Je to horší než Pearl Harbor. Naši nepřátelé nezaútočili
na vojenskou základnou daleko v Tichém oceánu, ale na samotný střed naší
civilizace: na naše politické centrum ve Washingtonu a naše obchodní centrum
v New Yorku. Skutečný rozsah útoku zatím není přesně znám, ale odhady
hovoří o desítkách tisíc zavražděných Američanů – většinou civilistů.

Nebyl to čin několika ojedinělých teroristů. Útok takového významu a
rozsahu, tak pozorně načasovaný a koordinovaný v celé zemi, je produktem
velké organizace, která může fungovat jedině s podporou a pod ochranou
cizí vlády. Nejedná se o kriminální případ. Je to akt války.

Teroristé neprobudili spícího obra. Napadli spokojeně nevědomého obra,
který odmítal vidět katastrofální důsledky své politiky usmiřování a
zdrženlivosti, dokud nebylo příliš pozdě. Američané byli svedeni těmi, kdo
prosazovali „úměrné“ odpovědi a směšně neúčinné protiútoky proti teroristům a
zemím, které je podporovaly. Nechali jsme se zmást těmi, kdo nám říkali, že je
špatné pronášet morální soudy, a že ten kdo je pro nás teroristou, může být pro
jiného bojovníkem za svobodu. Shrbili jsme se před nepříznivým „celosvětovým
míněním“, jako by to byla ta nejhorší věc, které se máme obávat.

Když teroristé poprvé provedli bombový útok na Světové obchodní centrum,
tak jsme provedli zátah na pár spiklenců a postavili je před soud, zatímco
vůdce teroristů a jejich chlebodárce jsme nechali netknuté. Když vybuchovaly
bomby na našich ambasádách v Africe, které za sebou nechaly stovky
mrtvých, tak jsme vystřelili pouze několik Tomahawků a záměrně jsme omezili
rozsah našeho útoku, abychom nezasáhli civilní cíle. Když před necelým rokem
bombardovali USS Cole, tak jsme neudělali nic. A během minulého roku, kdy byl Izrael
pod vytrvalým útokem palestinských teroristů, jsme volali po zdrženlivosti a
požadovali jsme po Izraeli, aby vyjednával s vůdcem, který těmto útokům
nechal volný průběh.

Po celá léta, kdy jsou teroristé ve válce se Spojenými státy, jsme jim
posílali jasné a konzistentní poselství: Nebudeme vám to oplácet. Svým jednáním
jsme ujistili teroristy a vlády, které je sponzorují, že uniknou odplatě.
Teroristé zprávu přijali a
patřičně se podle ní zařídili.

Toto poselství se nyní musí radikálně změnit.

Každý říká, že odpověď na tyto útoky musí být rychlá a rázná, ale nikdo
význam těchto slov blíže nespecifikuje. Musíme udělat toto: Musíme si uvědomit,
že v 8:50 ráno dne 11. září nastal
válečný stav mezi Spojenými státy a zeměmi, které sponzorují, podporují a
poskytují útočiště teroristům. Dobře víme, které země to jsou: Afganistan,
Irán, Irák, Sýrie, Súdán a Lybie.

Musím zdůraznit, že všechny zmíněné země jsou odpovědné za tento válečný
čin. Nezáleží na tom, které z nich stály bezprostředně za dnešními útoky.
Faktem je, že podporovaly teroristy, kteří provedli předcházející útoky, kteří
slíbili, že budou napadat USA opakovaně – kteří to mohou udělat zítra znovu.
V roce 1941, když byly Spojené státy napadeny Japonskem, jsme vyhlásili
válku všem mocnostem Osy, protože jsme chápali, že všechny společně
vytvářejí stejnou hrozbu. Stejným
způsobem bychom dnes měli vyhlásit válku každé zemi, která podporuje a
poskytuje úkryt protiamerickým teroristům.

V minulých letech se hodně hovořilo o hrdinství lidí, kteří bojovali
ve Druhé světové válce. Jejich bitvy, připomínali jsme si, byly bojem za
svobodu proti tyranii, a závisel na nich osud světa. Dnes vedeme boj civilizace
proti barbarství, a jak jsme viděli, je to boj o samotné přežití. Jak Franklin
Roosevelt prohlásil v Kongresu před šedesáti lety, musíme udělat vše
proto, „abychom se nejen plně ubránili, ale také abychom každého jasně
ujistili, že zrada tohoto typu už nás nikdy neohrozí.“

Právě došlo k Pearl Harboru, k jeho opakování. Ujistěme všechny, že se této
výzvě postavíme stejně jako jsme to učinili v minulosti.

Robert W. Tracinski
The Ayn Rand Institute

Z anglického originálu „Acts of War“ přeložil Vavřinec Kryzánek
září 2001