Volím lidskost proti altruismu

Žádná z politických stran, které
v nadcházejících volbách kandidují do parlamentu, nehájí racionální pojetí
státu. Žádná z nich nepřijímá fakt, že jedinou morální funkcí státu je
ochrana individuálních práv. Není to překvapující, vždyť politické myšlení
drtivé většiny voličů, jejichž názory politika v koncentrované formě vyjadřuje,
žádá kolektivistický stát. Stát,
který člověka nutí, aby nežil svůj život pro sebe a své vlastní štěstí, nýbrž
primárně pro druhé, a který s člověkem nakládá jako s nepodstatnou buňkou
organismu. Lidé chtějí (nebo jsou alespoň připraveni tolerovat) stát, jenž
člověka násilím nutí dělat to, co žádá altruistická morálka sebezapření a
sebeobětování. Dobrovolně se jí většinou neřídí a vědí, že ji nelze důsledně
uplatňovat, protože je proti životu, proti radosti a štěstí na tomto světě.
Díky staletím náboženské nadvlády ve sféře morálky a filozofickému podkopání
rozumu však nejsou s to ji explicitně zpochybnit jako iracionální ideový
princip a s plnou morální jistotou ji odmítnout. Odmítnout tuto nelidskou
morálku neznamená nepomoci člověku v nouzi, znamená to odmítnout systematické
obětování svých hodnot a majetku jiným lidem, znamená to žít svůj život
prostřednictvím svého rozumu, svých schopností, své odpovědnosti za vlastní
život. Žít (a sledovat lásku, přátelství, obchod – i pomoc ostatním
v nouzi) pro svůj prospěch, ne pro druhé a bez ohledu na sebe.

S altruismem je nerozlučně
spjata kolektivistická společnost a zločinný, nelidský stát. Klíčové pojmy jako
pravda, spravedlnost, právo, egoismus či kapitalismus
byly ale již dávno zcela zničeny, a přesvědčit někoho, že jediný správný stát
je ten, který chrání svobodu, je nemožné. Lidé chtějí „lidskost proti
sobectví“.


I když ideové zaměření žádné z relevantních
stran neodpovídá správné, racionální vizi státu a svobodné společnosti,
existují mezi pravicí (ODS) a levicí (zbytek politického spektra) přece jen
významné rozdíly v přístupu k mnoha dílčím oblastem a tématům.

Je evidentní, že ODS má potenciál
alespoň citelně přibrzdit naše směřování k totální státní regulaci všech
sfér lidské činnosti, jehož tempo se za uplynulé volební období výrazně
zrychlilo.

Při rozhodování, koho volit, pro mě není významné, že
pravice podpírá své záměry často falešnými či nepodstatnými argumenty. Důležité
je, že jejich dosažení znamená – ve srovnání se záměry socialistů – více
svobody. Dnešní pravice většinu socialistických cílů svých oponentů a jejich
základních filozofických premis bohužel nezpochybňuje, stačí však, že
socialistické ideály považuje za prakticky nedosažitelné, a prostředky,
které k nim mají vést, za škodlivé, a proto proti socialistickým
projektům bojuje.

Bez explicitních a zásadních morálních argumentů je
pravice v dlouhém období bezmocná a neschopná zvrátit trend
k socialistické diktatuře, v krátkém období je však alespoň schopna
hájit zbytky svobody, což, mimo jiné, umožňuje šířit racionální filozofické
ideje, které mají sílu zastavit a zvrátit naše pomalé směřování k novému
středověku.

Volit pravici dnes znamená volit menší zlo. Alespoň to.
Důležité je si stále uvědomovat, že za dobro či zlo v politice nesou
primární odpovědnost intelektuálové, protože ti v konečné instanci
určují trendy myšlení veřejnosti, která politiky volí.

Sdílejte...

8 Komentářů k "Volím lidskost proti altruismu"

  1. Vilém Gutfreund | 30. 5. 2006 z 21:29 | Odpovědět

    Není nakonec nejlepší, když nemravnosti jako sociální pomoc poskytuje stát prostřednictvím emočně nezaujatých lidí, místo aby se třeba jednotlivci ujímali těchto věcí z charitativních pohnutek a tím šířili memy altruismu? Lidé platící daně, obíraní sociálním státem, si totiž zjevně neosvojí altruistický postoj a tak jsou této nákazy ušetřeni. Z tohoto pohledu se naopak vysoké daně pro velmi bohaté jeví jako racionální opatření, proto by bylo třeba volit levici.

    • to je divný přístup. lidé, kteří platí daně, obíraní sociálním státem, si přece altruistický postoj osvojují – proto levici volí. levici nevolí jen lidé, kteří jsou příjemci těchto ukradených peněz, ale i lidé, kteří považují za správné, aby se chovali solidárně, ale zároveň podvědomě tuší, že sami by z egoistických důvodů nepřispívali. proto jsou pro levici, jako pro sílu, která vymůže morální dobro – přispívat na chudé – silou. Je to schizofrenní přístup, na jednu stranu lidé považují za morálně správné, aby někdo přispíval na dobročinné účely, na druhou stranu požadují, aby nad nimi stál mocný stát, který je k této dobročinnosti přinutí.

      tedy: obírání lidí prostřednictvím sociálního státu funguje v rámci altruistické morálky. naopak občasné dobrovolné přispívání na chudé, pokud není prováděné jako morální princip, je nedůležitou velkorysostí, banalitou, kterou dárce nevidí jako něco skvělého a důležitého, co zvýší jeho cenu ve společnosti.. to altruistický přístup není.

      • Anonym | 31. 5. 2006 z 8:42 |

        Jenomže (alespoň potenciálními) příjemci těch ukradených peněz jsou všichni. Sociální politika není vždy výhodná jenom pro neproduktivní lidi.

        Nedůležitá velkorysost je protimluv, asi jako důležitá malichernost. A pokud to dárce nevidí jako něco skvělého a důležitého, proč to dělá?

      • prostě proto, že toho, komu pomáhá, vyhodnotí jako hodného pomoci, jako potřebného, a sám se nevzdává ničeho důležitého. Když člověk dá na ulici bezdomovci padesátku nebo stravenku, vidí to jako pro něj něco důležitého a skvělého? Spíš ne, nebo spíš by neměl. Neměl by se kvůli tomu cítit být sám na sebe pyšný.
        Ikdyž na druhou stranu, pro toho bezdomovce to může být velmi důležité….

        Ano, příjemci ukradených peněz jsme všichni. Stát tak ze všech občanů dělá svoje rukojmí.

      • japok | 1. 6. 2006 z 11:41 |

        Jak by se tedy měl kvůli tomu cítit – vzhledem k objektivistickému vysvětlení emocí a životních hodnot?

  2. Když říkáte, že žádná z politických stran kandidujících do parlamentu nehájí racionální pojetí státu, jak hodnotíte program SNK ED?

    • Hodnotim ho jako kolektivisiticky, etatisticky, altruisticky, tj. iracionalni program. Je natolik absurdni, ze ani nevim kde bych s jeho kritikou zacal. Jestlize program o funkci statu rika:

      "Stát má zajišťovat jen činnosti, které nedokáže pokrýt jiný subjekt veřejné správy, soukromá sféra nebo neziskový sektor"

      pak je zrejme, ze jejich pojeti statu je nesmyslne a ze nemravne poslapa prava, stejne jako programy vsech ostatnich stran.

      Jinymi slovy, vidite, ze koreny te iracionality, ktera nas obklopuje, je treba hledat mnohem hloubeji a ne v politickych programech.

      • Moc zřejmé to není, opak tohoto výroku by totiž byl:
        "Stát nemá zajišťovat jen činnosti, které nedokáže pokrýt jiný subjekt veřejné zprávy, soukromá sféra nebo neziskový sektor".
        "Stát má zajišťovat jen činnosti, které dokáže pokrýt jiný subjekt…"
        Stát nemá zajišťovat jen činnosti, které dokáže pokrýt jiný subjekt…"
        A pokud vím, Peikoff obhajoval funkci státu právě tím, že je v ní nenahraditelný.

Zanechte komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.


*