Hlavní strana  •  Objektivismus  •  Ayn Randová  •  Fórum  •  Knihy  •  Hledat  •  Odkazy
Sekce: Svátky Proč by měly být Vánoce více komerční
Vydáno dne 24. 12. 2011 (čteno 6315×)

Leonard Peikoff

Leonard Peikoff je zakladatelem The Ayn Rand Institute v Irvine v Kalifornii. Institut se zabývá šířením filozofie Ayn Randové, autorky Atlas Shrugged a The Fountainhead (vydán v českém překladu pod názvem Zdroj).

Vánoce v Americe jsou bohatou ukázkou lidské vynalézavosti, kapitalistické produktivity a radosti ze života. Tyto charakteristiky jsou však odsuzovány jako "materialistické", zatímco pravý význam Vánoc, jak jsme poučováni, spočívá v náboženských příbězích a altruistických přikázáních (např. miluj svého bližního), které nikdo nebere vážně.

Vánoce, jak je dnes slavíme, jsou ve skutečnosti vynálezem Ameriky 19. století. Svoboda a prosperita v období po občanské válce vytvořily nejšťastnější národ v historii. Důsledkem byla touha oslavovat, radovat se z hojnosti a potěšení života na zemi. Vánoce (které se staly federálním svátkem až od roku 1870) se pro Američany staly hlavní příležitostí, jak dát průchod tomuto pocitu.

V dějinách lidé vždy oslavovali zimní slunovrat jako čas, kdy prodlužující se dny naznačovaly návrat země k životu. Starověcí Římané slavili a radovali se během svátků saturnálií. Ranní křesťané tyto římské slavnosti odsuzovali - čekali totiž na konec světa a pozemskými radostmi jen pohrdali. Až ve 4. století, když pohané 25. prosince uctívali boha slunce, změnili křesťané svůj přístup a rozhodli se: když je nemůžeš zastavit, tak se k nim přidej. Začali tvrdit (v rozporu se známými fakty), že tento den je datem Ježíšova narození, a  uzurpovali si tak svátky slunovratu pro svoji církev.

Přesto i poté, co je ukradli, měli křesťané k Vánocům rozporuplný vztah. Vánoce jsou totiž ze své podstaty svátkem života oslavujícím probuzení přírody, křesťané však uctívali odříkání, sebeobětování a zájem o posmrtný svět, ne o život na tomto světě. Jak prohlásil Cotton Mather, duchovní z 18. století: "Můžete si upřímně myslet, že náš Svatý Spasitel je poctěn veselím? ... Je správné, že v den narození našeho Spasitele ... věnujeme svůj čas ... činům, které mají více společného s peklem než s nebem?"

Později přišel mohutný rozvoj kapitalismu 19. století: industrializace, urbanizace, triumf vědy - které společně vedly k rozmachu dopravy, zásadnímu zefektivnění poštovních služeb, všeobecnému rozšíření publikace knih a časopisů, k novým život usnadňujícím a obohacujícím vynálezům, k růstu podnikatelů, kteří chápali, že cestou k zisku je vytváření něčeho užitečného a prodej na masovému trhu.

Poprvé se tak dávání dárků stalo hlavním rysem vánoc. Ranní křesťané odmítali dávání dárků jako římský zvyk, puritáni je dokonce odsuzovali jako dílo ďábla. Američany to ale neodradilo. Díky kapitalismu měli dostatek bohatství, aby si mohli vyměňovat dárky, a skvělý, účinný systém jejich produkce a reklamy, který je zpřístupnil každému. Kapitalismus vytvořil zemi tak spokojenou, že se lidé chtěli potkávat s přáteli a vyjádřit svou radost ze života. Celá země se s chutí pustila do dávání dárků v bezprecedentním rozsahu.

Santa Claus je ryze americkým vynálezem. Dávno před ním tu byl Sv. Mikuláš a s ním nepříliš rozšířený svátek (5. prosince). V roce 1822 Američan jménem Clement Clarke Moore napsal báseň o návštěvě Sv. Mikuláše. Právě Moore (a několik dalších newyorkčanů) vymysleli Mikulášův fyzický vzhled, osobnost a příběh o Santovi, jak na Štědrý večer přijíždí na saních tažených soby a komínem přichází do lidských domovů, aby naplnil dětem  punčochy hračkami, a pak se vrací na Severní pól.

Puritáni samozřejmě Santa Clause zavrhli jako anti-Krista, protože vytlačoval Ježíše do pozadí. Santa je navíc implicitním odmítnutím celé křesťanské etiky. Neodsuzuje bohaté a nežádá, aby všechno dali chudým; naopak dává dárky jak chudým, tak bohatým dětem. Ani nesymbolizuje křesťanskou milosrdnost a bezpodmínečnou lásku. Naopak jedná spravedlivě - dává dárky pouze dobrým dětem, ne těm špatným.

Všechny dobré zvyky Vánoc od koled přes vánoční stromky a slavnostní zdobení mají své kořeny v pohanských myšlenkách a zvyklostech. Ty pak výrazně obohatila americká kultura jako produkt rozumu, vědy, obchodu, světskosti a egoismu - tj. sledování štěstí.

Americkou tragédií je, že její intelektuální vůdci se většinou snažili nahradit motiv štěstí motivem viny, když prosazovali myšlenku, že duchovním významem Vánoc je náboženství a sebeobětování pro "slaboučkého Tima" a jemu podobné. Duchovno však musí začínat poznáním reality. Život vyžaduje rozum, sobectví, kapitalismus; což jsou hodnoty, které by Vánoce měly oslavovat - a ve skutečnosti, za vším tím předstíráním, také oslavují. Je načase zbavit Vánoce Ježíše Krista, a přeměnit je v hrdě egoistickou, pro-rozumovou, světskou, komerční oslavu. 

Leonard Peikoff, který založil Ayn Rand Institute, je nejvýznamnější autoritou objektivismu, filozofie Ayn Randové.

Z anglického originálu „Why Christmas Should Be More Commercial“ přeložil Vavřinec Kryzánek
prosinec 2001



[Akt. známka: 2,55] 1 2 3 4 5

Počet příspěvků: 5 | Přidat příspěvek | Informační e-mailVytisknout článek | Zdroj: The Ayn Rand Institute


(c) Copyright 2000-2015 Lisarray Pty Ltd
Veškerá práva vyhrazena
Tento web používá redakční systém phpRS.