Ekonomie

No Image

Platbou daní si nic nekupujeme

Článek je z archívu, původně byl publikován v roce 2006

Zdanění je donucením člověka, aby se, pod pohrůžkou násilí,
vzdal svého majetku. Koupě, naproti tomu, je aktem, kde
kupující na základě svého vlastního
individuálního rozhodnutí dobrovolně směňuje své
vlastní peníze za zboží nebo službu, kterou mu
prodávající nabízí.

Nezkrácená verze článku z Hospodářských Novin, 21. 6. 2006.

Číst dále

No Image

Útoky proti vlastníkům podniků

Existuje
mnoho názorů na to, jaká je primární funkce podniku. Jedni tvrdí,
že primární funkcí podniku je sloužit zákazníkovi, jiní jdou ještě
dále a tvrdí, že funkcí podniku je služba všem, kdo mají na výkonnosti
podniku nějaký zájem a jsou jeho činnostmi nějak ovlivněni. Jiné
teorie uvádějí, že funkcí podniku je maximalizace zisku, často však
chybí odpověď na otázku, pro koho je tento zisk nakonec určen.


No Image

Chybné pojetí monopolu a jeho politicko-ekonomické důsledky

Antimonopolní
zákonodárství vzniklo v 19. století ve Spojených státech a během 20. století
se rychle rozšířilo i do ostatních zemí. Příčiny rozmachu antimonopolní
regulace pramení mimo jiné i z obrovského vlivu převládajícího nesprávného pojetí monopolu v ekonomické teorii hlavního proudu. Účelem mého příspěvku je poukázat na zásadní
defekt ve všeobecně přijímané definici pojmu monopol, na jeho nesprávné používání či zneužívání
v důsledku ignorování podstatných odlišností v jevech, na něž se
pojem monopol dnes běžně aplikuje. Tento defekt přímo implikuje státní
intervenci, antimonopolní zákonodárství a obrovský prostor pro libovůli
antimonopolních úřadů, které příslušné zákony vynucují.



No Image

Pojem „veřejné statky“ je neplatný

Klíčovou součástí tradičního výkladu veřejných financí a tzv. ekonomie blahobytu
(welfare economics) je teorie veřejných statků. Koncept veřejných statků
zasazený do normativního rámce Pareto-optimality slouží jako hlavní
ospravedlnění státních zásahů do hospodářství, resp. do života lidí obecně.


No Image

Teorie veřejné volby: selhává trh nebo filozofie?

Po mnoha desetiletích smutných výsledků státního vměšování do hospodářství přirozeně vzrostl zájem o studium chování jednotlivců v jejich rolích aktivních účastníků kolektivního politického rozhodování. Reakci teoretiků veřejné volby na závěry ekonomie blahobytu lze v podstatě shrnout do třech slov: stát také selhává. James Buchanan vyjadřuje normativní implikace školy veřejné volby velmi zřetelně, když uvádí, že„veřejná volba nabízí teorii státního selhání plně srovnatelnou s teorií tržního selhání, která vyplynula z teoretické ekonomie blahobytu třicátých a čtyřicátých let.“


No Image

Filozofická báze svobodného bankovnictví

Kdybyste v polovině 19. století propagovali myšlenku tuhé státní regulace bankovnictví a existenci státních pseudopeněz neukotvených v hodnotné komoditě, považovali by Vás lidé za blázna. O 100 nebo 150 let později se každý, kdo stejnou myšlenku nepovažuje za evidentní samozřejmost, stává podezřelým, a za blázna a "extrémistu" je považován ten, kdo ji dokonce zásadně odmítá.


No Image

Poznámky z konference The Mont Pelerin Society

V druhém týdnu měsíce září roku 1996 se Vídeň stala dějištěm výroční konference The Mont Pelerin Society, jíž jsem měl příležitost se zúčastnit.
Týdenní diskuse měla na programu řadu společenských a ekonomických témat, k nimž vystoupily desítky řečníků – jak panelistů tak diskutujících z publika. V následujícím přehledu budu prezentovat svou kritickou pozici k těm tématům a příspěvkům (či myšlenkám v nich), které považuji za klíčové. Většina z těchto mých poznámek byla obsahem mých vystoupení v diskusi v rámci programu konference, takže většina z níže zmíněných autorů měla možnost bezprostředně na mou kritiku reagovat.