Články od Jiří Kinkor

No Image

Odpověď kritikovi objektivistické epistemologie

S jistým zpožděním jsem v elektronickém časopise katedry filozofie Vysoké školy ekonomické v Praze (E-Logos, Electronic Journal for Philosophy/99) zaznamenal kritiku objektivistické teorie pojmů. Jan Vorlíček, autor stati „Objektivistická teorie pojmů (kritické zhodnocení významu)“ , podobně jako mnozí jiní, se domnívá, že přečtením mé knihy Trh a stát, poznal objektivismus a spěchá jej bez elementární znalosti hodnotit a vyvracet.



No Image

Proč poznávat objektivismus?

Objektivismus nemá žádnou vážnou filozofickou opozici. Objektivismus vahou své strukturované, logické a jasné argumentace přesvědčí každého intelektuálně poctivého člověka. Jeho obhajoba naráží spíše na odpor vůči abstraktnímu myšlení a na ignorování filozofie vůbec. Naráží na přehlížení klíčového významu filozofie pro každodenní praktický život člověka. Naráží na neschopnost drtivé většiny intelektuálů uvědomit si, že veškeré jejich ideje jsou odvozeny z jistých nejobecnějších premis a východisek, které zpravidla považují za samozřejmé, a přitom vůbec samozřejmé nejsou. Některé jsou mylné, jiné jsou pravdivé. Právě z těchto nejobecnějších idejí pramení společenské katastrofy nebo naopak úžasný rozkvět člověka a civilizace.


No Image

Přídavky pro státní děti

Socialisté pod vedením pana Špidly prosadili, že stát bude napříště vyplácet přídavky na každé dítě nezávisle na příjmech či majetku jeho rodičů. Opoziční "pravicoví" poslanci se bouří, protože podle nich by přídavky neměli pobírat bohatí, ale jen chudí. Svůj majetek tedy máme obětovat, ale jen chudým.


No Image

„Antimonopolní“ zákony jsou zlem

Nejnovější tažení proti firmě Microsoft, tentokrát vedené internetovým a mediálním producentem AOL Time Warner (a jeho dceřinou společností Netscape), je dalším pokračováním stále nekončící série útoků na samou podstatu podnikání, stále nekončícího trestání úspěchu.


No Image

Obětujte se, společnost musí pobízet!

Jako politický filozof tvrdím, že zmíněné cíle investičních pobídek, tj. snížení nezaměstnanosti, zvýšení ekonomického růstu a zvýšení „konkurenceschopnosti ekonomiky“ jsou naprosto nesmyslné, iracionální a jejich sledování státem je nemorální, je zlem


No Image

Proti branné povinnosti

Profesionalizace armády se i u nás konečně
stala vážným politickým tématem, s nemalou nadějí na brzké zákonné
ukotvení. I když se jedná o významný a správný krok, je podepírán falešnými
argumenty. Nejde tedy o žádoucí zásadní posun v politickém a
morálním myšlení těch, kdo jej prosazují.


No Image

Měřítkem morálky je člověk

Ředitel Občanského institutu, pan Semín (MFD, 17. 4. 01 jistě dobře ví, že potrat není „usmrcením osoby před vlastním narozením“, ačkoli tvrdí opak To jen náboženští mystikové, které reprezentuje, se uchylují k záměrnému pojmovému překrucování, aby co nejvíce očernili člověka, který sleduje svůj vlastní život a prospěch a aby vyzdvihli morálku sebeobětování, která je vlastní náboženské ideologii.


No Image

Příroda bez člověka?

Lidstvo stojí tváří v tvář vážnému nebezpečí“, říká dr. Michael Berliner z The Ayn Rand Institute, „nebezpečí nepochází z kyselých dešťů, globálního oteplování, smogu nebo kácení deštných pralesů, jak se nás ekologové snaží přesvědčit. Hrozbou pro lidstvo je ekologie.“


No Image

Hanebná „solidarita“ a devastace zdravotnictví

Vystoupení ministra zdravotnictví Fišera na nedávném
panelu Centra pro ekonomiku a politiku naznačovalo, že fundamentální diskuse o
reformách zdravotnictví je odbornou otázkou z oblasti medicíny a
zdravotnictví. Není tomu tak. Kořenem všech koncepčních i konkrétních
střetů je filozofický spor mezi
racionálním egoismem a morálkou sebeobětování, mezi individualismem a kolektivismem.
Primární diskuse se tudíž musí odehrát na poli morálky.


No Image

Česká televize – dnes věc (bohužel) veřejná

Stát v racionální společnosti má jedinou funkci – chránit individuální práva. Jakákoli angažovanost státu ve vysílání a jakákoli jeho regulace je nesmyslná, popírá funkci státu a pošlapává práva soukromých subjektů. Všechny tradiční argumenty, kterými je etatismus ve vysílání hájen, jsou falešné.


No Image

IMF a WB – instituce mezinárodního sebeobětování

Koncem září 2000 se v Praze uskutečnilo výroční zasedání Mezinárodního měnového fondu (IMF) a Světové banky (WB). Od politiků a mnoha ekonomů jsme mnohokrát slyšeli a jistě uslyšíme, jak velkým oceněním úspěchů naší transformace je skutečnost, že Praha hostila prestižní setkání světových finančních představitelů, jak prospěšné je působení těchto institucí a jak významné jsou jejich zásluhy o celosvětový ekonomický rozvoj.


No Image

Pojem „veřejné statky“ je neplatný

Klíčovou součástí tradičního výkladu veřejných financí a tzv. ekonomie blahobytu
(welfare economics) je teorie veřejných statků. Koncept veřejných statků
zasazený do normativního rámce Pareto-optimality slouží jako hlavní
ospravedlnění státních zásahů do hospodářství, resp. do života lidí obecně.


No Image

Rovnost šancí

Z falešných či nesprávně používaných pojmů nutně vyplývají iracionální ideologie, a to i morální a politické. Vyvrátit kořen, ze kterého rostou všechny zhoubné a životunebezpečné ideologie, nevyžaduje nic jiného než přísnou logiku při tvorbě a aplikaci pojmů.


No Image

Teorie veřejné volby: selhává trh nebo filozofie?

Po mnoha desetiletích smutných výsledků státního vměšování do hospodářství přirozeně vzrostl zájem o studium chování jednotlivců v jejich rolích aktivních účastníků kolektivního politického rozhodování. Reakci teoretiků veřejné volby na závěry ekonomie blahobytu lze v podstatě shrnout do třech slov: stát také selhává. James Buchanan vyjadřuje normativní implikace školy veřejné volby velmi zřetelně, když uvádí, že„veřejná volba nabízí teorii státního selhání plně srovnatelnou s teorií tržního selhání, která vyplynula z teoretické ekonomie blahobytu třicátých a čtyřicátých let.“