Yaron Brook a Don Watkins ve svém textu v USA Today reagují na další Obamův socialistický výpad proti ziskovému motivu firem. Soudruh Obama (samozřejmě zdaleka není sám) tentokrát útočí na Romneyho podnikatelské působení v private equity sektoru. Private equity za účelem zisku kupuje (často nemocné) firmy, kde s cílem obnovení finanční výkonnosti provede restrukturalizaci, obvykle doprovázenou propouštěním řady zaměstnanců. Brook a Watkins používají moc hezké a správné přirovnání, které mě zaujalo a které bychom měli umět využít, když ukazujeme zvrácenost socialistických idejí:
"Pokud jde o propouštění, zaměstnavatelé nejsou rodiči a zaměstnanci nejsou dětmi. Obě strany jsou dospělými osobami, které spolupracují s cílem dosažení zisku. Zaměstnanci získávají tím, že si vydělají mzdy, podniky sledují zisk tak, že chtějí prodat za ceny, které převyšují výrobní náklady, včetně mezd. Právě tento oboustranně výhodný vztah činí kapitalismus skvělým systémem. Neobviňujeme přece zaměstnance, kteří dají výpověď, když mají příležitost vydělat si jinde více. Tak proč bychom měli obviňovat podnikatele, kteří propouštějí zaměstnance, aby udrželi ziskovost nebo se k ní vrátili."
(kurzíva přidána – JK)
Objektivisté, věrni své metodě, se neuchylují k nálepkování jakéhokoli druhu. Hypertrofovaný ziskový motiv je příčinou neinternalizovaných negativních externalit stejně jako hypertrofované zaměstnanecké lpění na jednostranně výhodných podmínkách svého zaměstnání. Moc vám ta argumentace, navíc s oněmi poněkud nepatřičnými nálepkami, k vašemu tvrzení, že jste objektivistou, ke kredibilitě nepřispívá, Jiří. Co jiné než ziskový motiv vedlo k chování banksterů, jež způsobilo finanční kolaps 2008 stejně jako kolaps Enronu a World Comu, o WTT 1, 2 a 7 nemluvě? Moc vám přeji, abyste za svého života nalezl usmíření sám se sebou a s běsy ismů, které kolem sebe nahlížíte.