V listopadu
2005 vyšel na stránkách Liberálního institutu článek Miroslava Zajíčka
s názvem
Šílený svět chladně kalkulujících mozků. Pan Zajíček
v něm barvitě popisuje svět, ve kterém se lidé řídí výlučně rozumem, jako
místo chaosu, nedůvěry a vzájemného okrádání. Rozumový přístup k ostatním
lidem podle něj zahrnuje především podezřívavost a vypočítavost ke každému a za jakýchkoli okolností.
Zákoník práce, jehož novela se
v současnosti projednává ve sněmovně, je nejen nepotřebný a zbytečný, ale
předně je zákonem, který hrubým způsobem pošlapává práva všech občanů – jak
zaměstnanců, tak zaměstnavatelů.
Stále častěji a hlasitěji zaznívají požadavky sudetoněmeckých organizací na navrácení zkonfiskovaného majetku v Čechách. Důrazně je požadována i omluva Čechů za násilnou deportaci po druhé světové válce. Situace dospěla do stádia, kdy co nevidět bude podána žaloba k soudnímu dvoru ve Štrasburku. Jedinou opozici v probíhající mediální diskusi přestavují čeští politici. Ti argumentují událostmi druhé světové války a obhajují domnělé právo na pomstu vůči všem Němcům. Stanoviska obou stran však vyrůstají ze shodných principů. Kolektivní vina, dědičnost hříchů a rasismus.
Jaký je morální statut podnikatelů šedé ekonomiky? Je to, co provádějí, dobré či zlé? Měl by člověk vést tuto partyzánskou válku se státem nebo se chovat v souladu s jeho zákony? Bezesporu se jedná o otázky etiky a práva.
Vágní a vnitřně rozporné pocity („Je to asi špatně, ale potřebuji peníze.“) nebo poukázání na to, že ostatní to dělají taky, nemohou být pro intelektuálně poctivého člověka odpovědí. Chcete-li správné odpovědi podložené rozumem, čtěte dál!