Hlavní strana  •  Objektivismus  •  Ayn Randová  •  Fórum  •  Knihy  •  Hledat  •  Odkazy
Sekce: Terorismus Americká politika appeasementu povzbuzuje Hamas
Vydáno dne 29. 06. 2006 (čteno 3475×)

Elan Journo

Elan Journo je spolupracovníkem Ayn Rand Institute v Irvine v Kalifornii. Institut šíří filozofii Ayn Randové, autorky knih Atlas Shrugged a The Fountainhead (Zdroj).

Americká politika, která řešení izraelsko-palestinského konfliktu spatřuje v podpoře dohody „území za mír“, měla zastavit palestinský terorismus a jejím završením měl být palestinský stát koexistující s Izraelem „bok po boku v míru a bezpečí.“ Po letech izraelských ústupků a americkém volání po nových palestických „vůdcích nezkompromitovaných terorem“ si však Palestinci zvolili Hamas – teroristickou organizaci, která se zaměřuje na zničení Izraele a na vytvoření totalitního islámského režimu.

Vláda ve Washingtonu prohlásila, že je takovým vývojem šokována. Nástup Hamasu k moci se ale dal očekávat; je totiž logickým důsledkem americké zahraniční politiky.

Spojenými státy podporovaná „cestovní mapa k míru“ – stejně jako „mírový proces“ a jiné dřívější iniciativy – spočívala na následující účelové konstrukci: palestinský terorismus je důsledkem toho, že se Palestinci legitimně cítí ukřivdění, protože jim Izrael brání založit si vlastní civilizovaný a mírumilovný stát. Palestinský terorismus tak nemá být zastaven tím, že Izrael nad útočníky zvítězí, ale tím, že jim dá území a lup, aby mohli naplnit svoje údajné aspirace.

Jenže, jak opakovaně prokázali svými činy i v průzkumech veřejného mínění – a nyní i v posledních volbách – naprostá většina Palestinců netouží po civilizovaném státu, ale po zničení Izraele a jeho nahrazení brutální diktaturou. Právě proto, že tento zločinný cíl schvalují, zbožňovaly davy Palestinců arciteroristu Jásira Arafata za vedení teroristické války s cílem vymazat Izrael a ustavit nacionalistickou diktaturu. Během Arafatovy brutální vlády podporovali jeho terorismus a oslavovali jeho ukrutnosti. Povzbuzovali teroristické skupiny a sloužili jim pro nábor nových členů.

Ale americká vláda si dál nalhávala, že Palestinci sledují legitimní cíle, a vymyslela si pseudoospravedlnění, že palestinské barbarství je vlastně jen řadou výbuchů hněvu utlačovaných obětí. A když potom Palestinci stupňovali svoje útoky, Washington pro ně požadoval ještě víc ústupků. Nabádal Izrael, aby je respektoval a ne trestal. Spojené státy zakázaly Izraeli i jen zkřivit vlas na hlavě Arafatovi, a rozšířily tuto láskyplnou péči i na vůdce Hamasu jako byl Salah Shehadeh. Když izraelské ozbrojené síly tohoto organizátora sebevražedných útoků vypátraly a zabily, prezident Bush odsoudil Izrael za toto „přehnaně tvrdé“ opatření. Americká vláda dokonce umyla krví potřísněné ruce Arafata a jeho kamaráda Abbáse, prohlásila je za mírumilovné státníky a pozvala je do Bílého domu.

Ačkoli palestinský terorismus nadále zuřil, navzdory závazkům Palestinců vyplývající z řady „mírových dohod“, Amerika pokračovala v rozdávání odměn. Poslala stovky miliónů dolarů Palestinské samosprávě sponzorující teroristy. Když se Izrael jednostranně stáhl z pásma Gazy, čímž se stal zranitelnějším vůči útokům, Amerika to upřímně schválila – a trvala na dalších územních ústupcích. Palestinci, kteří brzy začali z Gazy odpalovat rakety, jásali; oprávněně se považovali za vítěze, jejichž teroristická válka si získala naše sympatie a donutila Izrael ustoupit.

Americká politika učí Palestince, že jejich cíl, zničit Izrael, i prostředek, který používají k jeho dosažení, terorismus, jsou legitimní a praktické. Nástup Hamasu k moci se tedy dal předpovídat. Hamas je totiž zdaleka nejdůslednějším zastáncem tohoto vražedného cíle.

Hamas otevřeně usiluje o zničení Izraele; vyzbrojen hlubokým přesvědčením o svém spravedlivém boji proti němu vede válku raketovými útoky a sebevražednými bombovými atentáty. Kdysi dominantní organizace Fatah měla také za cíl zničení Izraele, jenže za dlouhou dobu své existence nikdy konečného vítězství nedosáhla. Podle Hamasu a mnoha jiných Palestinců je příčinou tohoto neúspěchu nedostatečná oddanost cíli. Vůdci Fatahu, kteří se zajímají více o udržení moci než o prosazení zájmů lidu, se odchýlili z válečné stezky: spokojili se s politikou vyjednávání a s uznáním Izraele.

Kdo dokáže lépe splnit přání Palestinců zlikvidovat Izrael? Vůdci Fatahu, kteří nepřesvědčivě odříkávají vágní a zašlý ideál – vytvoření národní palestinské vlasti – nebo nadšení zastánci hluboce uznávaného morálního ideálu – zničení nepřátel Alláha? Je to Hamas; protože má plně jasno o svém cíli, může důsledně využívat prostředků k jeho dosažení. Ve srovnání s Fatahem se fanatičtí zabijácí Hamasu jeví jako důslednější, a tedy efektivnější v naplňování přání lidu: zničení Izraele.

Americká politika appeasementu povzbudila Hamas, oslabila našeho klíčového spojence, a ještě nám přijde draho. Stejně jako Taliban, Al-Kaida a Írán, i Hamas pochoduje pod praporem islámského totalitarismu. Nástup Hamasu k moci je vítězstvím nepřátel Ameriky – a navíc dává inspiraci těm nejhorším náboženským radikálům po celém světě. Amerika se musí přestat vyhýbat přiznání, o co Palestincům ve skutečnosti jde, a musí se začít řídit principem sebeobrany. Prvním krokem by mělo být naléhání na Izrael, aby odstranil Hamas, rozbil jeho teroristickou infrastrukturu a zlikvidoval jeho vůdce – a pak by měla Amerika vyhlásit, že všechny zastánce islámského totalitarismu čeká stejný osud.

Přeložil Michal Kracík, Galtův institut
červen 2006



[Akt. známka: 3,50] 1 2 3 4 5

Počet příspěvků: 2 | Přidat příspěvek | Informační e-mailVytisknout článek | Zdroj: The Ayn Rand Institute


(c) Copyright 2000-2015 Lisarray Pty Ltd
Veškerá práva vyhrazena
Tento web používá redakční systém phpRS.