Hlavní strana  •  Objektivismus  •  Ayn Randová  •  Fórum  •  Knihy  •  Hledat  •  Odkazy
Sekce: Aktuality Svoboda slova a hanebné paragrafy
Vydáno dne 16. 02. 2015 (čteno 2763×)

Jiří Kinkor

Ve své brilantní přednášce Svoboda slova – zápas o západní kulturu (youtube video) reaguje Yaron Brook (ředitel The Ayn Rand Institute) na nedávné teroristické útoky na pařížskou redakci satiristického časopisu Charlie Hebdo.
Nejvíce mě v jeho projevu zaujala myšlenka, o které se po těchto útocích nikdo veřejně nezmiňoval, alespoň já jsem to nezaznamenal. Jde o zákonné trestání projevů razantně kritizujících a morálně odsuzujících např. náboženství nebo jiné ideologie. Takové chování totiž může někdo vykládat jako podněcování nenávisti vůči skupinám osob vyznávajícím danou ideologii („hate speech“), a to je dle zákona trestné. Je jistě správné, aby byl trestný projev, který navádí či vyzývá k iniciaci násilí (proti komukoli). Proč by ale trestný měl být projev, který nenavádí k násilí, ale ostře kritizuje a morálně negativně hodnotí kohokoli za jeho myšlenky a ostře kritizuje a morálně odsuzuje jakoukoli ideologii? Proč by měl být trestný projev, který někoho uráží? Jakkoli urážlivý a nenávistný projev není násilím. Nenávist je vysokým stupněm averze, ale neimplikuje násilí. Netolerovat něčí názory nebo chování neznamená ho fyzicky napadat. Vysoce kritický, morálně explicitní a vyhraněný projev může být pravdivý nebo nepravdivý. Například morálně kritizovat islám je racionální a správné. Morálně kritizovat skupinu lidí na základě jejich rasy je iracionální a  opovrženíhodné. Ani v jednom případě nejde o násilí ani o podněcování k násilí. Není tedy důvod, aby stát jakkoli zasahoval. Úkolem státu je chránit člověka před iniciací násilí, nikoli před morálním odsouzením, ať je oprávněné či nikoli.

Symbolem masových protestů veřejnosti proti pařížskému masakru se stalo heslo „Já jsem Charlie“ (Je Suis Charlie). Kdyby však lidé vzali heslo Je Suis Charlie vážně, říká Brook,  první věcí, za kterou by demonstrovali, by byl požadavek, aby francouzská vláda odstranila ze zákona všechny paragrafy, které trestají hate speech. Došlo však k přesnému opaku. Diskutuje se o rozšíření těchto paragrafů, dokonce na úrovni EU. Politici mluví o svobodě slova, ale trvají na hanebných paragrafech, které ji pošlapávají. Zatímco teroristé odpovídají na kritiku ideologie vražděním, evropské vlády na ni odpovídají vězením - a ještě mají tu drzost odvolávat se přitom na toleranci.

V České republice na tom nejsme o nic lépe. Máme v trestním zákoníku paragrafy § 355 - Hanobení národa, rasy, etnické nebo jiné skupiny osob, a § 356 - Podněcování k nenávisti vůči skupině osob nebo k omezování jejich práv a svobod. Tyto dva paragrafy k potlačení svobody projevu (např. odporu vůči islámu) bohatě postačují.

Kriminalizace ostře kritických a morálně odsuzujících projevů není ničím jiným než hanebným umlčováním kritiky. Paragrafy proti „hate-speech“ jsou jasnou cenzurou, jsou pošlapáním  práva na svobodu, v tomto případě na svobodné šíření idejí. Státní cenzura je prvním příznakem stavu, kdy se z polosvobodné společnosti začíná stávat diktatura. Svobodné šíření idejí je jediným způsobem, jak zpět získat svobodu v těch oblastech, kde jsme ji už ztratili. Cenzura je koncem všech nadějí.



[Akt. známka: 1,00] 1 2 3 4 5

Počet příspěvků: 4 | Přidat příspěvek | Informační e-mailVytisknout článek


(c) Copyright 2000-2015 Lisarray Pty Ltd
Veškerá práva vyhrazena
Tento web používá redakční systém phpRS.