Scott McConnell je ředitelem komunikací v The Ayn Rand Institute. Institut se zabývá šířením filozofie Ayn Randové, autorky Atlas Shrugged a The Fountainhead (vydán v českém překladu pod názvem Zdroj).

Význam většiny svátků je zřejmý: Valentýn je oslavou lásky; 4. Červenec oslavou nezávislosti; Den Díkůvzdání oslavou produktivity; Vánoce oslavou dobré vůle vůči lidem. Význam oslavy Nového roku – celosvětově nejrozšířenějšího svátku – však zřejmý není. V tento den si mnoho lidí připomíná úspěchy i neúspěchy uplynulého roku a těší se na příslib roku nadcházejícího, příslib nového začátku. Toto rozjímání a oslava se ale nepojí jen náhodně k určitému datu v kalendáři. Oslava Nového roku má mnohem hlubší význam.

Když po půlnočním přípitku utichne zpěv a uhasnou ohňostroje, mnozí z nás zvážní a začnou přemýšlet o svém životě. Přemítáme nad bilancí uplynulého roku a plánujeme, jak svůj život v novém roce vylepšit. Nejlépe je to vidět na oblíbeném zvyku novoročních předsevzetí. Právě ona ztělesňují klíčový význam tohoto svátku.

Každý Američan učiní v průměru 1.8 novoročních předsevzetí. Po celém světě si taková předsevzetí dávají stovky miliónů lidí. Ať v New Yorku, Paříži či Sydney, objevují se mezi předsevzetími zajímavé podobnosti, jak ukazují dva velmi časté příklady: mnoho lidí chce zhubnout, více sportovat a méně kouřit – a stát se tak přitažlivějšími a zdravějšími. Lidé tak chtějí v novém roce zlepšit svůj život, stát se lepšími.

Nový rok je duševně nejaktivnějším ze všech svátků, protože při jeho oslavě lidé hodnotí své životy, plánují a rozhodují se, co a jak v nich zlepšit. Jedním z dramatických příkladů ukazujících, že lide berou novoroční předsevzetí vážně, je stará evropská pranostika „jak na Nový rok, tak po celý rok“. Právě vážnost, se kterou prvního dne nového roku lidé uvažují o svých hodnotách, spojuje tuto pranostiku s běžnými předsevzetími.

Hodnoty nejsou pouze fyzické a vnější – často se týkají vnitřního života, psychologie. Podívejte se na svá vlastní minulá předsevzetí: neobsahovala rozhodnutí být trpělivější s vlastními dětmi, zvýšit svoji sebeúctu, být citově otevřenější ke svému partnerovi? Taková předsevzetí vyjadřují morální ctižádost člověka, který chce zlepšit svůj život a sebe sama.

V čem tedy spočívá filozofický význam novoročních předsevzetí? Každé předsevzetí, které onoho dne učiníte, znamená, že máte svůj život ve svých rukou, že nejste obětí okolností, že váš osud není ovládán hvězdami a rozmarem štěstěny, ale že jste jednotlivcem, který volbou jistého jednání svůj život mění. Můžete se naučit matematiku, požádat šéfa o povýšení, bojovat se svojí stydlivostí, hledat partnera pro trvalý vztah. Váš život je ve vašich rukou.

Jaký má však smysl klást si takové cíle? Proč si s tím vůbec lámat hlavu? Novoroční předsevzetí (i když se ta loňská nesplní) jsou projevem lidské touhy po šťastném životě. Na Nový rok mnoho lidí přijme, většinou pouze podvědomě spíše než vědomě, že štěstí plyne z dosahování hodnot. Proto se rozhodujete být zdravějšími, ctižádostivějšími, sebejistějšími. Chcete se radovat z pocitu smysluplnosti, úspěchu a radosti, které člověk cítí při dosahování hodnot. Právě štěstí je motorem a účelem lidského života. Na Nový rok, více než kterýkoliv jiný den v roce, se dosažení štěstí stává mnohem skutečnějším, možným. A to je význam Novoročních oslav a proto je tento den psychologicky důležitým a významným svátkem pro lidi na celém světě.

Kdyby se lidé poselstvím Nového roku, jako svátku dosahování hodnot, důsledně řídili 365 dní v roce, byli by šťastnější.

Naplňte tedy každý den sklenku svého života až po okraj hodnotami – a pijte plnými doušky na štěstí, kterým váš život může (a měl by) být.

Šťastný Nový rok. A šťastný život.

Z anglického originálu „What Is the Meaning of New Year’s?“ přeložil Andrej Blaha
Leden 2003