Hlavní strana  •  Objektivismus  •  Ayn Randová  •  Fórum  •  Knihy  •  Hledat  •  Odkazy
Sekce: Ostatní Přitažlivost Ayn Randové
Vydáno dne 27. 11. 2007 (čteno 2795×)

Onkar Ghate

Onkar Ghate, nositel PhD ve filozofii, pracuje v The Ayn Rand Institute. Institut se zabývá šířením filozofie Ayn Randové, autorky knih Atlas Shrugged a The Fountainhead (vydán v českém překladu pod názvem Zdroj).

10. říjen 2007 se nese ve znamení padesátého výročí největšího díla jedné z nejvíce inspirujících amerických autorek: románu Atlas Shrugged Ayn Randové.

Romány Ayn Randové jsou stále velmi oblíbené mezi mladými lidmi. Kolem 22 tisíc studentů středních a vysokých škol se každoročně přihlašuje do soutěže o nejlepší esej na téma jejích knih, a v loňském roce učitelé objednali více než 300 tisíc výtisků románů Anthem, Zdroj a Atlas Shrugged, aby je využili ve svých třídách. Vědí, že studenti reagují na tyto příběhy a jejich hrdiny tak, jako na málokteré jiné.

Často je však možné o mladých lidech říci, že jejich zájem o Ayn Randovou je jen obdobím, z něhož brzy vyrostou. „Je hezké věřit v takové věci dnes,“ říká se, „ale počkej až budeš starší. Uvidíš, že život takový není.“

Ale když se opravdu zamyslíme nad podstatou toho, co Randová učí, pak tvrzení, že její filozofie je naivně zjednodušující, vyznívá jako nikoliv zavržení jejích myšlenek, ale světa těch starších, od nichž takovéto zavržení pochází.

Klíčem k popularitě Ayn Randové je, že apeluje na idealismus mládí. Roku 1969 napsala: „Existuje podstatné přesvědčení, které většina lidí nikdy nedosáhne, někteří je zastávají jen ve svém mládí, a jen nemnozí si je udrží až do konce svých dnů – přesvědčení, že na myšlenkách záleží.“ Jaká je povaha tohoto přesvědčení? „Že na myšlenkách záleží znamená, že záleží na znalostech, na pravdě, na naší mysli. A vyzařování této jistoty, v průběhu dospívání, je nejlepší stránkou mládí.“

Ponechat si svá mladistvá přesvědčení i po celý další život, říká Randová, znamená dosáhnout zásadní nezávislosti myšlení. Nezávislost neznamená dělat cokoliv byste chtěli dělat, ale spíše zpevňovat svá přesvědčení a racionálně, logicky a vědecky volit své jednání. Nezávislost znamená odmítnout podřídit své postoje „veřejnému zájmu“, jak požaduje levice, nebo „Boží slávě“, jak požadují konzervativci. Znamená to odmítnout slepou poslušnost jakékoliv autoritě, ať už lidské nebo božské. Nezávislá mysl odmítá sekulární i nadpřirozenou víru, a zastává rozum jako nejvyšší autoritu. „Nejvznešenější čin, jaký jste kdy mohli vykonat,“ říká hrdina Atlas Shrugged, „je pochopení, že dvě a dvě jsou čtyři.“ Ayn Randová to myslela vážně.

Přesvědčení, že na idejích záleží, představuje hlubokou oddanost sobě samému. Vyžaduje, abychom náš rozum pokládali za schopný rozlišovat dobré a zlé. A vyžaduje, abychom se snažili získávat znalosti, protože správné názory jsou klíčové k dosahování nenahraditelných hodnot, jako je náš vlastní život a štěstí. „Brát myšlenky vážně,“ uvádí Randová, „znamená, že hodláte prakticky žít podle názorů, které přijmete jako pravdivé,“ a že uznáte, „že pravda a poznání pro vás a váš život mají rozhodující, osobní a sobeckou důležitost.“

Tento její přístup je opakem pohledu, že myšlenky přesahují tento svět, vaše zájmy a lidské chápání – že idealismus znamená, slovy prezidenta Bushe, „sloužit věcem, které jsou větší, než vaše tužby, větší než vy samotní.“

Jakou radu nabízí Ayn Randová mladým lidem? Myslete, uvažujte, logicky zvažujte otázky pravdy a morálky. A pak, protože váš vlastní život a štěstí na tom závisí, neochvějně sledujte pravdu a dobro. Tento přístup spojuje morální a praktické. Neexistuje v něm žádné pokušení myslet si, že život na této zemi vyžaduje kompromisy, polovičaté nebo střední cesty. „Dojde-li ke kompromisu mezi potravou a jedem,“ píše Randová, „může zvítězit pouze smrt. Dojde-li ke kompromisu mezi dobrem a zlem, může z něj těžit pouze zlo.“

Ve světě, kde náš prezident (stejně jako náboženští bojovníci, kterým čelíme na Středním východě) pokládá idealismus za něco nadpozemského, motivované vírou a sledované sebeobětováním, a kde sekulární myslitelé již dávno opustili osvícenský ideál „lidské dokonalosti“, stojí Ayn Randová osamocena. Obhajuje, že člověk, jako racionální bytost, může být dokonalý. Přijměte svůj vlastní život za nejvyšší hodnotu, sledujte rozum, nepodřizujte se žádné autoritě, žijte svůj život produktivně a radostně – přijměte tyto náročné hodnoty a ctnosti, učí Randová, a ideální svět, zde na zemi, bude „reálný, možný, a váš.“ Neusvědčuje se dospělý svět, který tuto filozofii odsuzuje jako povrchně zjednodušující, sám?

Výročí vydání nejvýznamnější práce Ayn Randové je vhodnou příležitostí k projevení uznání myslitelce, která byla natolik statečná, že se proti tomuto světu vyslovila a protestovala proti jeho zuřivému skepticismu, horlivému cynismu a houževnatému volání po kompromisu, myslitelce, která v románu Atlas Shrugged vylíčila a vysvětlila lidské hrdinství.

Přeložil Luboš Zálom
listopad 2007



[Akt. známka: 5,00] 1 2 3 4 5

Počet příspěvků: 0 | Přidat příspěvek | Informační e-mailVytisknout článek | Zdroj: The Ayn Rand Institute


(c) Copyright 2000-2015 Lisarray Pty Ltd
Veškerá práva vyhrazena
Tento web používá redakční systém phpRS.