Filozof Alex Epstein je autorem komentářů v Ayn Rand Institute. Institut šíří filozofii Ayn Randové, autorky Atlas Shrugged a The Fountainhead (Zdroj).

Politikové,
intelektuálové a aktivisté propagují při každé příležitosti voleb
zdánlivě vlasteneckou, avšak zcela neamerickou myšlenku: názor,
že naším nejdůležitějším právem a zdrojem jedinečnosti Ameriky je
volební právo. Podle bývalého presidenta Billa Clintona je „nejzákladnějším
právem občana.“ Je „srdcem a duší naší demokracie,“ říká senátor
John McCain.

Taková
tvrzení jsou většinou považována za nekontroverzní, ale zvažme jejich
důsledky. Jestliže volební právo je našim nejzákladnějším právem,
pak všechna ostatní práva, jako například právo na svobodu slova,
majetek a dokonce na život, jsou závislá na rozmarech hlasující
veřejnosti (nebo jejich volených představitelů). Amerika v tomto
pohledu není společností založenou na právech jednotlivce, ale společností
založenou na neomezené vládě většiny. Tak tomu bývalo ve starověkých
Aténách, kde obyvatelstvo použilo svého „nejzákladnějšího občanského
práva“ a zvolilo zabití Sokrata, protože vyslovoval nepopulární
názory. Je tomu tak v současnosti v Zimbabwe, kde demokraticky
zvolený Robert Mugabe vyvlastnil majetek bílých farmářů a přivedl
tak celý národ na pokraj hladomoru. V Německu v roce 1932
lidé také demokraticky zvolili Nacistickou stranu s Adolfem
Hitlerem v čele. Odvážil by se snad někdo říci, že Amerika
je v základech podobná těmto režimům, a že je zcela přijatelné
zabít kontroverzního filozofa nebo vyhladit šest miliónů Židů v případě,
že je to odsouhlaseno lidovým hlasováním?

Amerika
nebyla, v rozporu s populárními prohlášeními, založena
jako „demokracie,“ ale jako konstituční republika, což je politické
uspořádání, ve kterém je vláda zavázána ústavou k ochraně individuálních
práv. Demokracie není systém, ve kterém lidé volí své vládní představitele.
Demokracie je systém, kde většinové hlasování řídí všechno a každého
a jednotlivec nemá žádná práva. James Madison z The Federalist
Papers k tomu poznamenává: „V demokracii není nic, co by stálo
v cestě pohnutkám obětovat slabší stranu nebo nepohodlného
jednotlivce. Proto byly takové demokracie vždy zmítány nepokoji
a spory, jejichž předmět byl vždy neslučitelný s ochranou jednotlivce
a jeho práva na majetek.“

Volební
právo je odvozeno z poznání člověka jako autonomní a racionální
bytosti, která je zodpovědná za svůj vlastní život a která proto
svobodně vybírá zástupce, kteří ji budou reprezentovat ve vládě
její země. Volební právo není povolením pro gang k oloupení ostatních
jednotlivců o jejich svobodu. Protože svobodná společnost vyžaduje
určitý typ vlády, je volební právo prostředkem k ustavení úředníků,
kteří budou chránit individuální práva každého občana.

To
co dělá Ameriku jedinečnou, není to, že se zde konají volby. I diktatury
si zachovávají volby. Jedinečnost Ameriky tkví v tom, že se
volby konají v zemi omezené principem svobody jednotlivce.
Naše Deklarace Nezávislosti, která udržuje „nezcizitelná práva“
každého jednotlivce, mezi jimiž jsou „život, svoboda a úsilí o štěstí“,
a Ústava chránící svobodu slova a náboženství, právo na majetek
a respekt k osobní svobodě jsou podstatou Ameriky a zdrojem
její velikosti.

Naneštěstí
s každými proběhlými volbami pohlíží stále více Američanů na
volby ne jako na prostředek k ochraně své svobody, ale jako
na způsob, jak získat nějakou výhodu od vlády na úkor svobody a
majetku ostatních. Naši politikové neslibují ochranu našich základních
práv vyjádřených v Deklaraci Nezávislosti a Ústavě, ale pošlapání
práv některých lidí ve prospěch jiných. Dnešní politikové chtějí
zajistit podpory pro farmáře donucením ostatních tyto podpory zaplatit,
chtějí zajistit léky na předpis pro staré donucením mladších za
ně zaplatit, chtějí zajistit domovy pro bezdomovce donucením těch,
kteří bydlení mají, za ně zaplatit. Čím více bude naše vláda „demokratická,“
tím více budeme požírat naši svobodu, v posledku ke škodě všech.

V těchto
volbách bychom měli odmítnout ty, kteří si přejí redukovat naši
republiku na vládu davu. Místo toho bychom měli volit ty, kteří
jsou obránci skutečné podstaty Ameriky – individuální svobody.

Přeložil Martin Sedláček, Galtův Institut
říjen 2004