V Praze se minulý víkend konala evropská konference věnovaná Objektivismu, filozofii Ayn Randové. Akci organizovala evropská sekce Ayn Rand Institute za aktivní pomoci organizace Students for Liberty.

Zatímco pravidelná objektivistická Summer Conference (OCON), konající se každé léto v některém z amerických měst, má už dlouhou tradici, zde šlo o první objektivistickou konferenci v Evropě – a byla to právě Praha, která byla vybrána, i díky své poloze ve středu Evropy, za místo konání. Soudě podle úspěchu se z evropské objektivistické konference (AynRandCon Europe) stane, stejně jako z té původní americké, každoroční tradice.

AynRandCon Europe se měl původně konat v prostorách vysoké školy Cevro Institut, ale pro velký počet zájemců, který by budova Měšťanské besedy nepojmula, byl nakonec přesunut do vyšehradského Kongresového paláce. Téměř 450 účastníků z celé Evropy (a nejen z ní) se tak o přestávkách mohlo kochat nádherným výhledem na prosluněnou předjarní Prahu.

Konference se konala pod názvem ”Individualismus ve věku tribalismu“. Tribalismus, neboli kmenová mentalita, je v podstatě kolektivismus, který staví na příslušnosti k nějaké skupině.  Vychází z předpokladu, že rozum není schopen poznávat realitu, není spolehlivou metodou dosažení pravdivého poznání. Jednotlivec je díky tomu bezmocný. Nemůže vědět, kde je pravda, je neschopen rozumem odvodit správné vodítko svého jednání, nemůže dospět k objektivně správným morálním principům, nemůže vědět co je dobro a co zlo.  Jeho neschopnost samostatně a dle vlastního poznání jednat, přímo a nevyhnutelně vede k orientaci na nějakou autoritu, na ostatní, na skupinu, kolektiv. A tedy k přijetí kolektivismu.

Kolektivismus je jedním ze dvou možných fundamentálních pojetí jednotlivce – v jeho vztahu k ostatním lidem.  Základní charakteristikou kolektivismu je, že primární, nadřazenou entitou je kolektiv, definovaný na základě společné, vůlí neovlivněné a neovlivnitelné charakteristiky: etnicita, společenská třída, tzv. „gender“, pohlaví, sexuální orientace, jakési „dědictví po předcích“, nebo třeba i tělesné dispozice či hendikep. Tribalistickou tezí pak je, že příslušnost k takovému kmeni determinuje lidské jednání, předurčuje jednotlivce a jeho etiku, a že takový kmen má své vlastní zájmy a cíle – jimž jsou zájmy a cíle jednotlivce podřízené.
Právě proto, že rozum je (díky této ideologii) zatlačen do pozadí a nelze jej použít k přesvědčování o tom, kde je pravda, a tudíž ani k řešení sporů mezi skupinami, zbývá jediná metoda, jak spolu různé skupiny jednají: násilí. Právě proto Ayn Randová používá pojem “kmenová mentalita”. Primitivní kmeny řeší spory jedině bojem, hrubým násilím.

A naše civilizace (celý svět), v principu, se čím dál více k tomuto stavu přibližuje. V rámci jednotlivých zemí i mezi nimi.  Je rozdrobena, balkanizována na bezpočet různě definovaných a vymezených kmenů, které formulují své cíle, mnohdy nepřátelské vůči jinému kmeni. Celá společnost a celý svět se tak dostává do stavu neustálé kmenové války, jež se zpravidla odehrává na poli politiky, kdy jednotlivé nátlakové skupiny tlačí své požadavky a požadavky svých kmenů pomocí politické moci (tedy požadavky na daňovou krádež peněz ostatním ve svůj prospěch), ale často nabývají i forem krvavého konfliktu mezi jednotlivými nepřátelskými skupinami – jako tomu bylo např. v 90. letech v bývalé Jugoslávii.
Praktickým důsledkem kmenové mentality je tyranie, násilí, válka a stagnace a chudoba.

Opačným pohledem na svět je individualismus: charakter každého člověka je produktem jeho vlastní mysli, jednotlivec sám si aktivně vytváří svůj charakter, a žije svůj život na základě svého jednání a svého rozumu. Každý má svobodnou vůli vybudovat svůj charakter a život nejlépe jak umí. Rozum je nástrojem jeho přežití. Pomocí rozumu je každý schopen dosahovat s jistotou poznání reality a činit z něj další závěry, včetně těch nejabstraktnějších, jako je morálka a morální politický systém. Svůj život má každý pevně v rukou, bez ohledu na to, do jakého prostředí se narodil, jaké má fyzické dispozice, nebo jaké náboženství mu v dětském věku, kdy ho ještě nebyl schopen aktivně bránit, bylo indoktrinací rodinou nebo školou vnuceno. Za svůj život má každý stoprocentní zodpovědnost.

Individualismus, racionálně pojatý, je něčím zcela jiným, než jak ho karikuje absurdní a falešné běžné pojetí, kvůli němuž je očerňován a zatracován. Praktickým vyústěním individualismu je svoboda, dobrovolná spolupráce mezi lidmi, blahobyt a pokrok a mír. Racionálně jednající a na rozum se odvolávající lidé nemají fundamentální konflikty.  A je zcela směšné představovat si, že individualismus znamená izolování se od ostatních. Naopak. Individualista vyhledává maximum vztahů s ostatními, protože s nimi může obchodovat (i zaměstnání je obchodem !)  a učit se od nich. Vyhledává ale jen ty, kdo jsou racionální, tj. ty, kdo jeho životu prospívají, nikoli ty, kdo ho ničí.

Toto bylo ve velmi zhuštěné formě ústřední téma pražské objektivistické konference AynRandCon Europe. V pátek večer ji zahájili výkonný ředitel Ayn Rand Institute (ARI) Tal Tsfany, a předseda správní rady ARI Yaron Brook, který na svých přednáškových turné celkem pravidelně v Praze vystupuje, naposledy v listopadu v Cevro Institutu, a člen ARI, její hlavní sponzor a zakladatel dánské Saxo Bank Lars Seier Christensen.
V sobotu vystoupil se svoji úvodní přednáškou, v níž vymezil základní charakteristiku tribalismu a individualismu, hlavní filozof ARI Onkar Ghate. Yaron Brook popsal současnou americkou politiku a její tribalistické tendence, zejména co se týče tzv. „proamerické“ politiky prezidenta Trumpa. Člen Ayn Rand Centre Nikos Sotirakopoulos přednesl řeč o evropské tradici tribalismu a současném nárůstu tribalismu v Evropě. Profesor filozofie na Rutgers University Gregory Salmieri promluvil o významu individualismu pro lidský život a zakladatel Saxo Bank Lars Seier Christensen představil objektivistickou etiku ve vztahu k podnikání a obchodu.

Neděli pak zahájil ARI filozof Ben Bayer přednáškou na téma svobodná vůle a individualismus, v níž přiblížil, jak svobodnou vůli definovala Ayn Randová a jakou hraje roli v její filozofii. Zbytek dne pak byl vyhrazen panelovým diskuzím, kterých se kromě již dříve jmenovaných řečníků představili hosté: Flemming Rose, dánský novinář, který v roce 2005 nechal v novinách zveřejnit karikatury proroka Mohameda, a Douglas Murray, britský novinář, který nedávno vydal velmi úspěšnou knihu Podivná smrt Evropy popisující plíživé vítězství islámu v Evropě. Ve srovnání s intelektuálně bezchybným a hluboce systematickým přístupem řečníků z Ayn Rand Institute byly příspěvky obou novinářů méně podnětné a působily trochu povrchně, ale celkově zapadaly do témat panelových diskuzí: migrace, islám, svoboda projevu, multikulturalismus a nacionalismus.

Konferenci ukončil ředitel ARI Tal Tsfany vysoce motivačním projevem pro budoucí intelektuály, kteří mají vážný zájem dále studovat a aktivně propagovat filozofii Ayn Randové.
Účastníci konference se mohli seznámit s činností jednotlivých objektivistických organizací napříč Evropou, z nichž jako nejaktivnější se jeví Balkan Objectivist Center sídlící v Bělehradě. Čeští návštěvníci (a samozřejmě nejen oni) si mohli zakoupit publikace vydané v češtině, včetně nedávno vydaného překladu Ctnosti sobectví.

Jestliže se ještě před několika lety zdálo, že objektivismus je vyloženě americká záležitost, pražská konference ukázala, že zájem o filozofii Ayn Randové v Evropě roste, a má smysl na tomto zájmu dále pracovat. I když podstatu západní civilizace postupně stále citelněji nahlodává všudypřítomná kmenová, kolektivistická mentalita, AynRandCon Europe 2019 ukázala, že je zde bezpočet aktivních (a navíc ještě mladých) lidí, kteří se nehodlají jen tak vzdát a touží bránit individualismus a svobodu.

———–
Poznámky:
1) Kompletní záznam z konference najdete na youtube kanálu ARI
2) Nechtěnou ukázku toho, jak pevně je kmenová mentalita zakořeněná v praktické politice, poskytl právě minulý týden premiér Babiš, který na sjezdu svého hnutí ANO prohlásil, že „náš národ je geneticky určen k tomu, abychom hráli větší roli než doposud.“ Není co dodat.