Články od Luboš Zálom

No Image

Občan Havel proti rozumu a svobodě

Václav Havel je především životním odpůrcem rozumu. A jako odpůrce rozumu je následně i odpůrcem svobody. Přestože je Havel obklopen aurou bojovníka za svobodu, nikdy se nepokusil skutečnou svobodu obhajovat. Budiž mu k dobru, že bojoval proti komunistické totalitě – ovšem svoboda jednotlivce neznamená jen negovat jeden extrémní příklad nesvobody. Není možné pokládat se za bojovníka za svobodu, a přitom ve stejnou chvíli zpochybňovat důvod, proč bychom měli svobodu mít – tedy fakt, že máme rozum, jímž jsme schopni poznávat svět kolem sebe.


No Image

Zpráva o stavu unie aneb co Barosso neřekl

José Barroso, kdysi maoistický studentský vůdce, dnes předseda Evropské komise, si náležitě vychutnává svou roli faktického vládce Evropské unie a rozhodl se napodobit svého amerického soudruha. Stejně jako on přednesl svou “zprávu o stavu unie”.


No Image

Veřejný zájem vs. právo na majetek

Zdrojem přirozených práv je realita, nikoliv legislativa. Lidmi vytvořené zákony mohou přirozená práva jen respektovat – nebo legalizovat jejich pošlapání. A právě podle toho, jaký je vztah státu k přirozeným právům jednotlivce, můžeme hodnotit, zda žijeme ve svobodné společnosti nebo v nějaké formě tyranie.


No Image

Znárodňování v Jižní Americe – budoucnost Evropy?

Je možné sázet na racionální úsudek lidí, kteří byli celý život obelháváni svými učiteli, profesory, celebritami, morálními a kulturními autoritami? Je možné doufat, že si zoufalá veřejnost tváří v tvář některé příští ekonomické krizi (ve srovnání s kterou bude ta současná krize jen selankou) uvědomí, že jediným lékem je co nejrychlejší návrat k laissez-faire kapitalismu – když celý život slýchala, že kapitalismus je tím nejhorším morálním zlem?


No Image

Politika jako souboj idejí, aneb co zbylo z české pravice

Letošní volby jsou, nedá se nic dělat, pro pravici už dávno prohrané. Souboj mezi pravicí a levicí se bude muset odehrát znovu a jinde, nikoliv na poli parlamentní politiky. Skutečná pravice se musí znovu zformovat mimo parlament a získat si příznivce postupným šířením skutečných názorů a myšlenek, skutečnou ideologií.





No Image

Sociální demokracie a fašismus

Fašismus není házení vajíček na předvolebních akcích socialistů, ani není charakterizován násilnými pokusy o převzetí moci nebo rasistickými zákony – podstatnou charakteristikou jsou politicko-ekonomické cíle a ideologické předpoklady.


No Image

Ropák roku, aneb kdo nejvíc škodí

Ekologistům totiž nejde o životní prostředí v zájmu člověka. Jestliže ekologisté volají po návratu k přírodě, nepřejí si, aby se člověk z přírody těšil a měl z ní jakýkoliv prospěch. Jejich ideálem je panenská příroda s člověkem jako divokým zvířetem, bojujícím o holý život.


No Image

Racionalita, trh a státní zásahy

Racionalita je metoda poznávání a posuzování reality, nikoliv poukázka na neomylnost, bezchybnost nebo vševědoucnost. Autorita v podobě všemocného regulátora by především bránila těm, kteří si v tržním prostředí skutečně vědomě zvolí jednat racionálně.


No Image

Může stát řešit hospodářskou krizi?

Vládní pokusy rozhýbat ekonomiku jsou však ještě ničivější, než kdyby pouze přemisťovaly prostředky z jednoho místa na druhé. Přestože naprostá většina lidí se domnívá, že pro hospodářskou prosperitu je klíčová spotřeba, skutečným motorem rozvoje a růstu blahobytu není spotřeba ale produkce.



No Image

Mesiáš v Bílém domě

Důvěra Američanů v individualismus a svobodu, tedy v to, co stálo u vzniku Spojených států, je dlouhá léta podrývána dlouhým zástupem kritiků – od věhlasných profesorů na vysokých školách až k hollywoodským tvůrcům. Produktem takového intelektuálního působení jsou lidé, kteří věří v dobro sebeobětování, odsuzují jakýkoliv bez omluvy projevovaný sebezájem, dívají se skrz prsty na údajně nelidské a vykořisťující síly volného trhu, a jsou ochotni kdykoliv vyjádřit politování a stud nad tím, že jejich země byla založena na "genocidě indiánských obyvatel". Produktem takového intelektuálního a kulturního působení je Barrack Obama usazený v Oválné pracovně.


No Image

Vychovávat děti není povinností vůči společnosti

Roman Joch ve svém článku tvrdí, že pár, který se rozhodne nemít děti, činí něco nesprávného – dopouští se „civilizační velezrady“. Z jeho pojetí vyplývá, že děti bychom měli přivádět na svět primárně ne proto, že v tom spatřujeme hodnotu pro nás samé, ale spíše proto, aby se naše civilizace rozvíjela a vzkvétala.