Socialisté chtějí zakázat prodej o svátcích. Jejich argument je známý: zaměstnanci mají právo se o svátcích věnovat rodině a relaxovat. Ale toto právo jim přece nikdo nebere. Nikdo nenutí prodavače, aby o svátcích prodávali. Zaměstnavatel (např. supermarket) může po zaměstnanci požadovat, aby pracoval o svátcích jen v případě, že to neodporuje pracovní smlouvě. Jinými slovy, práce o svátcích se neděje z donucení, je dobrovolným rozhodnutím. Nikdo nenutí prodavače, aby v daném supermarketu pracoval a aby podepisoval pracovní smlouvu, která práci o svátcích umožňuje či požaduje.
Naopak zákonem zakotvený zákaz prodeje o svátcích je porušením práva. A to práva na svobodu vstupovat do dobrovolných obchodních vztahů. Nikdo nemá právo do takového vztahu zasahovat.
A toto je jediný důvod, proč se zákazem nesouhlasit.
Jakékoli jiné argumenty jsou jalové a odvádějí pozornost od jediné relevantní skutečnosti, totiž že zákaz prodeje o svátcích je pošlapáním práva na svobodu. Podle šéfa Hospodářské komory ČR Vladimíra Dlouhého by taková regulace způsobila snížení mezd zaměstnanců v souvislosti s kratší pracovní dobou nebo by při zachování výše platů vedla k propouštění. A kdyby taková regulace snížení mezd zaměstnanců nezpůsobila nebo by nevedla k propouštění, tak by přípustná byla? Samozřejmě že nikoli. Ať jsou ekonomické dopady regulace jakékoli, nebo žádné, nic to nemění na tom, že tato regulace je porušením práva na svobodu.
Je úplně jedno, zda v Bavorsku, Rakousku či kdekoli jinde takový zákaz mají nebo nemají. Je úplně jedno, kolika lidem takový zákaz vadí nebo nevadí, kolik zákazníků poškodí, kolik křesťanů jej podporuje, zda jejich Bůh práci v neděli či o svátku zapovídá nebo ne.
Zákaz prý představuje „neodůvodněný zásah státu do podnikatelského prostředí," říká Dlouhý. Proč ale nenazývá věci pravými jmény? Co to je „neodůvodněný zásah“? Vždyť socialisté své důvody uvádějí.
Abychom věděli, co je stát, jaké má funkce, co smí a co nesmí dělat, potřebujeme racionální a morální politické principy. Nepotřebujeme k tomu ekonomii, hospodářskou komoru, nebo anketu zákazníků či prodavačů. A parlamentní hlasování nám řekne pouze to, zda většina je pro zákaz nebo naopak. Měřítkem správnosti však není politický konsensus ale racionálně odvozený politický princip. V tomto případě právo na svobodu. Cokoli svobodu omezuje, je zlem. Říkáte, že svoboda nemůže být "bezbřehá" a absolutní? Pak nevíte, co je svoboda. Na www.aynrand.cz o ní píšeme téměř v každém článku, např. v tomto.
Zákaz prodeje o svátcích je zlem. Bude-li uzákoněn, posuneme se zase o krůček směrem k socialistické diktatuře.
Bohužel se zdá, že většině lidem v tomto světě vidina socialistické diktatury nevadí. Rádi se nechají opečovávat všudypřítomným státem. Rádi žijí svůj život v průměrné šedi.
Spousta lidi v CR ma strach z nezamestnanosti -> z neschopnosti platit najem -> ze zivoreni a zivota na ulici. A kdyz je clovek chudsi, tj. bez nasporene hotovosti ci majetku a dale bez karierni perspektivy, tak logicky vymeni cast svobodu za jistotu chleba. Podivejte se na pruzkumy, jak vitezi ANO, CSSD, zvysuji se procenta i KSCM. Svoboda je pro tyto lidi mene hodnotna nez welfare state.
Ano, mate pravdu, ze "svoboda je pro tyto lidi mene hodnotna nez welfare state". Ale temto lidem je treba ukazat, ze jejich nazor je iracionalni, mylny a ze welfare state je nemravny, ze je objektivne zlem.
Nikdo z techto lidi by si nevzal pistoli, nezazvonil u dveri sveho souseda a pod pohruzkou zastereleni nezadal penize. Kazdy z nich by to povazoval za nepripustne a hanebne. A je potreba temto lidem ukazat, ze kdyz to same delaji prostrednictvim statu, je to nemene hanebne.
Daleko nejdulezitejsi je ale presvedcovat je, ze clovek ma pravo zit svuj zivot pro sebe a ne ho obetovat pro druhe. Jinymi slovy ze moralka sobectvi je jedina moralka, ktera je v souladu s zivotem cloveka. Ze neni subjektivnim rozmarem, ale objektivni nutnosti, aby clovek zil jako clovek a ne jako obetni zvire.
Nejsem jist, zda clovek, co nebude mit co jist, nezacne krast v obchodech, o tom dost pochybuji. Stejne tak je neucinne ukazovat lidem, ze welfare state je iracionalni a nemravni, protoze odpovedi, ze je lepsi ukrast chleba nez umrit hlady. Myslim si, ze je mnohem dulezitejsi zbavit cloveka a spolecnost obecne strachu. Vzdyt kdyz si zapneme TV, otevrene noviny, tak cloveka primo utloukaji negativni zpravy, jak kazdy krade, jak se vsechno zdrazuje, kde vsude probiha valka. Obycejny clovek tak logicky hleda zachranu vsude, kde muze. Proto je dulezite, aby se lide zbavili strachu a nestresovali se jeste drive, nez vubec k nejake katastrofe dojde. Kdyz budou mit strach z budoucnosti, tak utocit na welfare state mi prijde naprosto jalove a neucinne.
Alternativa nestoji tak, jak rikate. Alternativou welfare state neni "kradez chleba", aby clovek neumrel hlady.
Pri absenci welfare state by se samozrejme daleko vice rozvinula dobrovolna soukroma charita a ta by bohate postacila k tomu, aby lide neumirali na ulici hlady. A lide by od malicka vedeli, ze jakmile budou dospeli, musi se postarat o sve zivobyti a ze zachovani jejich zivota NENI zavazkem nikoho jineho nez jich samotnych. Tim by se armada parazitu, ktera dnes spoleha na altruistickou moralku, velmi ztencila. A tech, kdo skutecne bez vlastni viny nejsou schopni se o sebe postarat, by pak zbyla jen mala hrstka, o kterou se soukroma charita bohate postara. Kazdy prijemce charity by byl spravedlive hodnocen, zda si ji zaslouzi.
Vubec nejde o strach. Welfare state je jasne dusledkem altrusiticke moralky, nikoli strachu.
To je možná poprvé, kdy od objektivisty čtu, že by bohatí začali provozovat charitu. Předpokládal jsem, že ve svobodné společnosti by charita zůstala zcela na okraji, že by byla ještě menší, než dnes. Každopádně je to zajímavá myšlenka, jenom nevím, kdo jaké míry reálná.
Objektiviste prilis o charite nepisi, protoze objektivismus povazuje charitu z hlediska moralky za okrajovou zalezitost. Mira/rozsah charity rozhodne nejsou meritkem spravne moralky. Moralka je navodem, jak ma clovek zit svuj zivot , nikoli jak ma pomahat zit zivot ostatnim. Moralka racionalniho sobectvi povazuje za meritko moralky vlastni zivot, to vsak s charitou neni v rozporu. Kdo chce prispivat na charitu, muze, nikdo mu v tom nebrani. A jak jsem vyse uvedl, ve svobodne spolecnosti by nepochybne charita existovala, v mnohem vetsim meritku nez dnes. To vsak, znovu zduraznuji, neni ospravedlnenim svobodne spolecnosti. I kdyby zadna charita nebyla, stale bude svobodna spolecnost, zalozena na moralce racionalniho sledovani vlastniho zajmu, jedinym moralnim spolecenskym systemem.
Rikate, ze nevite, "do jaké míry je ta myslenka reálná". Tak se podivejte treba do historie USA 19 stoleti, kde charita existovala v obrovskem meritku.
Viz tez https://www.aynrand.cz/view.php?cisloclanku=2014040701
Casto se tu opevovuje 19. stoleti USA jako to nejsvobodnejsi obdobi lidskych dejin. Jiste, T. Edison mohl v klidu badat nad zarovkou, lide mohli zcela svobodne vyjadrovat sve nazory ci vyznavat jakoukoli viru (na rozdil od nekterych statu Evropy). Ale ja jsem zrejme velky idealista, protoze nemohu pripustit nazyvat svobodou tu spolecnost/rezim, ktery nasilne (opakuji nasilne) deportoval indianske kmeny (napr. Cherokee), coz bez okolku muzeme prirovnat ke Stalinovym deportacim po cele SSSR, ktery nejprve vyuzival otrockou praci (de facto do r. 1865) a pote pouze bujel odpornym rasismem Ku-klux-klan. Dale muzeme jmenovat dobyvacne valky s Mexikem (ze by podobnost s Pruskem?) nebo zcela agresivni valka proti Spanelsku a jeho koloniim (r. 1898). Muze spolecnost s takovou politikou nazyvana svobodnou? Uz jenom podle zdraveho rozumu zni odpoved ne.
Slobodná tá spoločnosť nebola nikdy; ľudia neunesú plnú slobodu. Preto mieru slobody odvádzame od sily štátu, a ten bol tak malý, že nevyberal dane. A to je na pozemské pomery sloboda jak sviňa. Že tam židi dovážali černochov z afriky a ktovie-aké-lúdry kántrili indiánov, sú detaily proti tomu, čo sa dialo v iných častiach sveta, resp. čo USA kontinent robila zvyšku sveta od roku 1913.
Samozrejme, kinslaying u mugglov nikdy nevyšiel z módy, ani v starej amerike.
Určitě by charita nebyla v takovém formátu, jaký je nastavený teď.
Skočte se podívat na http://www.mises.cz. V e-shopu tam prodávají knížku "Ne až tak divoký "divoký" kapitalismus. Případně si některé články z té knížky můžete na misesu vyhledat. Autor se "sociální" problematikou, zdravotnictvím a školstvím v době "divokého" kapitalismu 19. století zabýval. Prohrabával se archivy v Čechách, na Moravě, ve Slezsku, Velké Británii a USA. Jen jsem čuměl. O potřebné bylo charitou ze soukromých zdrojů postaráno způsobem, o jakém se nám může dnes jen zdát. Včetně toho, že svině na obou stranách z těch charitativních systémů velice rychle vykopali.
Strach vychází většinou z nízkého stupně vzdělání. Z toho, že si člověk neumí a snad ani nechce nic naplánovat. Žije život s heslem "Ono to nějak dopadne". Jistě, dopadne, sociální stát ho nenechá padnout, na úkor jiných.
To je ono, ale pokud se nezmeni tohle, bude pro ne welfare state vzdy chapan jako jistota bez ohledu na to, zda je ci neni moralni. Za socialismu ci za okupace Nemci si take spousta lidi uvedomovala nebo vedela, ze jsou to nemoralni rezimy, presto vsak s nimi casto i ochotne spolupracovali.