Položíme-li si otázku, který společenský problém je nejdůležitějším problémem současnosti, nemá myslím smysl odpovídat konkrétně, protože závažných společenských problémů a jejich projevů je nepřeberné množství: agónie "sociálních států" s jejich nemravnými "sociálními" systémy postavenými na sebeobětování a parazitování; drtivá většina společnosti s kolektivistickým myšlením; významná a rostoucí politická síla komunistických stran v Evropě 14 let po pádu komunismu, devastující regulace zdravotnictví a školství; obludné "antimonopolní" zákony trestající zejména ty nejschopnější a nejlepší podnikatele za jejich ctnosti; vyvlastňování soukromého majetku ve "veřejném zájmu"; stále horší regulace trhu práce; nesmyslná a nemravná kriminalizace drog; rozmach neonacismu, anarchismu; pošlapávání svobody slova – viz trestní stíhání anarchistů, neofašistů, vydavatele Zítka za vydání překladu knihy Mein Kampf; nesmyslná regulace finančních trhů, zničení peněz existencí centrálního bankovnictví, jež způsobuje cyklické ekonomické výkyvy, inflační periody a finanční krize; existence mnoha absurdních ministerstev a úřadů provádějících nemravnou a nesmyslnou regulaci všech sfér ekonomické aktivity; regulace nájemních vztahů v oblasti bydlení; chaos v metodologii vědy (dosavadním vrcholem iracionality zde je asi Feyerabendova kniha "Proti metodě"); katastrofální metoda a teorie "hlavního proudu" ekonomie; náboženství a církve, které si neustále činí nárok na okupaci a primát v oblasti morálky; rozmach environmentalistických idejí a hnutí usilujících o ochromení průmyslové civilizace; brzké pořádání olympiády v Číně ovládané komunistickými hrdlořezy; nekonečný appeasement Ameriky a celého Západu (motivovaný zrůdnou doktrínou multikulturalismu a morální pokorou) ve vztahu k diktaturám a teroristickým státům – s účtem, který přišel 11. září roku 2001; neuvěřitelný fakt americké materiální pomoci severokorejské totalitní diktatuře výměnou za slib zastavení jaderného programu; skandální odsuzování zcela správného a morálního sebeobranného jednání Izraele evropskými socialistickými vůdci a intelektuály, hrozivý vývoj Evropské unie směrem k gigantickému byrokratickému superstátu regulujícímu naprosto všechny myslitelné oblasti lidského života; tragické zničení pojmu "právo"; tažení za zákaz interrupcí; existence absurdních "veřejně-právních" médií atd. V tomto ošklivém výčtu, který jen namátkově zmiňuje některé oblasti či projevy, bych mohl pokračovat na dalších mnoha stránkách.

Větší smysl, než ve snaze o výběr a zdůraznění toho či onoho problému a jeho označení za nejdůležitější, vidím spíše v poznání, že všechny mají jednoho společného jmenovatele: iracionální pohledy většiny lidí na zásadní a nejhlubší otázky světa, poznání, člověka, morálky a politiky. Filozofická katastrofa způsobila ve sféře abstraktního myšlení naprostou perverzi, která proniká do každé oblasti našich životů.

I ti lidé, a není jich málo, kteří v řadě ohledů přemýšlejí racionálně, nemohou v konečné instanci důsledně a trvale prosadit své myšlenky. Jakmile se dostanou do sporu s oponenty, dříve nebo později jim ustoupí, protože se neumějí vyrovnat s jejich na první pohled nevinnými námitkami. Mezi nejfrekventovanější patří například "veřejný prospěch," "nikdo není majitelem pravdy" nebo "svět přece není černobílý", "nic není absolutní," nebo "to je sice hezká teorie, ale praxe je jiná" nebo "to je vaše definice, já mám jinou" nebo "nechme stranou ideologie a velká slova a věnujme se věcným problémům" nebo "nechme té konfrontace a zkusme najít společnou řeč" nebo "žádná jednoduchá řešení neexistují" nebo "každý se přece může mýlit" atd. Tyto a mnohé další fráze, klišé a pojmové pasti účinně paralyzují schopnost přesvědčování, schopnost identifikace a vylučování nesprávných názorů. Jsou jakýmsi neviditelným nástrojem k intelektuálnímu odzbrojení oponentů, k podrývání jejich sebevědomí a poznávací jistoty. Lidé nejsou schopni rozpoznat jejich ničivý potenciál. Nejsou si vědomi, že jde o přenašeče zhoubných filozofických idejí, podle nichž člověk není schopen poznávat realitu a rozum není svrchovaným nástrojem poznání a morálního hodnocení. Od neschopnosti rozumově obhájit své názory je pak již jen krůček ke ztrátě sebevědomí, k orientaci na víru, na kolektiv, k intelektuální závislosti, rezignaci, bezzásadovosti, snaze přenést odpovědnost za vlastní život na ostatní, na společnost, k pocitu viny, k sebeobětování a zoufalému volání po "konsensu" a "toleranci."

Současný stav světa je odrazem vlivu převládajících idejí: idejí mysticismu, sebeobětování a kolektivismu. Americká filozofka Ayn Randová napsala: "Do tohoto stavu přivedla lidstvo filozofie – a jen filozofie je může vyvést ven". Ayn Randová takovou cestu ukazuje. Stojí za to ji poznat.