé realitě."
Co to znamená? Když je například "na nás nezávislá realita" Alpské pohoří, jak se mu mám přizpůsobovat? Bez kontextu, ze kterého jakýkoli pojem nebo tvrzení vyrůstá nelze interpretovat vůbec nic."
----------------------------------------------------------------

Výrok "přizpůsobovat se na nás nezávislé realitě" chápu právě tak, že člověk prostě nemůže dělat COKOLIV, nýbrž musí při svém jednání respektovat určité přírodní/fyzikální zákonitosti atp. Tak např. polezu- li na Mont Everest, bez tréninku a kyslíkové masky je to sebevraždou (v mém případě by to všem bylo patrně sebevraždou i s kyslíkovou maskou).

Nebo snad objektivisté dávají výroku "přizpůsobovat se na nás nezávislé realitě" jiným význam, než jak je tomu v běžné mluvě, podobně jako u altruismu? :-) Míní tím přizpůsobování se "objektivistické realitě" "člověka jako člověka"? :-) Pak by e ovšem potvrdila má slova, že Kinkorovy výtky ze koneckonců shrnout na výtku jedinou: Hayek nebyl obejktivista, ba naopak, "objektivismus" aspoň v tom pojetí, jak jej prosazuje Kinkor, by považoval za obzvlášť pomýlenou ukázku "konstruktivistického racionalismu", který neuznává meze individuálního liského rozumu.

Matěj Šuster

Odpovědět na příspěvek
 
 Re: Kinkor versus Hayek :-)
Autor: kinkor 
Datum:   7.5.2004 21:01

Pane Sustere:

jsem ochoten velmi kratce reagovat na vasi kritiku me knihy o Hayekovi. Budu toho schopen vsak pouze tehdy, pokud vezmete zpet sva hanebna slova

"když [Ayn Randová] vytvořila jednu z nejautoritativnějších a nejrigidnějších kvazináboženských sekt a pasovala se do role jakési "velekněžky", jejímž názorům není radno odporovat, či vůbec s nimi jakkoli polemizovat. Málokde se najde sekta, která by byla tak kolektivistická, jako právě její sekta učedníků."

ktera jste pouzil 2.4. 2004 na AR foru, a vyjadrite politovani nad tim, ze jste je pouzil.

Jakkoli s objektivismem muzete nesouhlasit (paradoxne na zaklade jeho absolutni neznalosti), nic neospravedlnuje tento vas hrube arogantni styl.
Tato vase slova jsou hlavnim duvodem, proc jsem odmitl s vami o cemkoli dale diskutovat. Nemusel bych k vam byt vstricny. Za to, co jste rekl, si to nezaslouzite. Takze zalezi dale jen na vas ...

Jiří Kinkor

Odpovědět na příspěvek
 
 Re: Kinkor versus Hayek :-)
Autor: Matěj Šuster 
Datum:   8.5.2004 19:15

Dobrá, omlouvám se, ačkoli tedy -- ale nechme toho, pro mě je zajímavější eventuální vaše vysvětlení vašich tvrzení z tého knihy, než se "hádat" o tom, zda lze kruh randistů legitimně označit za "kvazináboženskou sektu".

Připomínám v této souvislosti, že i jeden z jejích nejvěrnějších původních učedníků, Alan Blumenthal, se později nechal slyšet, že celá objektivistická filosofie etc. byla hlavně terapeutickým prostředkem k léčení ega Ayn Rand.

Ostatně, vzhledem k tomu, že to, co jsem řekl, se v podstatě nijak zásadně nelyší od toho, co naúř. na adresu randistů vyslovil Murray N. Rothbard, docela by mě zajímalo, jak byste si počínal v případě, že by Rothbard dnes stále žil a vy se s ním setkal na nějaké konferenci? Odmítl byste s ním diskutovat např. o teorii hospodářských cyklů, protože se "vyslovil hanebná, zlá slůvka na adresu Ayn Rand"? :-)

Nicméně, berte to tak, jako bych slova a "randistech", která vás tolik rozčílila a pohněvala, vůbec neřekl. Ostatně, kdybych býval tušil, jak na vás ta krátká věta zapůsobí, tak bych ji vůbec nebyl býval vyslovil.:-)

Matěj Šuster

Odpovědět na příspěvek
 
 Re: Kinkor versus Hayek :-)
Autor: pnog 
Datum:   10.5.2004 17:56

pane Kinkore, nic proti Vam, ani proti sektarstvi, ale svou odpovedi jste jen potvrdil Matejova slova:-) Proc Mateje proste nerozdrtite silou svych argumentu a misto toho po nem detinsky pozadujete omluvu???

Odpovědět na příspěvek
 
 Re: Kinkor versus Hayek :-)
Autor: kinkor 
Datum:   19.5.2004 08:42

Pane Sustere:

snazil jsem se to zkratit, ale tim bych vam nic moc noveho nerekl, takze to moc kratke neni:

1) Rozliseni human action vs. human design Hayek pouziva ke dvema ucelum:

A. K vymezeni predmetu ekonomie resp. spolecenskych ved, pricemz podle nej jsou jejich predmetem zkoumani jevy, ktere jsou vysledkem human acion, nikoli human design.
B. Ke kritice „konstruktivistivkeho racionalismu“ a pozitivniho prava.

V obou pripadech jde o mylne rozliseni.

Ad A: Jevy, ktere jsou predmetem zkoumani ekonomie a jakekoli jine spolecenske vedy, nejsou jejim predmetem proto, ze byly nebo nebyly zamysleny, nybrz proto, ze jsou komplexni, tj. ze jsou zpravidla vyslednici rady faktoru. Jejich predmetem je vysvetlovat (tj. identifikovat a odhalovat kauzality) pozorovanych netrivialnich jevu, ktere jsou vysledkem jiste oblasti lidskeho jednani a je zcela lhostestejne, zda ty vysledky byly nebo nebyly zamysleny. Navic, jak uvadim ve sve knize, v rade pripadu to, co Hayek povazuje za „nezamysleny dusledek“, zadnym nezamyslenym dusledkem neni. Napriklad „trzni cena“ (treba cena zbozi, urok, mzda ...) neni zadnym nezamyslenym dusledkem, nybrz jen abstraktnim vyjadrenim rady konkretnich cen jednotlivych smennych transakci. Trh neni zadnou „nezamyslenou instituci“, nybrz jen abstraktnim vyjadrenim rady jednotlivych konkretnich smennych aktu, ktere samozrejme jsou zamysleny. Ani penize nejsou nezamyslenym dusledkem. Uz ve stadiich nejprimitivnejsich forem penez clovek pozoroval jejich vyhody, zamerne experimentoval, premyslel a postupne a zamerne inovoval jejich formy. Samozrejme ze je nevymyslel zableskem zjeveni v jednom okamziku, byla to dlouha evolucni cesta postupneho objevovani. Myslenky, v nichz je obsazen lidsky zamer, nevznikaji najednou a ve vzduchoprazdu, nybrz postupnym pozorovanim reality, zahrnovanim konkretnich vyskytu jednotlivych jevu do obecnych pojmu a kauzalnich principu. Human design je vzdy vysledkem rozumoveho uchopeni pozorovanych/poznanych dusledku minulych human actions. Budouci human actions jsou zamerne vedeny poznanim dusledku minulych human actions a tak dale - v neustale se vyvijejici spirale. Vzdy nejprve existuje realita a action a clovek je poznava, vytvari myslenky (design) a podle nich se napriste chova. Vytvaret umelou dichotomii a stavet zed mezi human „design“ a „action“ je absurdni, protoze zadna „human action“ neni bez designu a vyvozovat z nemoznosti obsahnout najednou designem (rozumem) veskere a i ty nejvzdalenejsi nezname dusledky sveho (dosud nevyzkouseneho) jednani udajnou neschopnost cloveka rozumem odvozovat jasne moralni normy a principy je jeste absurdnejsi. Evoluce a rozum/design/zamer vubec nejsou v rozporu, nejde o protiklady.
Netvrdim takovy nesmysl, ze vsechny vzdalene dusledky, k nimz lidske jednani nakonec vede a jejich agregovane vyslednice, jsou vzdy predem zname a jsou zamerem. Nekdy jsou tyto dusledky pro zivot cloveka podstatne, jindy nikoli. Veda se jimi bud zabyva nebo nezabyva a rozumove je vysvetli. Dulezite je, ze pokud jsou podstatne, clovek je napriste ZAMERNE vezme v potaz.

Vas priklad o hypermarketu, kdy mali obchodnici zkrachuji a jsou nuceni se venovat jinym aktivitam, vubec neni ukazkou nejakeho nezamysleneho a rozumem nepochopitelneho spontanniho radu, ktery se odehrava nekde mimo nase rozumove chapani. Vubec totiz nejde o to, cemu se ta ci ona firma, pote co zkrachuje, bude venovat. Proste je to jasny a rozumem drive nebo pozdeji odvoditelny a poznatelny fakt. Jde pouze a jen o to, ze hypermarket nabizi lepsi produkt a spotrebitele na to zamerne reaguji, tecka. Zadny institucionalni mechanismus, ktery presahuje nase chapani a prinasi nejake dalsi a nezamyslene dusledky a prospech, jiny nez ten, ktery prinasi hypermarket, neexistuje. Fakt, ze v dusledku racionalniho chovani spotrebitelu prichazeji dalsi a dalsi odvozene dusledky, napr. ze mali obchodnici zkrachovali, je NEPODSTATNY a samozrejme zadny spotrebitel to nemel v umyslu. To, ze zkrachovavsi obchodnici se pak pripadne venuji nejake jine cinnosti, je castecne nezamyslenym ale hlavne NEPODSTATNYM druhotnym dusledkem prvotniho rozhodovani hypermarketu a spotrebitelu. Pokud se zkrachovavsi obchodnici nadale chovaji tak ci onak, je to predevsim jejich ZAMERNE jednani, jimz celi nove realite, a nikoli „spontanni rad“, ktery neco koordinuje, zajistuje apod. Nejde tu o zadnou „koordinaci“ ani o zadny „mechanismus trhu“. Pokud vsak (spolu s Hayekem) mylne chapete spolecnost kolektivisticky a trh vnimate jako „koordinujici“ mechanismus „alokace spolecenskych zdroju“, pak se vam skutecnost, ze zkrachovali obchodnici se zacnou venovat jine aktivite, jevi jako absurdni Smithova „neviditelna ruka trhu “ a Hayekovy nezamyslene dusledky human action spotrebitelu a „spontanni rad“ ktery "spolecenske zdroje" alokuje lepe a efektivneji nez centralni planovanovani. Pak se v podstate (spolu s Hayekem) nelisite od kolektivistu, s nimiz Hayek nesmyslne a beznadejne polemizoval a pritom nepochopil, ze sdili jejich kolektivisticke paradigma. Oni chteli „koordinovat“ centralnim planem, Hayek chce „koordinovat“ cenami a „spontannim radem“. Ono ale nic koordinovat neni treba, protoze koordinace ma smysl jen tam, kde je treba soustrednit aktivitu vice lidi ke spolecnemu zameru nebo cili. Spolecnost vsak zadny zamer ani cil nema.


Ad B:

Hayek rozliseni na human action vs. human design pouziva ke kritice racionalistu/socialistu v mylnem domneni, ze omyl socialismu spociva v preceneni ulohy rozumu. Ve skutecnosti vsak myslenka socialismu prameni ze zcela jineho duvodu, nez ze snahy uplatnit rozum na reseni spolecenskych otazek. Racionaliste dospivali k socialismu mikoli proto, ze chteli uplatnit rozum, nybrz proto, ze jejich pojeti rozumu bylo fundamentalne mylne. Nejhorsim zpusobem, jak argumentovat proti socialistum a komukoli jinemu, je zpochybnovat schopnost rozumu, a to prave Hayek cini – coz na desitkach stranek vysvetluji ve sve knize a nema smysl to zde zhustovat do jednoho odstavce. Vysledkem je, ze Hayek se mylne domniva, ze clovek za velke civilizacni vymozenosti a blahobyt vdeci nezamyslenym dusledkum. Zadne dusledky nemohou trvale prinaset cloveku prospech, dokud nejsou rozumove poznany a systematicky vyuzivany. Ostatne kriklavym dukazem toho je skutecnost, ze i kdyz logickym dusledkem sledovani racionalniho egoismu je svoboda a prosperita kapitalismu, zmitame se neustale v socialistickem chaosu, protoze drtiva vetsina lidi (zejmena intelektualu) kauzalitu rozum-egoismus-kapitalismus-prosperita nechape. Hayek misto toho, aby poskytl rozumove odvozeni tohoto kauzalniho retezce, tvrdi, ze o zadne rozumove odvozeni nema smysl se pokouset, protoze rozum je neschopen pojmout a vysvetlovat (natoz s jistotou hodnotit, kritizovat a jednoznacne prijimat ci odmitat) spolecenske jevy, „spontanni“ trendy a pravidla chovani. Misto toho se podle Hayeka mame nechat evolucne a bezmocne unaset v „spontannim radem“ nepochopitelnych dusledku human actions, o nichz predem nemuzeme mnoho vedet. Pojem „spontanni rad“ je naprosto falesny. Je jen vyjadrenim Hayekova niciveho skepticismu, poznavaciho i moralniho.
Skutecnost, ze Hayek puvodni spravne anticke rozliseni na realitu člověkem (volním aktem) vytvořenou a realitu existující nezávisle na nas neodmita EXPLICITNE, neznamena, ze je neodmita IMPLICITNE. Jakekoli zavadeni „dalsi kategorie“ VEDLE zminenych dvou, smazava vyznam a ucel puvodniho spravneho rozliseni a IMPLICITNE znamena jeho popreni. Neni divu, ze Hayek ono puvodni rozliseni nepovazuje za podstatne, protoze se plne hlasi ke katastrofalni Kantove konstrukci reality („fenomenalniho sveta“, „sveta jevu“) jako clovekem vytvorene (nikoli na nem nezavisle) sfery. Vice o tom v me knize.



2) Ad Clovek dle Hayeka muze cokoli

Pokud jde o me tvrzeni, ze „podle Hayeka tedy člověk může cokoli, nemusí se přizpůsobovat na nás nezávislé realitě“, trvam na nem. Neni vubec nutne aby Hayek explicitne tvrdil nesmysly typu ze clovek muze letat jako ptak. Staci, kdyz (spolu s Kantem) odmitne explicitne ci implicitne fakt, ze existuje na nas nezavisla realita, coz Hayek celou svou teorii poznani cini. Jakmile vychazi z popreni nezavisle reality (coz mimo jine cini tim, ze klicove rozliseni na to, co je clovekem vytvoreno a co existuje nezavisle, povazuje za zavadejici a falesne a odsouva je do pozadi), nezbyva mu nez orientovat moralni principy na jednani ostatnich, na kolektiv, a na nepochopitelna „pravidla“, coz vposledku znamena, ze clovek se muze chovat jakkoli se mu zlibi, pokud ona ryze subjektivisticka pravidla prijme dostatek iracionalne premyslejicich lidi, aby ti ostatni byli nuceni se jim v ramci „adaptace na okolni prostredi“ prizpusobovat.

Nemohu zde dale podrobne rozvijet argumentaci, odkazuji vas na svou knihu. Nehodlate-li ji cist, je to vase rozhodnuti. Pak se ale neptejte, kde to ci ono Hayek rekl, nebo z ceho to ci ono, co o nem tvrdim, vyplyva. Ma kniha je plna citatu. Ja mam v kazdem pripade velmi malo casu a pravdepodobne nebudu moci reagovat na vase pripadne reakce.

Jiří Kinkor

Odpovědět na příspěvek
 
 Re: Kinkor versus Hayek :-)
Autor: Matěj Šuster 
Datum:   24.5.2004 20:33

Pane Kinkore, především děkuji za odpověď.

Mám několik přípodotků:

1. Příklad se Supermarketem:
Drtivá většina lidí si ovšem neuvědomuje, že tento důsledek (krach méně efektiviního "drobného živnostníka" nastal díky jejich vlastním volbám v roli spotřebitelů. Viz ustavičné nářky nad tím, že "hypermarkety VYTLAČUJÏ drobné podnikatele" a podobné bláboly. Hayekovi podle mého soudu šlo o to, osvětlit po vzoru Bastiata to, co "není vidět".

2. Citát:
"Pokud vsak (spolu s Hayekem) mylne chapete spolecnost kolektivisticky a trh vnimate jako „koordinujici“ mechanismus „alokace spolecenskych zdroju“, pak se vam skutecnost, ze zkrachovali obchodnici se zacnou venovat jine aktivite, jevi jako absurdni Smithova „neviditelna ruka trhu “ a Hayekovy nezamyslene dusledky human action spotrebitelu a „spontanni rad“ ktery "spolecenske zdroje" alokuje lepe a efektivneji nez centralni planovanovani. Pak se v podstate (spolu s Hayekem) nelisite od kolektivistu, s nimiz Hayek nesmyslne a beznadejne polemizoval a pritom nepochopil, ze sdili jejich kolektivisticke paradigma. Oni chteli „koordinovat“ centralnim planem, Hayek chce „koordinovat“ cenami a „spontannim radem“. Ono ale nic koordinovat neni treba, protoze koordinace ma smysl jen tam, kde je treba soustrednit aktivitu vice lidi ke spolecnemu zameru nebo cili. Spolecnost vsak zadny zamer ani cil nema."
-----------------------------------------------------------

Proboha, a O ČEM tedy vlastně pojednává ekonomie, když ne o KOORDINACI plánů jednotlivců? Jak chcete někoho přesvědčit o tom, že je v jeho vlastním zájmu podporovat svobodný trh, pokud nevyvrátíte jeho mylný názor, že trh je "džunglí", chaotickým a anarchickým "bojem všech proti všech", hrou s nulovým součtem? Neviditelná ruka trhu je pochopitelně jen metafora, ale dle mého soudu tato metafora obsahuje hlubší pravdu a umožňuje demonstrovat, jak tržní ceny a podnikatelský proces objevování, motivovaný snahou nalézt nové ziskové příležitosti v podobě nových, kvalitnějších anebo levnějších služeb pro spotřebitele, vyvtvářejí jistý druh řádu, který koneckonců prospívá všem? Ve vašem pojetí není žádný prostor pro ekonomii, ale jen pro (racionálně egoistickou?) etiku, založenou na individuálních právech.

3. Co se týče bodu B), mám pocit, že Hayekovu koncepci dovádíte ad absurdum: on přece netvrdil, že spontánní procesy nemůžeme vůbec poznat, nýbrž toliko že je nemůžeme ani zdaleka poznat ve své úplnosti, natožpak je podrobit všeobjímající kontrole a plánování.

4. Ad Clovek dle Hayeka muze cokoli
Hm -- tohle mě prostě těžko může přesvědčit. Já mám naopak za to, že snad nebylo v 20. století jiného takového myslitele, který by tak silně zdůrazňoval, že člověk prostě nemůže cokoliv!!! Celá jeho teorie spontánních řádů stojí přece na této myšlence!

Matěj Šuster

Odpovědět na příspěvek
 
 Re: Kinkor versus Hayek :-)
Autor: vidrman 
Datum:   15.12.2004 07:26

Proboha, a O ČEM tedy vlastně pojednává ekonomie, když ne o KOORDINACI plánů jednotlivců? Jak chcete někoho přesvědčit o tom, že je v jeho vlastním zájmu podporovat svobodný trh, pokud nevyvrátíte jeho mylný názor, že trh je "džunglí", chaotickým a anarchickým "bojem všech proti všech", hrou s nulovým součtem? Neviditelná ruka trhu je pochopitelně jen metafora, ale dle mého soudu tato metafora obsahuje hlubší pravdu a umožňuje demonstrovat, jak tržní ceny a podnikatelský proces objevování, motivovaný snahou nalézt nové ziskové příležitosti v podobě nových, kvalitnějších anebo levnějších služeb pro spotřebitele, vyvtvářejí jistý druh řádu, který koneckonců prospívá všem? Ve vašem pojetí není žádný prostor pro ekonomii, ale jen pro (racionálně egoistickou?) etiku, založenou na individuálních právech.
-------------------------

A není jednodušší přesvědčovat každého, o tom, že nejlépe udělá, když bude sledovat svůj vlastní (egoistický) zájem (a nikoli zájem společnosti ev. státu), než pracně lidem přežvýkávat akademické teorie, které normální člověk není schopen pochopit (jinak si nedokáži vysvětlit, proč se ekonomie přednáší až na vysoké škole) a které často stejně nejsou schopny realitu pořádně popsat a některé jevy nejsou schopny vysvětlit či objasnit vůbec .

Vidrman

Odpovědět na příspěvek
Seznam diskuzí  |  Reakce strukturovaně Novější téma  |  Starší téma


Seznam diskuzí  |  Nová registrace
 Přihlášení
 Uživatelské jméno:
 Heslo:
 Zapamatovat si přihlášení:
   
 Zapomenuté heslo?
Vyplňte Váš e-mail nebo uživatelské jméno. Na e-mail přiřazený k Vašemu profilu bude zasláno nové heslo.

phorum.org

(c) Copyright 2000-2015 Lisarray Pty Ltd
Veškerá práva vyhrazena
Tento web používá redakční systém phpRS.