Hlavní strana  •  Objektivismus  •  Ayn Randová  •  Fórum  •  Knihy  •  Hledat  •  Odkazy
Sekce: "Solidarita" Přídavky pro státní děti
Vydáno dne 16. 02. 2002 (čteno 4340×)

Jiří Kinkor

Socialisté pod vedením pana Špidly prosadili, že stát bude napříště vyplácet přídavky na každé dítě nezávisle na příjmech či majetku jeho rodičů. Opoziční "pravicoví" poslanci se bouří, protože podle nich by přídavky neměli pobírat bohatí, ale jen chudí. Svůj majetek tedy máme obětovat, ale jen chudým.

Svým postojem pravice jen stvrzuje, že se svými ideovými východisky od socialistů v principu vůbec neliší. Místo, aby protestovala proti jakýmkoli přídavkům, proti nesmyslné "sociální" politice jako takové, přijímá pravice stejnou morálku jako její oponenti: morálku sebeobětování. Všechny naše parlamentní politické strany sdílejí klíčovou altruistickou premisu: ostatní lidé mají nárok na majetek jednotlivce a ten dluží ostatním život. Ve skutečnosti člověk nedluží ostatním jejich život. Nikdo není odpovědný za život jiného člověka. Člověk má morální právo na svůj vlastní život, na sledování svých hodnot a svého vlastního štěstí. Má-li žít jako člověk, musí vytvářet hodnoty pro svůj život, nikoli pro ostatní. Musí žít z plodů své produktivní práce, nikoli jako parazit, který žije z obětí ostatních. Altruistická obětní morálka je zlem, protože je objektivně v rozporu s lidským životem.

Senátem návrh hanebného zákona naštěstí snad neprojde. Politici napříč všemi stranami nás však opět přesvědčivě ujistili o tom, že politické spektrum v naší iracionální altruistické společnosti se nedělí na prokapitalisty a socialisty, nýbrž na umírněné socialisty a důsledné socialisty resp. komunisty. Můžeme tedy volit mezi větším nebo menším zlem.

Na námitku, že bohaté rodiny by přídavky dostávat neměly, odpovídají socialisté velmi konzistentně: nejde přece o podporu rodinám či rodičům, ale dětem. Zoufalá kolektivistická iracionalita nepřipouští myšlenku, že za dítě plně odpovídají rodiče a že vznik a výchova dítěte je pouze a výhradně jejich rozhodnutím a odpovědností. Kolektivistická mentalita totiž pojímá dítě v podstatě stejně jako dospělého, tj. jako podřízenou buňku jednoho velkého společenského organismu, v jehož čele stojí stát. Skupina, stát, společnost, celek. To jsou cíle. Dítě je jen nástrojem "zdravého vývoje národa". Zabezpečení správné výchovy a rozvoje dítěte tedy kolektivista nemůže ponechat na nějakých bezcenných jednotlivcích. Vždyť dítě, stejně jako jeho rodiče, je především součástí společnosti a společnost se o ně musí postarat. Jde přece o blaho celku, ne? Jednotlivec, jak vyplývá nevyhnutelně z kolektivistického myšlení, není nic. Společnost, národ je všechno. Nepřipomíná vám to něco?

Vyústěním altruistické morálky je popření práv člověka. Ať tedy nehovoří o právech a svobodě ti, kdo jsou pro přídavky v té či oné formě, tomu či onomu příjemci. Ať nehovoří o právech člověka ti, kdo jsou pro jeho obětování - ať chudým či bohatým.

Pan Špidla na kritiku ze strany svých oponentů reagoval vyjádřením naděje, že vyšší příjmové skupiny se o přídavky hlásit nebudou. Možná, že ne. Ale měly by, a to z principu. Nikoli proto, že každé dítě si přídavek zaslouží, jak si myslí Špidla, nýbrž proto, že jakákoli státní dávka či dotace je příležitostí, jak získat zpět majetek, který byl poplatníkům ukraden státem na daních. Kdo s myšlenkou přídavků nesouhlasí, neměl by se jich zříkat, budou-li navzdory jeho protestu uzákoněny. Pokud platí daně, má plné morální právo se o přídavky hlásit.



[Akt. známka: 1,00] 1 2 3 4 5

Počet příspěvků: 0 | Přidat příspěvek | Informační e-mailVytisknout článek


(c) Copyright 2000-2015 Lisarray Pty Ltd
Veškerá práva vyhrazena
Tento web používá redakční systém phpRS.