„Nezávislý člověk nemůže pracovat prostřednictvím druhých, ostatní lidé se ho netýkají“ Howard Roark

Kořenem chaosu, ve kterém se Česká televize trvale zmítá, je fakt, že existuje z neplatného a morálně špatného principu, který legitimizuje konfiskaci peněz. Zatímco se řada diváků ČT podivuje nad tím, že chování redaktorů připomíná víc lidové vyšetřovatele než novináře, ti samí lidé si neuvědomují, že jsou to oni sami, kdo jsou skutečnou hybnou silou této degenerace. A to tím, že se donucení platit ochotně či bezmyšlenkovitě podvolují, a dokonce ho ještě mnozí veřejně obhajují.  Jenže poskytování zpravodajství, zábavy, vzdělání a osvěty není žádnou obranou proti iniciaci násilí, neexistuje proto jediný důvod, proč zákonem nutit občany koncesionářské poplatky platit. Tyto otrocky placené peníze nejsou žádným „právem veřejným“. Veřejnoprávnost, tento neexistující mystický prostor někde mezi státem a trhem, je podvod, novodobá odvozenina pravěkého barbarského pojmu „veřejný zájem“, na kterém byla založena primitivní kmenová společnost. Od osvícenství se však pravomoci civilizovaných zákonů odvozují od pravomocí jednotlivce.  Ve skutečnosti jsou tedy koncesionářské poplatky nic víc než hanebný, nezasloužený a Českou televizí řádně nevydělaný příjem. Tím představují logicky neobhajitelný a zlý zdroj živobytí. Nelze je racionálně zdůvodnit žádným platným argumentem, ani údajnou eliminací vlivu komerce a politiků a už vůbec ne zaostalým kolektivistickým konceptem veřejnoprávnosti. Krádež zůstává krádeží a má své nevyhnutelné důsledky:

V první řadě je zcela neslučitelná s nezávislostí a objektivitou, kterými se její obhájci tak často a rádi ohánějí. Nezávislost založená na krádeži v realitě neexistuje, protože vědomí živené krádeží nemá schopnost fungovat správně. Parazitický útvar, jakým ČT je, se nikdy nemůže stát platformou nezávislosti a objektivity. Kdo je závislý v materiální sféře, nemůže být zároveň nezávislý ve sféře intelektuální a naopak. Mentální praxe motivovaná a udržovaná při životě krádeží, nemá žádnou šanci stát se formou rozumu, ale vždy zůstane jeho opakem – tj. formou iracionality. Snaha o aplikování logiky, snaha o identifikaci správných kauzálních vztahů s ukradenými penězi v kapse nikdy nebude nic víc než jen ubohý gaunerský mysticismus.  Vědomí nemůže fungovat, pokud se musí obětovat nějakému jinému účelu. Ani nemůže požadovat, aby se jiní obětovali v jeho prospěch, tzn. nemůže být podřízené účelu parazitování. Závislé vědomí se orientuje v první řadě na imitaci, úslužnost, usmiřování a pochlebování ve vztahu k vědomí, na kterém závisí, v daném konkrétním případě se urputně snaží o tzv. „vyváženost“, tedy o banální reprezentaci všech v určitou chvíli relevantních názorových skupin koncesionářů, politiků, lobbistů, regulátorů a institucí EU, které nad ním drží ochranou ruku. Výsledkem jsou jednak nekonečné mocenské spory o programový obsah ČT, ale hlavně bezbřehý chaos na televizních obrazovkách, kdy jedna iracionální myšlenka je „vyvážena“ jinou soupeřící iracionální myšlenkou. Vyváženost není validací morálnosti ani pravdivosti!

Skutečná mentální nezávislost předpokládá, že tím, co dostane vždy přednost ve všech otázkách – nejsou diváci, nejsou koncesionáři, nejsou politické strany ani žádné jiné lobbistické skupiny, nýbrž jen a jen fakta reality. Skutečně nezávislá racionálně vedená televizní společnost nepotřebuje sledovat světonázorové proudy mezi platícími diváky, nedbá na přání a vrtochy politických stran a už vůbec nepotřebuje starat se o to, aby jim poskytla přiměřený prostor na obrazovce. Odpůrci privatizace ČT, která je jediným správným řešením její budoucnosti, marně straší ztrátou nezávislosti. Opak je pravdou. Privatizace není pochopitelně zárukou, ale prvním krokem, nutným předpokladem na cestě ke skutečné nezávislosti. Naopak se tak diváci zbaví jediného fundamentálně závislého a zoufale bezmocného vysílání. Princip donucení a princip nezávislosti nelze nikdy integrovat do fungujícího celku, vylučují se navzájem. Nemůžete požadovat na někom, kdo na vás s vaším souhlasem parazituje, aby byl nezávislý, objektivní a pravdivý. Vždy bude obhajovat především iracionální sebeobětní doktrínu, která vás kromě jiného neomylně povede k tomu, že pravidelně každý měsíc její hanebný poplatek ještě i rádi zaplatíte. Dokud takovou morálku a ideologii jako její diváci neodmítneme, nečekejme, že se ČT v nějaké dohledné době změní směrem k dosažení nezávislosti a objektivity.