Hlavní strana  •  Objektivismus  •  Ayn Randová  •  Fórum  •  Knihy  •  Hledat  •  Odkazy
Sekce: Hospodářství Na obranu spekulantů
Vydáno dne 24. 10. 2008 (čteno 2925×)

Amit Ghate

Snad všichni vládní byrokraté a  vědátoři v médiích dnes viní z nežádoucích pohybů cen spekulanty, ať spekulují  na růst nebo na pokles. Když jsou ceny "příliš vysoké", je to prý vinou hamižných obchodníků, kteří spekulují na růst. Když jsou ceny "příliš nízké", zavinili to prý zlotřilí spekulanti na pokles. Podle těchto kritiků tedy mají spekulanti na růst schopnost vytvářet uměle vysoké ceny, zatímco  spekulanti na pokles mohou svévolně ničit i zdravé firmy. (Pomiňme na chvíli zjevnou otázku: Kde jsou  spekulanti na pokles, když jsou ceny "příliš vysoko", a kde jsou spekulanti na růst, když ceny klesají "příliš nízko"?)
Kritici dále prohlašují, že jestliže spekulanti nehrají žádnou pozitivní ekonomickou roli, již dávno mělo být přijato žádoucí opatření, které by  jim zabránilo  vstoupitu na trh. (A Spojené státy to  nedávno udělaly, když učinily některé druhy spekulace na pokles (shorty) nezákonnými.)
Zeptejme se pro začátek, co mají kritici na mysli, když mluví o "správné" ceně? Určitě nejde o cenu, která by se tvořila na trhu, kde mají všichni zúčastnění možnost pouštět se do obchodů podle svého nejlepšího uvážení, protože pak jde přesně o tu svobodnou tržní cenu - kterou tak hlasitě odsuzují. Jestliže se však "přílišný růst" a "přílišný pokles" nevztahuje ke svobodnému trhu, co je pak meřítkem ceny? Řečeno bez příkras: jejich přání.
Přejí si například – navzdory  všem relevantním skutečnostem, aby cena ropy byla 20 dolarů za barel, a aby se akcie Lehman Brothers obchodovaly za 80 dolarů za akcii. Nezajímá je,, že environmentalistická politika po celá desetiletí zabraňuje těžbě ropy a rozvoji jaderné energetiky, nebo že čínská a indická spotřeba ropy vytrvale roste; co na tom, že se banka Lehman Brothers rozhodla  pracovat s dluhovou pákou (leverage) 35:1 a každým rokem se pouštěla do stále riskantnějších obchodů. Když si tito kritici přejí nějakou cenu, pak taková cena má podle nich být dosažena - bez ohledu na fakta!
Pokoušet se stanovovat ceny na základě pouhého přání však samozřejmě nefunguje, a fungovat nemůže - platilo to pro Lenina, Stalina i Brežněva, a platí to pro Paulsona, Bernankeho i Bushe. Jestliže mají ceny odrážet realitu, musejí být výsledkem procesu objektivního zjišťování a posuzování, které provádějí účastníci trhu.
Stejně jako se lékaři specializují na rozpoznávání a vyhodnocení faktů ovlivňujících zdraví a nemoce, specializují se spekulanti na rozpoznávání a vyhodnocování faktů týkajících se cen na trhu. Předmětem jejich práce je  je pochopit ekonomická fakta, jako nabídku a poptávku, a následně podle svého uvážení riskují svůj kapitál - dosáhnou náležitého zisku, jestliže jejich závěry byly správné, nebo, jestliže se zmýlili, utrpí ztrátu. Na svobodném trhu jsou tedy ceny, určovány  ne na základě přání nebo nařízení, aleracionálním procesem, který je podpořen znalostmi všech, kteří se trhu účastní.
Pokud například spekulanti na růst věří, že nabídka ropy nebude v budoucnu stačit poptávce, nakupují ropu, čímž zvýší její cenu. Pokud měli ve svém odhadu pravdu a cena ropy stále roste, pak nakoupenou ropu prodají, a dosáhnou tak zisku díky svému pochopení trhu. Také tím ale  způsobí snížení ceny,  protože se jejich ropa dostane na trh. Jejich prvotní vliv na ceny navíc trhu signalizuje, že je potřeba zvýšit nabídku ropy a snížit její spotřebu, čímž efektivně umožňují všem, kteří se podílejí na trhu, aby přizpůsobili své jednání faktům.
A to samé platí i pro spekulanty na pokles. Pokud usoudí, že Enron falšuje své účetní knihy, nebo že Lehman je insolventní, pokusí se z tohoto úsudku profitovat spekulací na pokles jejich akcií. Sníží tak jejich cenu a dají trhu informaci, že tyto firmy možná mají  problémy, a tím pomohou ostatním vyhnout se ztrátě z nákupu akcií. A pokud se předpoklad   poklesu ukáže jako správný, nezzpůsobí spekulanti ani tak pád cen, jako spíše jeho zmírnění ve chvíli, když akcie koupí zpět. (Spekulanti na pokles samozřejmě, stejně jako spekulanti na růst, dosáhnou zisku pouze tehdy, když se jejich domněnka ukáže jako skutečně správná. Jestliže se pokusí spekulovat na pokles produktivní ale podhodnocené firmy, např. Wal-Mart nebo Apple, utrpí ztrátu, když se jejich předpoklady ukáží jako mylné.)
Vezměme si například nedávný krach Lehman Brothers, kdy kritici prohlašovali, že obchodníci spekulující na pokles způsobili její pád tím, že zatemňovali a zkreslovali skutečnou hodnotu firmy. Fakta však ukázala opak. Když vláda nabídla Lehman potenciálním zájemcům, a ukázala jim její účty, ani jeden jediný neprojevil zájem, za žádnou cenu. Každý, kdo si firmu prověřil, došel k závěru, že je bezcenná. Spekulanti na pokles tento fakt pochopili dříve než ostatní - oni tento fakt nevytvořili.
Spekulanti fakta nevytvářejí, pouze se snaží je rozpoznat a reagovat na ně; a tímto procesem pomáhají nastavit ceny, aby odpovídaly ekonomickému stavu, a podporují hladké fungování trhů. Místo toho, aby byli obětními beránky a zakazovalo se jim  obchodovat, by měli být za produktivní roli, jakou na našich trzích hrají, respektováni a vítáni.

Amit Ghate
The Ayn Rand Institute

Přeložil Luboš Zálom
říjen 2008



[Akt. známka: 1,73] 1 2 3 4 5

Počet příspěvků: 0 | Přidat příspěvek | Informační e-mailVytisknout článek | Zdroj: The Ayn Rand Institute


(c) Copyright 2000-2015 Lisarray Pty Ltd
Veškerá práva vyhrazena
Tento web používá redakční systém phpRS.