Podle nedávného průzkumu si 80% Američanů myslí, že jejich vlasteneckou povinností je dávat přednost americkým výrobkům. Heslo „kupuj americké“ je však zcela neamerické – ekonomicky i filozoficky.

Mezi všemi zeměmi světa vyniká Amerika tím, že uskutečnila ideál politické a ekonomické svobody. Ačkoli se velmi odchýlila od původních laissez-faire principů, pro celý svět Amerika stále symbolizuje kapitalismus. Amerikanismus znamená porozumění tomu, že volný trh, domácí i mezinárodní, je jedinou cestou ke všeobecné prosperitě.

Mezinárodní obchod není bojem na život a na smrt. Je formou spolupráce, prostředkem rozmachu světové produkce. Výhody mezinárodního obchodu plynou oběma obchodním partnerům, i když je jedna ze zemí ve všem efektivnější. To je „zákon komparativní výhody“, který je popsán v každé učebnici ekonomie. Svobodná směna neničí, ale vytváří pracovní místa.

Prospěšnost svobodného obchodu nezávisí na tom, kudy vedou čáry nakreslené na mapách. Ekonomické výhody mezinárodního obchodu jsou stejné jako výhody obchodu mezi regiony, městy či vesnicemi. Kdybychom sledovali a propočítávali meziměstské obchodní bilance, byly by „obchodní deficity“ mezi nimi stejně nesmyslné jako „obchodní deficity“ v mezinárodním obchodě. Fakta potvrzují teorii: Spojené státy měly obchodní „deficit“ v 19. století prakticky každý rok, v časech svého největšího ekonomického rozmachu.

Z filozofického hlediska je amerikanismus individualismem. Individualismus říká, že identita člověka, jeho morální hodnota a nezcizitelná práva patří právě jemu jako jednotlivci;  ne jako členu určité rasy, třídy, národnosti nebo jinému kolektivu.

Premisou sloganu „kupuj americké“ je však kolektivismus. Při směně zboží bychom prý měli vidět sebe i prodávající ne jako jednotlivce, ale jako jednotky národa. Očekává se od nás, že budeme přijímat nižší kvalitu nebo dražší zboží ve jménu domnělého prospěchu pro národ.

Nejvíce zastánců myšlenky „kupuj americké“ je motivováno nemístným patriotismem. Pro jiné je ale motivací kolektivistické nepřátelství k cizincům. Tento xenofobní postoj je zcela neamerický; je jen slepou pověrčivostí.

Preferovat americké produkty před německými nebo japonskými je stejnou nespravedlností jako dávat přednost zboží vyrobenému bělochy před zbožím vyrobeným černochy. Ekonomický nacionalismus, stejně jako rasismus, znamená posuzovat lidi a jejich produkty podle kolektivu, z něhož pocházejí, ne podle jejich zásluh.

Kolektivisté nám malují svět, kde jeden žije na úkor druhého, kde zisk jednoho je ztrátou druhého, kde se každý musí přimknout ke svému stádu a bojovat proti stádům jiným o podíl na kořisti. Přesně z této vize vychází kampaň „kupuj americké“. „Buď my nebo Japonci“, to je její důsledek. Jestliže Japonsko bohatne, my určitě chudneme.

Individualismus učí, že zájmy jednotlivců jsou v souladu – pokud hovoříme o jednotlivcích přijímajících plnou odpovědnost za své živobytí a vzájemně spolu jednajících v dobrovolné směně, a platících za to, co dostali.

Stejný princip platí i v mezinárodním měřítku. Zbohatnutí jednoho národa zvýší životní úroveň všech ostatních národů, s nimiž obchoduje. Která ze zemí je prospěšnější pro vaši životní úroveň: Japonsko nebo Bangladéš? A jak by se vám dařilo, kdyby se z Japonska náhle stala druhá Bangladéš?

Vlastenečtí obhájci nakupování všeho amerického by byli šokováni, kdyby si uvědomili, že jejich názor koření v marxistické teorii. Když hovoří o dovozu japonských produktů a investic nepoužívají marxistických termínů „imperialismus“ a „vykořisťování“, ale jejich základní myšlenka je stejná: kapitalisté jednají destruktivně a svobodný trh vás zbídačí. Jde o stejný antikapitalistický nesmysl, ať je používán k levicovým útokům proti Spojeným státům kvůli jejich obchodu s Latinskou Amerikou nebo k útokům domnělých vlastenců proti Japonsku kvůli jeho obchodu se Spojenými státy.

Navzdory Marxismu člověk nebohatne díky chudobě nebo neschopnosti jiných. Je ve vašem zájmu, aby lidé – ve všech zemích – byli chytří, ctižádostiví a produktivní, ne hloupí, líní nebo neschopní. Byli byste na tom lépe, kdyby Thomas Edison nikdy neměl svou vynalézavost? Nic se nemění, když Edisona nahradíme nějakým japonským vynálezcem.

Více a lepší produkce je přínosnější pro všechny a kdekoliv. Co je dobré pro Toyotu, je dobré pro Ameriku. To je individualismus a to je amerikanismus.

A ze stejného důvodu individualista na druhé straně odmítá obchodovat s diktátorskými režimy. Obchod znamená směnu hodnot mezi svobodnými lidmi, ale diktatury jako Kuba nebo Čína systematicky zavrhují individuální práva a zachází se svými občany jako s otroky.

Státní zásahy do svobodného obchodu jsou neamerické. Obětovat svou životní úroveň, abychom „podpořili“ neefektivní domácí výrobce je neamerické. Kolektivistický kmenový strach z cizinců je neamerický. Rozmrzelost z úspěchu ostatních je neamerická. Vlastenecký Američan jedná jako kapitalista a individualista: kupuje to nejlepší, co je k dostání.

Harry Binswanger
The Ayn Rand Institute

Z anglického originálu „Buy American“ Is Un-American přeložil Michael Hynšt
březen 2002