Tomu, co existuje nezávisle na něm, tedy všem zákonitostem přírody, se člověk musí přizpůsobit. Veškeré své jednání a vše, co člověk svou volbou vytváří, musí přizpůsobit tomu, co ovlivnit nemůže.

V následujícím rozhovoru diskutují dva obhájci svobody a kapitalismu, autor-objektivista (O) a filozofický skeptik (S). Uvidíme, zda skeptik skutečně hájí kapitalismus.

Příspěvek ze semináře Centra pro ekonomiku a politiku 100 let od narození Ayn Randové, obhájkyně individualismu a kapitalismu.

Jakékoli tvrzení, které se neopírá o žádný kontext již poznaného ani o žádné nové pozorování, je arbitrární tvrzení. Z ničeho nevyplývá, k ničemu nemá žádný vztah, je prostě jen izolovaným, bezvýznamným shlukem slov bez jakéhokoli vztahu k realitě. Takové tvrzení není pravdivé, není ale ani nepravdivé, protože nepravdivé (mylné, falešné) tvrzení je takové, které se alespoň snaží dospět k závěru odvozováním z nějakého základu, kontextu, z nějakých předpokladů, z reality.

Vystoupení na semináři CEP „100 let od narození Ayn Randové, obhájkyně individualismu a kapitalismu“, který se konal 17. 1. 2005

Podklad k diskusnímu vystoupení na semináři Centra pro ekonomiku a politiku
konaném dne 11. 2. 2004 u příležitosti 200 let od smrti Immanuela Kanta, text byl uveřejněn ve sborníku CEP č. 30/2004

Třetího března 2004 proběhla v Praze na Vysoké škole ekonomické diskusní přednáška na téma Co je kapitalismus a jak ho hájit.

Reakce na stať Davida Sojky „Scestí filozofické etiky – racionální egoismus“ publikované v časopise E-LOGOS.

S jistým zpožděním jsem v elektronickém časopise katedry filozofie Vysoké školy ekonomické v Praze (E-Logos, Electronic Journal for Philosophy/99) zaznamenal kritiku objektivistické teorie pojmů. Jan Vorlíček, autor stati „Objektivistická teorie pojmů (kritické zhodnocení významu)“ , podobně jako mnozí jiní, se domnívá, že přečtením mé knihy Trh a stát, poznal objektivismus a spěchá jej bez elementární znalosti hodnotit a vyvracet.

Poznámky k vystoupení na semináři Mladých konzervativců dne 22.4.2002 v Praze.

Objektivismus nemá žádnou vážnou filozofickou opozici. Objektivismus vahou své strukturované, logické a jasné argumentace přesvědčí každého intelektuálně poctivého člověka. Jeho obhajoba naráží spíše na odpor vůči abstraktnímu myšlení a na ignorování filozofie vůbec. Naráží na přehlížení klíčového významu filozofie pro každodenní praktický život člověka. Naráží na neschopnost drtivé většiny intelektuálů uvědomit si, že veškeré jejich ideje jsou odvozeny z jistých nejobecnějších premis a východisek, které zpravidla považují za samozřejmé, a přitom vůbec samozřejmé nejsou. Některé jsou mylné, jiné jsou pravdivé. Právě z těchto nejobecnějších idejí pramení společenské katastrofy nebo naopak úžasný rozkvět člověka a civilizace.

Ředitel Občanského institutu, pan Semín (MFD, 17. 4. 01 jistě dobře ví, že potrat není „usmrcením osoby před vlastním narozením“, ačkoli tvrdí opak To jen náboženští mystikové, které reprezentuje, se uchylují k záměrnému pojmovému překrucování, aby co nejvíce očernili člověka, který sleduje svůj vlastní život a prospěch a aby vyzdvihli morálku sebeobětování, která je vlastní náboženské ideologii.

Z falešných či nesprávně používaných pojmů nutně vyplývají iracionální ideologie, a to i morální a politické. Vyvrátit kořen, ze kterého rostou všechny zhoubné a životunebezpečné ideologie, nevyžaduje nic jiného než přísnou logiku při tvorbě a aplikaci pojmů.

Vystoupení na Ideové konferenci ODS, 29.-30. 5. 1999

Pragmatismus, jako filozofie popírající nejhlubší filozofické základy poznání, je křiklavým subjektivismem, a to jak v oblasti poznání tak v oblasti morálních hodnot. Zatímco jeden tábor pragmatiků hlásá individuální subjektivismus (co "funguje" pro mě, nemusí "fungovat" pro tebe), moderní pragmatismus podporuje společenskou verzi subjektivismu (pravda a dobro je vše, co "funguje" pro nás jako celek, pro kolektiv, pro společnost).