Podnikatelé šedé ekonomiky – amorální zločinci či stateční hrdinové?

Už je to tady! Druhá vlna reformy veřejných financí. Pochodní rozbujelé byrokracie posvítíme do zákoutí šedé ekonomiky. Stát získá miliardy. Nepoctivci budou pykat. Tak by se dala shrnout vyjádření vládních činitelů o dalším balíčku antipodnikatelských zákonů, který nás příští rok čeká.

Pojmem šedá ekonomika označujeme veškerou výrobu a směnu prováděnou bez souhlasu a dozoru vlády v rozporu s platnými zákony. Téměř každý takovou činnost někdy prováděl nebo se s ní alespoň setkal. Spektrum případů je skutečně široké. Uvést můžeme tisíce případů od drobných služeb až k úspěšným majitelům stavebních firem, jejichž ilegální zaměstnanci jsou v evidenci úřadu práce a firma je dle údajů v daňovém přiznání na pokraji finančního kolapsu.

Nabízí se zde důležité otázky. Jaký je morální statut podnikatelů šedé ekonomiky? Je to, co provádějí, dobré či zlé? Měl by člověk vést tuto partyzánskou válku se státem nebo se chovat v souladu s jeho zákony? Bezesporu se jedná o otázky etiky a práva.

Vágní a vnitřně rozporné pocity („Je to asi špatně, ale potřebuji peníze.“) nebo poukázání na to, že ostatní to dělají taky, nemohou být pro intelektuálně poctivého člověka odpovědí. Chcete-li správné odpovědi podložené rozumem, čtěte dál!

Zákony vs práva

Zvláště v češtině panuje naprostý chaos mezi pojmy právo a zákon. Tyto pojmy jsou směšovány a užívány jako synonyma. Když označíte Hi-Fi věž jako kuchyňskou troubu a budete s ní tak zacházet, tak pravděpodobně zničíte jemnou elektroniku lívancovým těstem a místo večeře skončíte o hladu. Když zaměníte práva a zákony výsledek se nedostaví tak bezprostředně. Po určitém čase uvidíte, jak kdysi vzkvétající svobodné země stojí na pokraji zhroucení, a pro ty, kteří je svou prací stále ještě drží nad vodou, chystají reformy veřejných financí.

Zákony jsou skupinou státem uznávaných a vynucovaných předpisů. Práva, píše Ayn Randová:“? jsou spojnicí mezi morálním kodexem člověka a zákonným kodexem společnosti, mezi etikou a politikou. Individuální práva jsou prostředkem podřízení společnosti morálním zákonům.“1

Nejdůležitějšími právy jsou práva na život, svobodu a majetek. Život jedince je primární etickou hodnotou. K tomu aby tento cíl mohl člověk sledovat a zároveň žít ve společnosti, potřebuje, aby nikdo násilně nezasahoval do jeho jednání (právo na svobodu) a aby výsledek svého produktivního úsilí mohl užívat rovněž bez fyzického donucení (právo na majetek).

V ideálním případě by tedy zákony legalizovaly práva ve společnosti, tj. umožňovaly by člověku žít dle morálních zásad. V současné společnosti zákony tuto funkci neplní, naopak nutí občany k nemorálnímu jednání.

Důležitým aspektem práv je to, že jsou nezcizitelná. I když existují zločinci, kteří násilným jednáním zbavují lidi svobody a majetku, práva stále zůstávají na straně obětí. Za zločince v tomto případě označuji nejen zloděje aut nebo nebo třeba gangy přepadávající pošty a banky, ale především ty odpovědné za současný stav zákonů.

Daňové podvody

Kdyby zloděj obhajoval krádež tím, že se potřebuje najíst, že jeho matka potřebuje operaci, že jeho děti potřebují nový počítač nebo že jeho oblíbený fotbalový tým potřebuje nové dresy, nic by to nezměnilo na nemorálnosti a protiprávnosti jeho jednání.

Když si chudí, nemocní, potřební a fotbalový fanoušci zvolí vládu, která okrádá lidi prostřednictvím daní, aby uspokojila jejich potřeby, stále to nic na nemorálnosti a protiprávnosti takového jednání nemění.

Potřeba není právem. Daně nejsou o nic lepší než krádež. Postavit člověka před alternativu zaplať nebo půjdeš do vězení (a pokud nebudeš s vězením souhlasit a utečeš, tak tě zastřelíme) je chování pouličního zloděje. Žádný zloděj však nikdy neokradl milióny lidí o 50% a více procent vytvořeného majetku, a to pravidelně každý měsíc.

Lidé, kteří takovému vydírání vzdorují zfalšovaným daňovým přiznáním, jsou oběťmi bojujícími za svůj život, za svá práva. Nechtějí se nechat degradovat na úroveň středověkého nevolníka, který pracuje pro obživu svého pána. Zlem jsou daně, ne ti, kteří je odmítají platit.

Ilegální podnikání

Pracovat jako podnikatel je v naší zemi zakázáno. Pokud chcete podnikat, musíte mít speciální povolení (živnostenský list, koncesní listinu atd.) Tento zákaz je podstatně horší než daňová konfiskace, byť i velké části vyprodukovaného majetku. Zakázat někomu vytvářet hodnoty a podporovat tak svůj život je totéž jako ho odsoudit k smrti. Tento systém zákazů a povolení je v pošlapáním svobody, která je nutnou podmínkou života.

Automechanik, učitel nebo bankéř, kteří nesplňují zákonná kritéria jsou odsouzeni k práci „načerno“. To neznamená, že by svou prací činili něco špatného. Zlem jsou zákony, které stanovují kritéria pro to, kdo může pracovat v jakém oboru, ne produktivní jedinci.

Nemožnost správné volby

Smíšená ekonomika, ve které žijeme, obrací to, co by mohlo být ve svobodné zemi ctností, proti vlastnímu životu. Poctivost dnes znamená být okraden, pravdomluvnost být zbaven svobody výběru povolání. Produktivita je nástrojem obětování svého života neschopným a neproduktivním.

Ani produkce v šedé ekonomice není řešením v souladu se životem. Riskovat ztrátu svobody výměnou za možnost ponechání si vlastního majetku je volba, ve které nelze uspět. Obě alternativy jsou neslučitelné se životem.

Co tedy lze poradit lidem kteří tuto volbu udělat musí? Prožít svůj život v okovech je jistě horší než ho prožít jen s 30% majetku, který vytvoříte, nebo pracovat v jiném oboru, než po kterém toužíte. Snažte se legálně snížit svoje daňové zatížení. Snažte se nějakým způsobem zlegalizovat předmět svého podnikání. Pokud se již rozhodnete působit v šedé ekonomice, dobře zvažte rizika a výnosy. Jediným správným měřítkem je váš život.

Společnost a zákony lze změnit. Nikdy nezapomínejte, že vaše práva jsou nezcizitelná a že na jejich respektování závisí váš život, chcete-li žít životem člověka a ne otroka či zvířete. Bojujte za ně! Jinak budete muset vždy volit mezi zlem.

Martin Sedláček
listopad 2003

* * *

1 Rand Ayn; Virtue of Selfishness; Signet; New York; USA

literatura:

Kinkor, Jiří; Trh a stát; Svoboda; Praha 1996
Rand, Ayn; Capitalism: The Unknown Ideal; Signet; New York; USA
Peikoff, Leonard: Objektivismus: filozofie Ayn Randové; Berlet 2000