"Kdyby motivem kolektivistů byla starost nad lidským utrpením, už dávno by se stali nadšenými stoupenci kapitalismu, pochopili by, že kapitalismus je jediným politickým systémem schopným vytvářet materiální blahobyt. Oni se však, dokud to šlo, vyhýbali důkazům seč mohli. Až když ta doočíbijící pravda byla zřejmá celému světu, museli se rozhodnout: buď se ve jménu lidskosti přiklonit k pravici – anebo k levici, ve jménu diktatury. Vydali se vlevo, směrem k Nové Levici.
Namísto starých slibů, že kolektivismus přinese všeobecný blahobyt, a obviňování kapitalismu z vytváření chudoby, teď kapitalismus odsuzují za vytváření blahobytu. Místo slibů, že lidem přinesou pohodlí a jistoty, teď lidi odsuzují za to, že pohodlí a jistoty mají".
zdroj: “The Anti-Industrial Revolution,” Return of the Primitive: The Anti-Industrial Revolution, strana 281
Z anglického originálu přeložil Jiří Kinkor
červenec 2011
Ač s tímto textem bytostně nesouhlasím, rád bych s inteligentními zastánci podobných myšlenek kultivovaně diskutoval. Bohužel kategorické závěry jsou zcela zbytečné bez předchozího transparentního sběru empirických dat. Jak ukazuje film Johna Pilgera The War on Democracy, Chavez ve Venezuele a Morales v Bolívii pomohli širokým vrstvám obyvatelstva důstojně žít. Na Kubě navíc, jakožto v jediné latinskoamerické zemi, zcela vymyzela dětská podvýživa – jak uvádí WTO. Naproti tomu kapitalisté jako Škoda či Baťa zbohatli především na válkách a zbrojení. Kapitalismus je jenom pomíjivou etapou ve společenské evoluci, socialismus je neodvratný. Ale to není špatná zpráva. Všeobecné volební právo, jež činí ze všech členů společnosti svobodnější a politicky relevantní jedince, je koneckonců levicovým vynálezem, stejně jako demokracie obecně, coby systém rovnosti a bratrství.