Yaron Brook je výkonným ředitelem a Peter Schwartz předsedou správní rady The Ayn Rand Institute. Institut se zabývá šířením filozofie Ayn Randové, autorky Atlas Shrugged a The Fountainhead (vydán v českém překladu pod názvem Zdroj).

Zatímco Izraelem otřásl další sebevražedný výbuch s 19 mrtvými a tucty zraněných pasažérů jeruzalémského autobusu plného školních dětí – za který příslušníci hnutí Hamás přijímají plnou zodpovědnost – američtí politici nadále trvají na hledání „nestranného“ diplomatického řešení.

V uplynulých 18 měsících byl Izrael s šesti miliony občanů napaden 12 480 teroristickými útoky. Izraelci pochovali více než 400 obětí, což přepočteno na jednoho obyvatele, činí více než šestinásobek amerických ztrát z 11. září. Izrael je přesto nespravedlivě a hanebně tlačen Spojenými státy k ústupkům Jásiru Arafatovi – patronovi spáchaných teroristických útoků. Z dlouhodobého hlediska to znamená, že na Izrael je činěn nátlak, aby obětoval své základní právo na existenci.

Měli bychom Izrael podporovat k podniknutí všech vojenských opatření a akcí potřebných k obraně proti jeho nihilistickým nepřátelům. Z morálního i vojenského hlediska Izrael představuje předsunutou frontovou linii Ameriky v jejím boji proti terorismu. Jestliže se Amerika nechá uchlácholit nejnovější prázdnou Arafatovou rétorikou a dovolí mu, aby i nadále ohrožoval Izrael, stane se naše vlastní kampaň pouhou přetvářkou a nakonec skončí neúspěchem.

Sami zvažte fakta:

Izraelci a Palestinci nejsou morálně rovnocenní

Izrael je jediná svobodná země v oblasti ovládané arabskými monarchiemi, teokraciemi a diktátorskými režimy. Jedině občané Izraele – Arabové i Židé – mohou užívat práva na vyjadřování svých názorů, kritizovat svou vládu, vytvářet politické strany, vydávat soukromé noviny a účastnit se svobodných voleb. Od arabských autorit, které upírají nejzákladnější svobody vlastním lidem, je zvláště podlé obviňovat Izrael z porušování práv Palestinců. Všichni arabští občané, jimž opravdu jde o lidská práva, by měli na prvním místě usilovat o svržení vlastních despotických vládců a vytvořit podobně svobodnou společnost, jakou představuje Izrael.

Izrael byl od svého založení obětí

Od svého založení v roce 1948 musel Izrael bojovat v pěti válkách – pokaždé v sebeobraně – proti 22 nepřátelským arabským diktaturám, a byl opakovaně napadán palestinskými teroristy. Arafat je zodpovědný za únosy a vraždy izraelských školáků, únosy letadel, bombové výbuchy aut a za komanda smrti mající na svědomí tisíce izraelských, amerických, libanonských a palestinských civilistů. Dnes horlivě podporuje teroristické skupiny jako je Hamás, Islámský Džihád nebo oddíly al-Aksa.

Území, které Izrael „okupuje“, získal ve válce iniciované jeho arabskými sousedy. Jako každá obět agrese má Izrael morální právo kontrolovat tolik území, kolik je nezbytné pro svou obranu před dalšími útoky. Palestinci chtějí Izrael vyhladit, zatímco Izrael chce být pouze ponechán v míru. Je-li na straně Izraele morální pochybení, pak spočívá právě v jeho váhavosti podniknout účinnější vojenská opatření. Má-li Amerika právo bombardovat opevnění Al-Káidy v Afganistánu, musí mít Izrael stejné právo bombardovat základny teroristů na okupovaných územích.

Nenávist k Izraeli a Spojeným státům je nenávistí k západním hodnotám

Stejně jako válka Ameriky proti Talibanu a Al-Káidě je i arabsko-izraelský spor konfliktem dvou navzájem protikladných filozofií. Na jedné straně stojí síly mysticismu, středověkého kmenového zřízení, diktátorství – a teroru, na straně druhé stojí síly rozumu, individualismu, kapitalismu – a civilizace. Arafat a jeho příznivci nenávidí Izrael ze stejného důvodu, z něhož Usáma bin Ládin a jeho stoupenci nenávidí Ameriku – protože ztělesňuje světské, západní hodnoty. S takovými nepřáteli není možné vést žádný „mírový proces“.

Nejde o etnickou bitvu mezi Židy a Araby, ale o morální bitvu mezi těmi, kteří si cení práva jednotlivce na svobodu a těmi kteří nikoliv. Ti Arabové, kteří si cení individuální svobody, jsou nepřáteli Arafatova režimu a zaslouží si být přijati Izraelem; ti Židé, kteří si necení individuální svobody si zaslouží být Izraelem zavrženi.

Izrael má právo na území

Izrael má morální právo ustanovit vládu na daném území, nikoliv na základě etnického či náboženského dědictví, ale na základě světského, racionálního principu. Pouze stát založený na politické a ekonomické svobodě má morální oprávnění existovat. Na vytvoření diktátorského režimu žádné „právo“ neexistuje, navzdory snaze Palestinců.

Pokud jde o otázku právoplatných majitelů jednotlivých konkrétních pozemků, zakladatelé Izraele –stejně jako farmáři na americkém Západě- získali právo na půdu, tím že ji zúrodnili. Přišli do pusté, řídce obydlené oblasti a vysušili bažiny, zavlažili pouště, vypěstovali obilí a postavili města. Pracovali na nezabrané půdě nebo ji odkoupili od jejích vlastníků. Přinesli s sebou průmysl, knihovny, nemocnice, umělecké galerie, univerzity a koncept individuálních práv. Arabové, kteří opustili svou zemi, aby se zúčastnili vojenského tažení proti Izraeli, pozbyli všech práv na svůj majetek. Pokud byli někteří mírumilovní Arabové násilně vypuzeni ze svého území, tak mají možnost uplatnit své nároky před soudy v Izraeli, který na rozdíl od arabských teokracií má nezávislou, objektivní justici, která uznává princip majetkových práv.

Palestinci nejsou „bojovníky za svobodu“

Palestinci nechtějí svůj stát proto, aby zabezpečil jejich svobodu, ale aby natrvalo ustavil diktátorskou vládu Arafatovy palestinské samosprávy. Arafatova „policie“ brutálně vyvlastňuje majetek a umlčuje opoziční hlasy zavíráním rozhlasových a televizních stanic. Systematicky vězní, mučí a vraždí mírumilovné odpůrce. Nazývat militantní Palestince „bojovníky za svobodu“, když podporují útlak vlastních lidí a vraždí děti na ulicích nebo s nadšením oslavují podobné odporné činy, je na hlavu postavená zvrhlost.

Palestinci důsledně usilovali o zničení Izraele

V roce 1947 Palestinci odmítli nabídku OSN na stát s větším územím, než které požadují dnes. Namísto toho si vybrali válku cílenou na vymazání Izraele z mapy. Dnes se jejich nepřátelství jen utvrdilo. Např. v televizním přenosu veřejné bohoslužby palestinský imám prohlásil: „Je Boží vůlí, aby nespravedlivý stát Izrael zaniknul.“ Palestinské učebnice jsou plné sprosté, anti-židovské propagandy, jako např. toto nabádání v arabské jazykové učebnici pro páté třídy: „Zapamatujte si: konečným a nevyhnutelným výsledkem bude vítězství Muslimů nad Židy.“

Palestinský stát pod vládou Arafata by se stal základnou pro terorismus

Palestinský stát vedený Arafatem by se stal odstřelovací rampou a výcvikovou základnou pro teroristické organizace zaměřené nejen proti Izraeli ale i proti Spojeným státům. Naléhat na Izrael, aby uznal palestinský stát pod vedením Arafata, je jako nutit Američany, aby akceptovali vznik státu o velikosti Mexika 12 mil od New Yorku vedeného Usámou bin Ládinem. Dokud budou Palestinci schvalovat agresi, nemělo by jim být povoleno vytvořit si vlastní stát.

Arafatova bezvýznamná slova nevrátí život obětem jeho teroru – minulým ani budoucím

Žádné Arafatovy slovní proklamace nezmění fakt, že nenávidí svobodu a má na svědomí nevinné lidské životy. Představte si Usámu bin Ládina přesvědčovaného americkými diplomaty k prohlášení: „Hluboce odsuzujeme akce zaměřené proti americkým civilistům a zejména ty nedávné v New Yorku. Stejně tak odsuzujeme masakry, kterých se dopustili a stále dopouštějí americké okupační jednotky v Kandaháru, Šahi Kot a Tora Bora.“ Podporoval by snad nějaký rozumný člověk okamžité stažení amerických jednotek z Afganistánu a vytvoření talibanského státu v čele s bin Ládinem v sousedství Spojených států? Pokud nikoliv, proč se tedy od Izraele očekává podobně sebevražedné jednání?

Amerika musí ve svém vlastním zájmu nechat Izrael, aby jednal na základě principu sebeobrany

Rostoucí tlak na Izrael, aby vyjednával s Arafatem je důsledkem bezzásadové mentality, zaměřené pouze na bezprostřední přítomnost. Podrobení se vydírání – ničím jiným volání po dohodě „území za mír“ totiž není – je hluboce nemorální a nepraktické. V jiné verzi onoho „území za mír“ byl v roce 1938 učiněn nacistickému Německu ústupek, jež mu dovolil zabrat části území Československa jakožto „domoviny“ árijského lidu; výsledkem bylo povzbuzení Hitlera k zahájení světové války.

Arabsko-izraelský konflikt se může stát jen zkouškou pro širší globální konflikt. Pokud Amerika zabrání Izraeli v odvetě proti Arafatovi, otci mezinárodního terorismu, jak potom můžeme obhájit odvetu proti našim vlastním nepřátelům? Když donutíme Izrael, aby Arafatovi ustoupil, dáme tím světu jasně a zřetelně najevo, že terorismus může Ameriku dostat na kolena.

Měli bychom naléhat na naši vládu, aby rozpoznala, že existuje jediný prostředek k dosažení trvalého míru na Blízkém východě: důsledná izraelská vojenská odveta proti metle terorismu.

Z anglického originálu Israel Has A Moral Right To Its Life přeložil Vavřinec Kryzánek
červen 2002