Údajná Sarkozyho reforma kapitalismu, založená na morálce sebeobětování, bude ve skutečnosti znamenat jeho další ničení.

Novakova charakteristika filozofie Ayn Randové je do očí bijícím nesmyslem, který nemohl napsat člověk, který se s objektivismem alespoň v základních rysech seznámil.

Nerovnost příjmů představuje v systému svobodného trhu dobro; kampaň proti ní spočívá na egalitářském stanovisku, že těm nejschopnějším by nemělo být dovoleno předstihnout ty nejméně schopné.

Koncem 90. let se zdálo, že se pomyslná pravolevá dělící čára výrazně posunula doprava,
poprvé od počátku 20. století. Obhájci omezeného státu stáli před historickou příležitostí
zahájit demontáž sociálního státu a deregulovat hospodářství. A jak vypadá republikánská revoluce po dvanácti letech? V jakém stavu se nachází americká politická pravice v roce 2006?

Myšlenka, že před vesmírem zde existovalo nějaké „nic“, z něhož vesmír vznikl, postrádá smysl, protože žádné „nic“ neexistuje. Slůvko „nic“ je pouze lidským pojmem vyjadřujícím absenci něčeho konkrétního, nikoli pojmem vztahujícím se na nějaký existující jev v realitě.

Vážným zájemcům o systematické studium objektivismu Ayn Randové nabízím doporučený postup úvodního studia.

Objektivita je volní soulad s realitou prostřednictvím jisté metody, metody, která vychází z reality a respektuje povahu lidského vědomí.

Nejvyšší soud potvrdil zákon umožňující oregonským lékařům asistovat
svým pacientům při sebevraždě. Správného rozhodnutí však bylo dosaženo špatným zdůvodněním.

Žádná z politických stran, které v nadcházejících volbách kandidují do parlamentu, nehájí racionální pojetí státu. Žádná z nich nepřijímá fakt, že jedinou morální funkcí státu je ochrana individuálních práv. Není to překvapující, vždyť politické myšlení drtivé většiny voličů, jejichž názory politika v koncentrované formě vyjadřuje, žádá kolektivistický stát.

Článek je z archívu, původně byl publikován 10. 5. 2002.

Koncepce svobody spočívá na pojetí státu, jehož moc je
omezena na ochranu individuálních práv, zatímco koncepce demokracie spočívá na
pojetí státu vládnoucího neomezeně, na principu většiny. Musíme
zastavit zmatek, který vyplývá z neustálého zaměňování těchto opačných
myšlenek.

Diskuse k přednášce Petera Schwartze (Přitažlivost
altruismu) mě inspiruje k dalšímu komentáři. Argumenty diskutujících
použiji pro další vysvětlování a odpovím na některá důležitá nedorozumění. Pro
lepší přehlednost nezařazuji příspěvek jako pokračování do diskuse ke zmíněné
přednášce, ale jako další samostatný text, a to formou dialogu.

A jednoho dne, v nepříliš vzdálené budoucnosti, se lidé ohlédnou zpět za dnešní kulturou a s údivem se budou ptát: Co, proboha, mohlo být na altruismu tak přitažlivého?

Alternativou k dogmatismu americké náboženské pravice
i emocionalismu rovnostářské levice je kodex absolutních morálních
principů založený na rozumu a individualismu.

„Za to, že inteligentním způsobem
konali dobro, že přepsali politiku, že učinili milosrdenství modernějším a
naději strategičtější a že nás ostatní vyzvali, abychom je následovali, jsou
Bill a Melinda Gatesovi a Bono osobnostmi roku časopisu Time,“ oznámil
prestižní americký týdeník ve svém předvánočním vydání.

V listopadu
2005 vyšel na stránkách Liberálního institutu článek Miroslava Zajíčka
s názvem
Šílený svět chladně kalkulujících mozků. Pan Zajíček
v něm barvitě popisuje svět, ve kterém se lidé řídí výlučně rozumem, jako
místo chaosu, nedůvěry a vzájemného okrádání. Rozumový přístup k ostatním
lidem podle něj zahrnuje především podezřívavost a vypočítavost ke každému a za jakýchkoli okolností.