Hlavní strana  •  Objektivismus  •  Ayn Randová  •  Fórum  •  Knihy  •  Hledat  •  Odkazy
Sekce: Filozofie Morální hodnoty bez náboženství
Vydáno dne 08. 02. 2006 (čteno 5977×)

Peter Schwartz

Peter Schwartz je předsedou správní rady Ayn Rand Institute v Irvine v Kalifornii. Institut se zabývá šířením filozofie Ayn Randové, autorky knih Atlas Shrugged a The Fountainhead (vydán v českém překladu pod názvem Zdroj).

Je morálka závislá na náboženství? Většina lidí věří, že ano, a to je hlavním důvodem přitažlivosti americké náboženské pravice. Lidé věří, že bez víry v náboženskou autoritu nemůžeme mít žádné morální hodnoty – žádné absolutní morální principy, žádné černobílé rozlišování, žádnou pevně vytyčenou hranici mezi dobrem a zlem – v každodenním životě ani v politice. Z tohoto předpokladu vychází i nedávné tvrzení, že „stát odvozuje svou autoritu od Boha“[1], protože údajně jen náboženská víra může zajistit morální zábrany, podle kterých budou lidé omezovat svoje jednání.

A co vede lidi k tomuto bizarnímu předpokladu – předpokladu, že neexistuje žádný racionální důvod, proč se zdržet vraždění, znásilňování nebo anarchismu? Je to vytrvalý útok levice na morální hodnoty.

Socialisté typicky odmítají absolutní morální principy. Nikdo není bílý ani černý, všichni jsme víceméně morálně šedí. Trvají například na tom, že zločinci bychom neměli opovrhovat, ale považovat je za tragické produkty jejich „sociálního prostředí“ – že mladé matky mají na sociální dávky stejný nárok jako zaměstnanci na svoje výplaty, že odepřít sociální podporu na dítě narozené v rodině, která už ji pobírá, znamená, podle prohlášení ACLU[2], „protiústavně donucením ovlivňovat reproduktivní rozhodnutí ženy“ – že Amerika je morálně rovnocenná svým nepřátelům, že útoky z 11. září vyprovokovala americká politika, a že americké „jednostranné“ vojenské akce v Iráku se v ničem neliší od jakékoli násilné okupace jednoho státu druhým.

Z odporu k takovým rovnostářským a morální soudy odmítajícím absurditám pak mnoho lidí v Americe odmítá to, co považuje za podstatu levice: sekularismus, a snaží se nalézt morální hodnoty v náboženství.

To ale není správná alternativa. Sekularismus je prostě pohled na svět, který odmítá náboženství; na druhé straně však to, co přijímá může nebo nemusí být racionální. Absurdity levice pramení právě z její iracionality – z jejího všeprostupujícího emocionalismu, jejího naléhání, že dělat se má cokoli, o čem „cítíme že je správné“, z jejího tvrzení, že nejsou žádné neměnné pravdy, z jejího kréda, že morálka je cokoli, co si kdo přeje. Levice trvá na tom, že neexistují žádné objektivní principy, které by potvrzovaly platnost morálních soudů. Levice odmítá logiku objektivních standardů a vyzdvihuje libovůli subjektivismu, počínaje multikulturalistickým tvrzením, že všechny společnosti – ať divošské nebo civilizované – jsou si rovny, až po svou víru v nedefinovatelnou, „vyvíjející se“ ústavu. Odpůrci levice by tedy měli zavrhnout ne sekularismus jako takový. Měli by zavrhnout náhradu náboženské varianty iracionality – slepé víry – její sekulární variantou: slepými pocity.

Skutečnou alternativou k levicovým frázím je morálka rozumu. Taková morálka začíná u myšlenky, že život jednotlivce je primární hodnotou, a identifikuje další hodnoty, které jsou prokazatelně nutné k zachování takového života. Uznává, že přirozenost člověka vyžaduje, abychom řídili svůj život ne na základě náhodných popudů nebo zvířecích instinktů, ale pomocí schopnosti, která nás odlišuje od zvířat a na níž závisí naše existence: touto schopností je racionalita.

Morální kodex individualismu, s rozumem jako hlavní hodnotou, hájí neměnné principy a kategorické morální soudy. Vyžaduje například odsouzení iniciace fyzické síly jako protikladu rozumu, nebo uznání, že mezi zločincem a slušným člověkem existuje nepřeklenutelná morální propast.

Protože život vyžaduje, aby člověk vyráběl věci které potřebuje, je produktivita morální hodnotou – a proto jsou pracovitý dělník a příživnický příjemce sociálních dávek morálními protiklady. Protože život vyžaduje, aby člověk používal svůj vlastní úsudek a nepřijímal pokorně tvrzení ostatních, je nezávislost morální hodnotou – a proto je člověk (nebo stát), jenž se řídí svým vlastním racionálním přesvědčením, morálním protikladem toho, kdo se podrobuje konsensu svých sousedů (nebo OSN). Protože život vyžaduje myšlení, musí politický systém, ve němž člověk žije, umožňit používání vlastního rozumu; tudíž svoboda je morální hodnotou – a proto jsou Amerika jako obránce svobody a nepřátelé Ameriky, kteří usilují o zničení svobody, morálními protiklady.

Morálka rozumu se staví proti relativismu a proti nerozlišující „toleranci“, kterou propaguje levice.

Staví se ale i proti morálce založené na víře, a pokládá základy pro opravdovou „kulturu života“. Individualismus potvrzuje vaši svrchovanost nad vaším vlastním životem – a odmítá podřídit zachování vašeho života například snaze zachovat život embryonálních kmenových buněk v nějaké Petriho misce. Individualismus brání vaše nezcizitelné právo na váš život, včetně vašeho práva jej ukončit – a hodnotí například opozici proti eutanazii jako znesvěcení lidského života, protože nutit žít někoho, kdo si přeje zemřít není o nic méně zlé než nutit zemřít někoho, kdo si přeje žít.

Morálka bez náboženství opravdu existuje – není to morálka dogmatických příkazů, ale racionálních hodnot a neporušené úcty k životu jednotlivce.

Z anglického originálu Moral Values Without Religion přeložil Michal Kracík, Galtův institut
Únor 2006


[1] Autorem výroku je Antonio Scalia, soudce amerického Nejvyššího soudu.
[2] American Civil Liberties Union



[Akt. známka: 2,31] 1 2 3 4 5

Počet příspěvků: 0 | Přidat příspěvek | Informační e-mailVytisknout článek | Zdroj: The Ayn Rand Institute


(c) Copyright 2000-2015 Lisarray Pty Ltd
Veškerá práva vyhrazena
Tento web používá redakční systém phpRS.