Edwin A. Locke, Profesor Emeritus managementu na University of Maryland
v College Park, je vedoucím autorem komentářů Ayn Rand Institute
v Irvine v Kalifornii. Ayn Rand Institute šíří filozofii Ayn
Randové, autorky bestsellerů Atlas Shrugged a The Fountainhead (Zdroj),
a zakladatelky filozofie Objektivismu.
Pokračující útoky islámských teroristů proti Západu – nedávno to byly sebevražedné
bombové atentáty v Londýně – vedou mnohé lidi k otázce,
co k něčemu takovému teroristy motivuje. Komentátoři horlivě
nabízejí řadu pseudovysvětlení – chudobu, izraelsko-palestinský
konflikt, atd. – přičemž ignorují, že motivací, k níž se teroristé
sami otevřeně hlásí, je islám.
To, že se o skutečné
úloze islámu jako motivujícím faktoru téměř nemluví, má dva hlavní
důvody: multikulturalismus a náboženství. Multikulturalismus tvrdí,
že všechny kultury jsou rovnocenné a proto by se vzájemně neměly
kritizovat, intelektuálové a politici se tudíž zdráhají samozřejmě
a sebevědomě prohlásit, že Západní kultura je lepší než islámská.
A mnoho Američanů chová hlubokou oddanost náboženství, díky čemuž
nejsou ochotni připustit, že by náboženství bylo příčinou obrovského
zla. Máme-li však zjistit fundamentální příčinu teroristických činů,
musíme pochopit alespoň dvě hlavní východiska náboženství, pro které
teroristé zabíjejí.
Zaprvé,
islám, jako všechna náboženství, odmítá rozum jako prostředek získání
poznání a vodítko jednání. Říká, že všechny důležité pravdy je třeba
dosáhnout vírou v nadpřirozené bytosti a svaté texty. Korán
výslovně uvádí, že poznání přichází zjevením, nikoli myšlením. (Křesťanství
ve své čisté formě vede k podobnému zavržení rozumu, v éře
Renesance a po ní však bylo podstatně zředěno a sekularizováno.)
Islám požaduje podřízení všech oblastí života, včetně práva, politiky,
hospodářství a rodiny, náboženským dogmatům. Slovo „islám“ znamená
doslovně „podrobení se“. Jednotlivec nemá nezávisle přemýšlet, ale
obětavě se podřizovat diktátu náboženství a jeho teokratickým představitelům.
Západu dominovala taková kultura ve středověku, nazýváme ji dobou
temna.
Zadruhé,
jak je tomu u všech náboženství, která usilují o nové souvěrce,
i islám je získává násilím (k přijetí čehokoli neracionálního nelze
použít přesvědčování). Korán na mnoha místech vyzývá do zbraně:
„bojujte a zabíjejte pohany, kdekoli je najdete … ty, kteří odmítají
naše symboly, brzy upálíme … těm, kteří nevěří, ušijeme ohnivé
roucho, vařící tekutinou polijeme jejich hlavy … ty, kteří sešli
z naší cesty, jsou potravou pekel“.
Tyto
myšlenky snadno ústí ve fanatismu a terorismu. To, co se často nazývá
„fanatismem“ mnoha muslimů, jejich náboženství výslovně podporuje.
Zamysleme se nad tím, co charakterizuje náboženské fanatiky. Fanatik
požaduje bezvýhradnou poslušnost vůči náboženskému dogmatu – islám žádá totéž. S fanatikem nelze argumentovat, protože odmítá
rozum – islám jej také odmítá. Fanatik horlivě přijímá jakoukoli
výzvu k uplatnění svého dogmatu násilím vůči těm, kdo nejsou
ochotni přijmout je dobrovolně – islám činí totéž.
Teroristé
nejsou „ne-islámskými“ bandity, nejsou žádnými „únosci velkého náboženství“
(jak je označil americký prezident Bush – pozn. překl.), jsou důslednými
stoupenci, kteří své náboženství berou vážně.
Je pravda, že mnozí muslimové žijící na Západě (stejně jako většina
křesťanů) odmítají náboženský fanatismus, ctí zákon a jsou dokonce
loajálními občany, ale důvodem je právě to, že přijali alespoň některé
Západní hodnoty, včetně úcty k rozumu, respektu k individuálním
právům a k principu odluky církve od státu. Jen v té míře,
v níž se odchylují od svého náboženství – a od společnosti,
která ho násilně prosazuje, dosahují prosperity, svobody a míru.
Minulý
rok se stále silněji ozývaly hlasy vyzývající k „válce idejí“ –
jde o intelektuální kampaň, která má získat „srdce a duši“ arabského
světa, diskreditovat islámský terorismus a odradit jeho přívržence.
Ústřední myšlenkou této kampaně však, bohužel, bylo oslovit a naklonit
si muslimy tvrzením, že islám je plně slučitelný se Západními ideály
a neslučitelný s terorismem. Amerika se postavila do role patolízala
„umírněných“ muslimských vůdců, které povzbuzovala k hlasitému
zavržení terorismu, účinek byl ale minimální. (Tito vůdcové se nezaměřili
ani tak na odsouzení islámského fanatismu jako spíše na zdůrazňování
údajných hříchů americké vlády.) Taková kampaň nemůže fungovat a
nemůže být přesvědčivá, jestliže ji vedou byť „umírnění“ vyznavači
islámu, jehož jménem se násilí páchá. Skutečnou „válkou idejí“ by
byla ta, která by sebevědomě a s plnou morální jistotou vyzdvihla
sekulární hodnoty, za nimiž stojíme: rozum, práva, svobodu,
materiální blahobyt a osobní štěstí na tomto světě.
Přeložil Jiří Kinkor, Galtův institut
červenec 2005
Cosi mě nedá neodpovědět. Je zřejmé, že jste velice dobře pochopil , to, že si vytvářím svá omezení v rozumu naprosto sama. Jsem omezená ženská, s dlouhými vlasy , aneb jak se říká dlouhé vlasy krátký rozum. Nádherně vystiženo!!!!!!!!!!!!!!!!!!!! Poslední vědecké -rozumové poznatky, v oblasti funkce obou hemisfér mozkových prokazují jiné fungování přenosu vjemů u muže a u ženy. Někdy, a v současné době /pod vlivem informační exploze všeho dobrého i zlého /´, často tzv. " S rozumem v koncích "- žiji pocitovými vjemy všech smyslů . Žiji něco jako přijímání. Přijímám proto ráda i váš názor. Děkuji.
Sekularizovaný svět zná rozumné, práva se držící , v blahobytu žijící , za svým štěstím si jdoucí a štěstím si naplňujícím svůj život lidi. Jděte se podívat na staré občany před smrtí, v tomto sekularizovaném světě, projděte si sociální ústavy pro staré občany, nemocnice dlouhodobě nemocných. Asi budete říkat něco o eutanázii. Na druhou stranu výchova dětí a vůbec mít děti se stává omezující faktor. Objektivismus by měl také ojektivně vidět stav , kdy individuální lidská bytost se stává bezmocnou, odkázanou na pomoc druhých. V těchto situacích objektivně individualistická práva ustupují, a přichází sounáležitost s druhým člověkem v jeho životní situaci a schopnost mu pomoci. Tato vlastnost je dána do vínku spíše ženám z důvodu nutnosti po narození dítěte, vcítit se do potřeb zatím bezmocného tvora , budoucího individualně jednajícího člověka. Nemluvím mimo obsah článku, který je o islámu a náboženství. Domnívám se , že v sekularizovaném světě je něco z tohoto přírodního zaměření ženy, bezmyšlenkovitě odvrženo a nahraženo za každou cenu možností individuálně se realizovat. Do slova za každou cenu.Tento svět – sekularizovaný stává se ve své hloubce neženský. Je to svět vyhovující plně mužské individualitě, i v tom, že osvobodí ženu od její vnitří přírodní zaměřenosti k péči a soucitu. Sekularizovaný svět je světem, sportu,úspěchu, bohatství, soupeření a vyhrává schopnost jít si jen za svou potřebou bez ohledu na druhé.Je to svět mužský s ženami, které chtějí li být úspěšné přistupují na tyto pravidla. Není to svět harmonický a vyvážený, Ta druhá poloha soucitu, sounáležitosti je někde v normách byrokracie , ale ne v přímém chování. V islámu jako v každém náboženství, se o tomto jedná. V islámu se také jedná o ženách v rovině, která vychází z tradic přežití. Tato rovina samozřejmě není neměnná tak jako tradice sama. Terorismus v pojetí násilné neohlášené individuelní akce, byl i před dobou kdy se ještě nedával do souvislosti jen s islámem. Anarchistická hnutí byla už v době před sto lety, a asi i dříve. Souvisí vždy s napjetím, které je vyvoláno určitou nespokojeností a nemožností, tuto nespokojenost nějak jinak řešit.
Nejprve bych podotkl, že jsem rád, že autor(ka) příspěvku se snaží věcně argumentovat, nezesměšňuje, ale snaží se o diskusi, ne o její znemožnění.
Objektivismus nezavrhuje pomoc druhému v nouzi, nezavrhuje pocity, nezavrhuje ženy. Je pravda, že zavrhuje náboženství, ale ne pro to, že by obhajoval dle příspěvku jakýsi "mužský element", ale proto, že odmítá víru v náboženském slova smyslu, oproti které staví rozum. Sám autor článku Edwin Locke tvrdí, že emoce někdy mohou být dobrým ukazatelem pro lidské jednání. Člověk si mnohdy spoustu věcí neuvědomuje a jeho podvědomí a emocionální reakce mu mohou napovědět dříve než si danou věc uvědomí. To však neznamená, že by emoce měly být nástrojem poznání. Nejsou. Emoce vám neřeknou proč, to vám řekne až rozum. Člověk může být mužem či ženou pevných hodnot aniž by byl věřícím, tedy ani by věřil v nějaké náboženství.
Mohu zde vzpomenout jeden citát z knihy The Fountainhead od Ayn Randové / nevím, zda cituji přesně:
"You are a very believable man, Mr. Roark. It can be seen on your buildings."
"That is true."
(Pozn. Roark je hlavni hrdina knihy)
Zdá se mi, že v příspěvku kritizujete kapitalismus. Kapitalismus je politický systém, ve kterém by měla být ochraňována individuální práva člověka. Není žádná ekvivalence kapitalismus=chozeni pres mrtvoly. Naopak bych rekl, ze to, co chozeni pres mrtvoly umoznuje, je porusování individuálních práv nebo umožnění jejich porušení vládou samotnou. Príciny jsou vsak mnohem hlubsi.
Preji vam svobodny svět.
M.H.
(zajimava shoda monogramu)
Díky za hezké přání. Emočně mě svoboda naprosto získává cele, a rozumem mě je omezována. Můj rozum příliš vidí objektivně hranice možností. Můj rozum je objektivně omezený.Emoce jdou někam dál …………..! Emoce v podstatě nemohou být nástrojem objektivního poznání. Člověk dívající se do kosmu vidí tu svojí připoutanost k místu Země, přesto jde jeho imaginace dál za hranice objektivního poznání. Jakoby -ho předbíhá……. Stojim v zimě před stromem a můžu si ho představit v plném jarním květu. Dívám se na člověka jako mladého, a umím si ho představit jako starce který už není lákán životem . Co to je objektivní poznání pomocí rozumu ? Vyjádřím ho vždy naprosto přesně v komunikaci pro druhé slovem, číslem, realitou uskutečněného ? Nebo lze popsat objektivní realitu hudbou, tancem, obrazem ? Hranice racionality a iracionality ? Je umění schopno podat výklad objektivní reality, nebo je to jen schopná strohá věda čísel a přesných definicí.Umění zůstává svojí výpovědí neměnné a věda se po určité době posouvá jinam. Nové přístroje spočítají jiná čísla a jsou definovány jiné zákonitosti.Cítím potřebu obojího a rozum mi to potvrzuje.Jaký cíl měli stavitelé katedrál, zachytit objektivní realitou stavby tak křehký sen o podobě dokonalosti, věčné krásy a cesty ke svobodě lidského ducha ?
Jsem rád, že jste mé upřímné přání ocenila. Mě zase potěšila Vaše reakce, Váš sloh, nepopiratelné umění představivosti i svobodné vize.
Musím však předem říci, že to, o čem píšete se zcela neshoduje s mým postojem. Používáte především zcela jinak než já pojmu objektivní. Já tento pojem používám v objektivistickém smyslu. A bylo by na příliš dlouhé lokte, abych Vám tu dával výklad pojmu objektivní. Rád Vám ale zapůjčím literaturu. Také si myslím, že by pro Vás určitě měl cenu kurs, který je na jedné kazetě od nám již známého E. Locka, který se jmenuje Reason versus Emotion. Locke v něm říká, že dichotomie mezi rozumem a emocemi je falešná. Člověk podlě něj není hnán na jedné straně spřežením rozumu a na straně druhé spřežením emocí. Pokud je to člověk, který je integrovaný, tedy má to v hlavě srovnané, jeho emoce by neměly být s rozumem v konfliktu. Je těžké a dá to úsilí tohoto stavu dosáhnout.
Budu krátce reagovat na pár vašich citací:
– "Můj rozum je objektivně omezený."
Proč? Není omezený jediná omezení si vytváříte sama.
– "Stojim v zimě před stromem a můžu si ho představit v plném jarním květu. Dívám se na člověka jako mladého, a umím si ho představit jako starce který už není lákán životem . Co to je objektivní poznání pomocí rozumu ?"
Rozum je to, čím integrujete vaše vjemy a počitky, je tím, co dokáže na jejich základě abstrahovat. Pokud správně poznáváte – za pomocí logiky – používáte při tom rozum. Integrace poznání nemusí být správná vždy, ale je správná za použití rozumu.
Fantasie, nazírání za hranice všedního dne…to vše není rozum…je to fantazie, ale není to s rozumem v konfliktu. Představivost je objektivním faktem jako lidské myšlení, pocity.
– "Je umění schopno podat výklad objektivní reality, nebo je to jen schopná strohá věda čísel a přesných definicí."
Umění je dle Ayn Randové (myslím, že to je skvělá definice) …art is a selective re-creation of reality according to artist metaphysical value judgement .. (na požádání přeložím).
Jestli je poznání platné Vám poví až rozum.
Resume: Clovek je schopen objektivního poznani. Rozum a emoce nejsou nutně ve vnitřním rozporu. Pojmy by neměly být zcela neměnné – neměnné jsou jen do šíře našeho kontextu znalostí. Člověk může být plně integrovanou bytostí – po stránce fyzické a duševní, rozumové a citové. Myslím, že se mnou budete souhlasit, když řeknu, že člověk bez fantazie nikdy tím Vaším kosmonautem nebude.
Ať Váš literární styl vzkvétá jako (budou :-)) Vaše znalosti.
M.H.
Tesim se zase nekdy (treba i na odpoved).
Omlouvám se. Odpověď, reakci na vaši odpověď jsem poslala jako nový příspěvek.