Yaron Brook je výkonný ředitel Ayn Rand Institute v Irvine v Kalifornii. Institut šíří Objektivismus, filozofii Ayn Randové.

V 50. výročí svého vydání je Atlas Shrugged, epos Ayn Randové o skupině podnikatelů rebelujících proti společnosti, jež je svazuje a zatracuje, takřka všude. Neuplyne snad jediný den, aby tento román nezmínila v médiích některá významná celebrita nebo podnikatel jako nejvýznamnější knihu, kterou kdy četli. O románech Ayn Randové, včetně Atlas Shrugged, se vyučuje na desítkách tisíc středních škol. A loňský prodej románu se u knihkupců vyšplhal na neuvěřitelných 130 tisíc výtisků – což je víc než když byl vydán poprvé.

Jako výkonný ředitel Ayn Rand Institute vidím vliv Atlas Shrugged každý den. Neustále mě ohromuje, kolik lidí, ze všech vrstev a ze všech koutů planety, od středoškolských studentů po politické aktivisty, v zemích od Hong Kongu přes Bělorusko až po Ghanu, mi nadšeně sděluje: „Atlas Shrugged změnil můj život.“

Mnoho významných obchodníků, od ředitelů pěti set nejvýznamnějších společností umístěných v žebříčku Fortune 500 až po mladé podnikatele ze Silicon Valley, říká, že četba Atlas Shrugged pro ně znamenala nesmírnou duševní vzpruhu. Mnoho z nich mi prozradilo, že je román motivoval k tomu, aby ze svého života vytěžili co nejvíc, a inspiroval je k větším ambicím, produktivitě a úspěchům v práci. A mnoho amerických politiků a intelektuálů, kteří prohlašují, že bojují za ekonomickou svobodu, jmenuje Atlas Shrugged jako knihu, která je nejvíce inspirovala. Nemám žádných pochyb o tom, že román hrál významnou roli v diskreditaci socialismu jako ideálu, a v zahájení intelektuálně legitimní diskuze o kapitalismu.

Jestliže jste Atlas Shrugged četli a vstoupili do světa Dagny Taggartové, Hanka Reardena a Johna Galta, pochopíte, proč tento román inspiroval tolik lidí. Atlas Shrugged vykresluje velké podnikatele jako hrdinské a produktivní myslitele, a vyzdvihuje kapitalismus jako jediný společenský systém, který takovýmto mozkům umožňuje svobodně vytvářet a produkovat materiální hodnoty, na kterých závisejí životy nás všech. Znamená filozofické a estetické vyjádření jedinečného amerického ducha individualismu, sebeodpovědnosti, podnikavosti, svobodného trhu.

Ale zatímco mnozí na osobní, emocionální úrovni tyto prvky románu oceňují, často zastávají na morální úrovni nesouhlasný postoj k argumentům na podporu obchodu a kapitalismu.

Morální filozofie racionálního egoismu Ayn Randové, na němž její obdiv k úspěšným podnikatelům a její vášnivá obrana kapitalismu spočívala, představuje zásadní protest proti idejím, které dominují dnešní kultuře. Ayn Randová, která odmítala převládající názor, že morálka pochází od nadpřirozené bytosti nebo ze společenského konsenzu, zastávala myšlenku, že morálka je vědou, kterou je možné prokazovat rozumem. Odmítáním altruistického postoje, že morální jednání znamená nezištnou službu něčemu „vyššímu“ – ať už židovsko-křesťanskému bohu nebo kolektivistické společnosti – se snažila dokazovat, že vrcholem morální ctnosti je racionální sledování svých vlastních sobeckých cílů.

Socialismus je jako politický ideál již mrtvý. Ale morálka, která jej vytvořila – každý podle svých schopností, každému podle jeho potřeb – nás stále pronásleduje. Dokud budou potřeby a „veřejný zájem“ vydávány za morální nárok na schopnosti těch produktivních, bude pokračující nárůst státních zásahů do ekonomiky a našich životů nevyhnutelný.

Ti, kteří četli Atlas Shrugged, jsou často zasaženi podobností situací v románu a nešťastnými situacemi popisovanými v denních zprávách – od státních pokusů ovládnout zdravotnictví, přes upadající infrastrukturu a bortící se mosty, až k podnikatelům svázaným zákonem Sarbanes-Oxley. Podobnost není náhodná: tyto státní programy jsou ospravedlňovány potřebami nepojištěných, takzvaným veřejným zájmem, a nutností držet na uzdě sobectví podnikatelů. Bez morální revoluce nemůžeme skutečnou ekonomickou a politickou svobodu získat.

I když tedy Atlas Shrugged poskytl milionům čtenářů inspiraci a určité uznání ctností kapitalismu a zla etatismu, neměl ani zdaleka takový dopad, jaký mohl mít, pokud by byly jeho výchozí myšlenky pochopeny šířeji. Přestože změnil jednotlivé životy, nezměnil svět. Ale věřím, že by mohl – a měl by.

Představme si budoucí Ameriku, která by se řídila principy popsanými v Atlas Shrugged – kulturu rozumu, kde je věda chována v úctě a respektu, a ne vylučována z učeben biologie a laboratoří na výzkum kmenových buněk – kulturu individualismu, kde stát je ochráncem práv jednotlivce a ne jejich hlavním narušitelem – kulturu, kde je trh pokládán ne pouze za nejefektivnější možnost ze všech špatných, ale kde je laissez-faire kapitalismus uznáván a ctěn jako jediný morální systém – kulturu, kde podnikatelští novátoři chápou, že ambice, produktivní snaha a vytváření bohatství nejsou jen praktické nezbytnosti, ale i morální ctnosti – kulturu, v níž jsou tito novátoři, kteří hrdě uplatňují právo na svou práci, plně svobodní a jejich produktivní génius je plně využit k vytváření nepředstavitelného ekonomického pokroku.

Takový je svět, o nějž bychom měli usilovat. To je výzva, kterou nám dává Atlas Shrugged. Ale abychom se k němu mohli dostat, musíme plně pochopit filozofický smysl románu. Právě proto existuje Ayn Rand Institute: aby zprostředkovával hluboké poselství Ayn Randové. A toto poselství se šíří na univerzity a další místa po celé Americe, k profesionálním intelektuálům, kteří přijímají myšlenky Ayn Randové s vážností, jakou nikdy předtím neprojevili.

Pokud více a více myslitelů bude románu Atlas Shrugged věnovat pozornost, jakou si zaslouží, jsem si jistý, že jeho skutečný vliv teprve pocítíme.

Přeložil Luboš Zálom
říjen 2007