Hlavní strana  •  Objektivismus  •  Ayn Randová  •  Fórum  •  Knihy  •  Hledat  •  Odkazy
Sekce: "Solidarita" Do penze dle státního diktátu
Vydáno dne 06. 01. 2005 (čteno 3664×)

Jiří Kinkor

Díky plánované „reformě penzijního systému“, máme-li se přidržet této absurdní kolektivistické terminologie, vyvstává hrozba, že nárok na státní důchod se o několik let oddálí. Jinými slovy nám stát dovolí jít do důchodu až v takovém věku, který státu umožní i nadále financovat centrálně organizovaný systém, který se kvůli prodlužování průměrné délky života dostává do stále hlubšího deficitu. Tento systém spočívá v tom, že stát krade peníze jedněm a dává je druhým. Tomu se dnes říká „solidarita“.

Státní penzijní systém by se neměl „reformovat“. Měl by být postupně úplně odstraněn, protože je od počátku nemravný. Vychází z mylného předpokladu, že každý člověk odpovídá za život ostatních. Zabezpečení se na stáří je soukromou věcí a odpovědností každého člověka, nikoli závazkem ostatních nebo funkcí státu. Průměrná délka života je nepochybně důležitou proměnnou v pojistně-matematickém modelu penzijního plánu, avšak stát nemá právo žádné takové plány organizovat, nemá právo nikomu konfiskovat majetek a pak lidem paušálně diktovat, v jakém věku mají mít nárok na výplatu penze. Volba, v jakém věku přestat pracovat a vydělávat, spočívá na každém jednotlivci, který si může a nemusí vybírat z nabídky penzijních plánů, jak je pro své klienty přizpůsobují jednotlivé soukromé penzijní fondy či jiné subjekty na trhu. Takový způsob je nejen jediný morální, ale je navíc mnohem efektivnější.

Celá „reforma veřejných financí“ je jen nic neřešící kosmetickou změnou, kterou se v principu nijak nemění státní pošlapávání individuálních práv. Reformovat na altruismu postavené veřejné finance není možné, stejně tak jako není možné reformovat komunismus, protože mezi životem a smrtí není možný žádný kompromis. V rámci jakkoli reformovaného etatismu člověk i nadále zůstává otrokem, z něhož stát může vysávat majetek a život dle své libovůle. Skutečná změna může nastat teprve tehdy, až si lidé uvědomí, že sledovat svůj vlastní zájem a štěstí je dobrem a obětování se ostatním nemá s ušlechtilostí nic společného.

Namítáte, že přece není správné nechat lidi umírat na ulici? Více k tomu v článku Jak mohou altruisté reformovat veřejné finance?



[Akt. známka: 1,20] 1 2 3 4 5

Počet příspěvků: 1 | Přidat příspěvek | Informační e-mailVytisknout článek


(c) Copyright 2000-2015 Lisarray Pty Ltd
Veškerá práva vyhrazena
Tento web používá redakční systém phpRS.