Hlavní strana  •  Objektivismus  •  Ayn Randová  •  Fórum  •  Knihy  •  Hledat  •  Odkazy
Sekce: Věda Klonování je morální
Vydáno dne 29. 07. 2004 (čteno 6271×)

Alex Epstein

Alex Epstein je redaktorem The Ayn Rand Institute v Irvine v Kalifornii. Institut šíří filozofii Ayn Randové, autorky Atlas Shrugged a Zdroje.

Biotechnologickému pokroku, na který je již dlouho veden útok z morálních i právních pozic, byl minulý čtvrtek udělen dvouletý odklad, když OSN oznámila, že jednání o mezinárodním zákazu lidského klonování se odsouvá. Členové této organizace byli ostře rozděleni na ty (včetně USA), kteří prosazují úplný mezinárodní zákaz klonování a na ty, kteří chtějí zákaz omezit jen na klonování s reprodukčním účelem. Přestože obě strany argumentují svou morální převahou, je jejich postoj hluboce nemorální. Jakýkoli pokus o zákaz klonování by měl být natrvalo odmítnut, protože klonování – ať již za léčebným či rozmnožovacím účelem – je dobrem.

Zvažme nejprve klonování pro léčebné účely, které jeho oponenti zatracují s tím, že je proti životu. Senátor Sam Brownback, který inicioval zákaz veškerého klonování v Kongresu, říká, že klonování pro léčebné účely je: „vytvářením lidského života za účelem jeho zničení.“ President Bush nazývá klonovaní „pěstováním lidských bytostí na náhradní díly.“

Ve skutečnosti je klonování pro léčebné účely technologií podporující život, protože klonovaná embrya mohou být použita k získání pro medicínu tolik potřebných kmenových buněk. Klonované embryo se vytváří vložením jádra tělní buňky do vajíčka, které je jádra zbaveno, načež se iniciuje dělení vajíčka dokud nedospěje do stádia embrya. Tato embrya nejsou lidské bytosti, nýbrž mikroskopické části protoplazmy o šířce lidského vlasu. Mají potenciál růst a stát se lidskými bytostmi, ale skutečné lidské bytosti umírají v důsledku nepoužití právě této technologie. Kmenové buňky získané z klonovaného embrya se mohou vyvinout v jakýkoli jiný typ lidské buňky. V budoucnosti by mohly být využity k vytvoření buněk slinivky břišní pro léčbu cukrovky, srdečních buněk pro léčbu srdečních onemocnění, mozkových buněk pro léčbu Alzheimrovy choroby – nebo k vytvoření celých nových orgánů pro transplantaci. „Není jediná oblast medicíny, kterou by tato technologie nemohla potenciálně ovlivnit,“ říká držitel Nobelovy ceny Harold Varmus.

Odpůrci klonování pro léčebné účely toto všechno vědí, ale ze své pozice nehodlají ustoupit. To proto, že základem jejich nesouhlasu není to, že klonování je údajně proti životu, nýbrž to, že je „hraním si na boha,“ a tedy přetvářením přírody k potřebám člověka. „Klonování lidí by bylo zásadním krokem k tomu, aby lidé sami sebe degradovali na další věc, kterou vyrábí,“ říká Leon Kass, předseda Prezidentovy komise pro bioetiku. „Člověk se stal poslední částí přírody, která se má podrobit technologickému projektu, jenž mění veškerou přírodu na surovinu k pro využití člověkem.“ Novinář Armstrong Williams zatracuje veškeré klonování jako: „lidský egotismus nebo touhu podřídit vše, co nás obklopuje, naší vůli,“ a varuje: „Nejsme bohy.“

Odpůrci klonování mají pravdu v jedné věci. Klonování skutečně reprezentuje naši: „touhu podřídit vše, co nás obklopuje, naší vůli.“ Ale tato touha není ničím nemorálním – je naší ctností. Použití technologií k přeměně přírody je požadavkem lidského života. To je to, co přivedlo člověka z jeskyně do civilizace. Kde bychom byli bez lidí, kteří „podřídili své vůli“ to, co je obklopovalo a postavili první chatrče, domky a mrakodrapy? Veškerý pokrok v lidské historii je součástí „technologického projektu,“ který učinil lidský život delším, zdravějším a šťastnějším. Veškerý pokrok byl vytvořen lidmi, kteří utrpení a nemoci odmítají považovat za prokletí a poníženě je přijímat jako „boží vůli,“ a naopak si uvědomují, že je třeba s nimi hrdě bojovat silou racionální lidské mysli.

Stejnou ctností je i klonování za účelem rozmnožování, které navzdory směšným hororovým scénářům, které projektují jeho odpůrci, vede k vytvoření časově oddělených dvojčat, stejně lidských jako každý jiný člověk. Jakmile bude reproduktivní klonování bezpečné, bude mít oprávněné použití pro neplodné páry a pro zabránění přenosu genetických chorob. Dokonce ještě důležitější je jeho hodnota jako ranné formy genetického inženýrství, které většina odpůrců klonování označuje jako „hraní si na boha“ s genetickou výbavou dítěte. Otázka není jen, zda můžeme počít dítě, které sdílí naše genetické dispozice, ale zdali máme právo zlepšit jeho genetickou výbavu: ochránit ho před dědičnými chorobami, prodloužit jeho život nebo zlepšit jeho fyzický vzhled. Měli bychom mít takové právo, stejně jako máme právo dítě očkovat nebo mu koupit oblečení.

Mentalita, která odmítá klonování a „hraní si na boha“, vždy oponovala technologickému pokroku, zvláště v medicíně. Byly zde námitky vůči anestézii, očkování proti neštovicím, antikoncepci, transplantacím srdce, umělému oplodnění – vždy na bázi, že tyto novinky jsou proti přírodě a v rozporu s boží vůlí. Snaha zničit biotechnologický pokrok prostřednictvím zákazu klonování si zaslouží morální opovržení.

Přeložil Martin Sedláček, Galtův institut
červenec 2004



[Akt. známka: 2,33] 1 2 3 4 5

Počet příspěvků: 0 | Přidat příspěvek | Informační e-mailVytisknout článek | Zdroj: The Ayn Rand Institute


(c) Copyright 2000-2015 Lisarray Pty Ltd
Veškerá práva vyhrazena
Tento web používá redakční systém phpRS.