Hlavní strana  •  Objektivismus  •  Ayn Randová  •  Fórum  •  Knihy  •  Hledat  •  Odkazy
Sekce: Filozofie Volím lidskost proti altruismu
Vydáno dne 28. 05. 2006 (čteno 3861×)

Jiří Kinkor

Žádná z politických stran, které v nadcházejících volbách kandidují do parlamentu, nehájí racionální pojetí státu. Žádná z nich nepřijímá fakt, že jedinou morální funkcí státu je ochrana individuálních práv. Není to překvapující, vždyť politické myšlení drtivé většiny voličů, jejichž názory politika v koncentrované formě vyjadřuje, žádá kolektivistický stát. Stát, který člověka nutí, aby nežil svůj život pro sebe a své vlastní štěstí, nýbrž primárně pro druhé, a který s člověkem nakládá jako s nepodstatnou buňkou organismu. Lidé chtějí (nebo jsou alespoň připraveni tolerovat) stát, jenž člověka násilím nutí dělat to, co žádá altruistická morálka sebezapření a sebeobětování. Dobrovolně se jí většinou neřídí a vědí, že ji nelze důsledně uplatňovat, protože je proti životu, proti radosti a štěstí na tomto světě. Díky staletím náboženské nadvlády ve sféře morálky a filozofickému podkopání rozumu však nejsou s to ji explicitně zpochybnit jako iracionální ideový princip a s plnou morální jistotou ji odmítnout. Odmítnout tuto nelidskou morálku neznamená nepomoci člověku v nouzi, znamená to odmítnout systematické obětování svých hodnot a majetku jiným lidem, znamená to žít svůj život prostřednictvím svého rozumu, svých schopností, své odpovědnosti za vlastní život. Žít (a sledovat lásku, přátelství, obchod - i pomoc ostatním v nouzi) pro svůj prospěch, ne pro druhé a bez ohledu na sebe.

S altruismem je nerozlučně spjata kolektivistická společnost a zločinný, nelidský stát. Klíčové pojmy jako pravda, spravedlnost, právo, egoismus či kapitalismus byly ale již dávno zcela zničeny, a přesvědčit někoho, že jediný správný stát je ten, který chrání svobodu, je nemožné. Lidé chtějí „lidskost proti sobectví“.

I když ideové zaměření žádné z relevantních stran neodpovídá správné, racionální vizi státu a svobodné společnosti, existují mezi pravicí (ODS) a levicí (zbytek politického spektra) přece jen významné rozdíly v přístupu k mnoha dílčím oblastem a tématům.

Je evidentní, že ODS má potenciál alespoň citelně přibrzdit naše směřování k totální státní regulaci všech sfér lidské činnosti, jehož tempo se za uplynulé volební období výrazně zrychlilo.

Při rozhodování, koho volit, pro mě není významné, že pravice podpírá své záměry často falešnými či nepodstatnými argumenty. Důležité je, že jejich dosažení znamená – ve srovnání se záměry socialistů - více svobody. Dnešní pravice většinu socialistických cílů svých oponentů a jejich základních filozofických premis bohužel nezpochybňuje, stačí však, že socialistické ideály považuje za prakticky nedosažitelné, a prostředky, které k nim mají vést, za škodlivé, a proto proti socialistickým projektům bojuje.

Bez explicitních a zásadních morálních argumentů je pravice v dlouhém období bezmocná a neschopná zvrátit trend k socialistické diktatuře, v krátkém období je však alespoň schopna hájit zbytky svobody, což, mimo jiné, umožňuje šířit racionální filozofické ideje, které mají sílu zastavit a zvrátit naše pomalé směřování k novému středověku.

Volit pravici dnes znamená volit menší zlo. Alespoň to. Důležité je si stále uvědomovat, že za dobro či zlo v politice nesou primární odpovědnost intelektuálové, protože ti v konečné instanci určují trendy myšlení veřejnosti, která politiky volí.



[Akt. známka: 2,71] 1 2 3 4 5

Počet příspěvků: 8 | Přidat příspěvek | Informační e-mailVytisknout článek


(c) Copyright 2000-2015 Lisarray Pty Ltd
Veškerá práva vyhrazena
Tento web používá redakční systém phpRS.