S příčinou terorismu je třeba bojovat bombami, ne chlebem

Alex Epstein je
redaktorem The Ayn Rand Institute v Irvine v Kalifornii. Institut
šíří filozofii Ayn Randové, autorky knih Atlas Shrugged a The Fountainhead (Zdroj).

Po posledních sebevražedných útocích v Londýně
a kvůli obecné neschopnosti Západu teroristickým útokům předcházet
se mnoho mluví o boji proti „základní příčině“ terorismu.
Nejpopulárnější je argument, že terorismus způsobuje chudoba. OSN
a naši evropští a arabští „spojenci“ nám opakovaně radí,
abychom minimalizovali naše vojenské operace a místo nich rozdělovali
víc zahraniční pomoci chudým zemím ­ abychom složili zbraně a vytáhli
šekovou knížku. Jedině bojem proti chudobě, opakují nám, se můžeme
zaměřit na „základní příčinu“ terorismu.

Zhoubná myšlenka, že chudoba způsobuje terorismus,
je populární už od útoků z 11. září. Generální tajemník OSN Kofi
Annan opakovaně žádal bohaté země, aby znásobily svou zahraniční
pomoc, a jako příčinu terorismu označil to, že „příliš mnoho
lidí je odsouzeno k životu v extrémní chudobě a ponížení“.
Bývalý ministr zahraničí Colin Powell souhlasí: „Musíme do
lidských srdcí znovu vrátit naději. Musíme ukázat lidem, kteří by
se mohli přiklonit k terorismu, že existuje lepší cesta“. Stejného
názoru je i podnikatel Ted Turner: „Důvodem útoku na Světové
obchodní centrum je to, že na světě je mnoho lidí žijících v nejhlubší
bídě a bez naděje na lepší život“.

Myšlenka, že chudoba způsobuje terorismus, byla
dokonce i hlavním argumentem pro zpackanou válku v Iráku. Válka
má prý přinést lepší život Iráčanům, a ne rychle zničit hrozbu,
kterou země představovala, a přesunout se na další důležité vojenské
cíle.

Zničení příčiny terorismu je ve skutečnosti
správný cíl ­ jenže prostředkem k němu je vhodně zaměřená vojenská
akce, ne sociální dávky.

Terorismus nezpůsobuje chudoba. Teroristé 11. září nezaútočili na Ameriku, aby dosáhli zbohatnutí Středního
východu. Naopak, jejich oficiálním cílem bylo zabránit
jakémukoli pronikání prosperující průmyslové kultury „pohanů“
do jejich světa. Bohatý Usáma bin Ládin nepoužil své milióny k výstavbě
elektráren nebo zavlažovacích kanálů. Kdyby on a jeho terorističtí
následníci chtěli prosperitu, snažili by se napodobit Spojené
státy ­ a ne je zničit.

V hlubším smyslu, chudoba jako taková nemůže
určovat ničí morální kodex. Jsou to myšlenky, které se
jednotlivci rozhodnou přijmout, na jejichž základě sledují určité
cíle a hodnoty. Touhu ničit bohatství a masově vraždit nevinné produktivní
lidské bytosti nelze vysvětlit nedostatkem peněz nebo nízkou kvalitou
života ­ ale pouze myšlenkami zaměřenými proti bohatství a životu.
Tím, co teroristy motivuje, je ideologie islámského fundamentalismu.
Tato autoritářská doktrína, zaměřená na nadpřirozený svět, považuje
americkou svobodu, prosperitu a sledování pozemského štěstí za vrchol
zkaženosti. Její zastánci cítí odpor vůči úspěchu Ameriky a přitažlivosti
její kultury pro mnoho mladých na Středním východě. Pro fundamentalisty
jsou Američané „pohany“, které je třeba zabít. Jak řekl
bývalý představitel Talibanu: „Američané bojují, aby mohli
žít a užívat si materiálních věcí. Ale my bojujeme abychom mohli
zemřít při konání Božího díla“.

Teroristé nás nenávidí kvůli své ideologii ­
a tento fakt se nijak nezmění, když budeme plnit pokladny vlád Třetího
světa. Co tedy může naše vláda dělat? Nemůže přímo odstranit
nejhlubší filozofické kořeny terorismu; ale pomocí vojenské síly
může zničit tu jedinou „základní příčinu“ terorismu, na
které záleží v politickém kontextu ­ jeho státní podporu. Nepřátelství
fundamentalistů k Americe se může projevit ve formě mezinárodního
terorismu jen díky vládám, které teroristické sítě využívají, financují,
cvičí a poskytují jim útočiště. Tato podpora je příčinou teroristické
hrozby ­ a Amerika ji může odstranit vojenskou silou.

Právě ve jménu boje proti kořenům terorismu
musí Amerika napřáhnout pěst a ne podávat pomocnou ruku. Amerických
vojáků může být k zastavení teroristických operací zapotřebí v různých
částech světa, avšak v první řadě musíme bojovat proti hlavnímu
zdroji hrozby ­ proti Íránu. Tento teokratický stát je kolébkou
Islámské fundamentalistické revoluce a díky tomu současně i největším
sponzorem terorismu. Kdyby byla odstraněna íránská vláda, byla by
to silná rána islámskému terorismu. Bylo by zničeno politické ztělesnění
ideálu, za který teroristé bojují. Bylo by to prohlášení, že Amerika
netoleruje podporu terorismu. Byla by to jednoznačná lekce, která
by ostatním zemím ukázala, co se s nimi stane, když nebudou pronásledovat
teroristy na svých územích. A bylo by to uznání faktu, že svrhávání
bomb, ne balíčků s jídlem, je jediným způsobem, jak může naše vláda
zničit kořeny terorismu.

Přeložil Michal Kracík, Galtův institut
srpen 2005

Sdílejte...

3 Komentáře k "S příčinou terorismu je třeba bojovat bombami, ne chlebem"

  1. Autor článku vychádza z úplne rovnako naivného predpokladu aký sám v texte kritizuje. Myslieť si, že práve vojenská akcia je ten správny liek na vyliečenie terorizmu, je prinajmenšom rovnako nereálne ako si myslieť, že blahobyt sám osebe odstráni terorizmus. Vojenský aparát dnes nedisponuje prostrriedkami ako adresne realizovať hrozbu, a veľmi pravdepodobne to tak ostane aj v budúcnosti. Ako sa v histórii ukázalo už mnohokrát, akt násilia adresovaný voči "content majority" je naprosto kontraproduktívny a vedie k presvedčeniu, že sa jedná o útok proti samotnej podstate ich bytia a nie proti režimu či spoločnosti, v ktorej žijú. A to je v rozpore s všeobecnou vojenskou stratégiou, ktorej základné prvky môžeme stručne definovať takto:
    1. Správne identifikovať nepriateľa
    2. Izolovať nepriateľa a tým ho oslabiť
    3. Ak je to nevyhnutné (!), zničiť nepriateľa, tak aby v dôsledku tohto aktu nezískal nových spojencov
    V situácii, kedy je obtiažne realizovať už prvý bod a ďalšie dva sú z ríše snov, je najlepšie na vojenskú akciu zabudnúť a snažiť sa hľadať iné riešenie. Aj ničnerobenie je menej škodlivé ako spackaná vojenská akcia!

  2. Michal Kracík | 18. 9. 2005 z 14:30 | Odpovědět

    V kapitalismu Vám nikdo nemůže zabránit soukromě darovat svoje peníze na odstranění chudoby nebo si k tomu účelu založit organizaci – ať je Vaše motivace náboženská nebo jakákoli jiná.

    Článek se ovšem týká toho, že neexistuje příčinná souvislost mezi chudobou a terorismem, a tudíž by pomoc chudým zemím neměla být součástí státní zahraniční politiky ve jménu boje proti terorismu.

  3. Diskutující | 2. 9. 2005 z 22:56 | Odpovědět

    Jak se zbavit hladového člověka , ve svém okolí ? Bud´ mu dám najíst, pokud sám mám dostatek a on příště bude chtít znovu. Nebo ho zabiju,abych se ho zbavil, nebo urychlil jeho trápení.Také ho můžu nechat bez pomoci hlady zemřít A také je možnost dát mu nejdříve chléb a potom ho naučit ten chléb sám vyrábět.Někdy je třeba udělat první , ale i druhý krok k odstranění bídy ve světě.Je pravdivé přísloví "sytý hladovému nevěří". A jestli chci někoho učit jak vyrábět chleba tak mu ho musím dát ochutnat, aby věděl, že sytí. Zabíjet je snadnější, rychlejší a proti životu. Lhostejně přihlížet jak někdo umírá, když by nemusel je pohodlné, ale není to příjemné.Je to nezvratné.Učit je těžší,pomalejší ale není to definitivní řešní, tak jako život sám. Terorismus byl , je a bude.Je to použitá síla na nesprávném místě, v nesprávném čase , proto je tak zlá. Hledejme použití síly tam kde je třeba a ve správnou dobu. Bohatsví je také otázka v jakém smyslu. Zda jen majetkovém, nebo v uspokojení životních potřeb a možnost rozvoje svých schopností . Mohu vlastnit velké společnosti a přesto nedokážu rozvíjet některé své schopnosti a přijímat tak plné naplnění všech svých přání. Budu se cítit bohatý ? O Bohu – je BOHAtství. Co je pozemské a nadpozemské ?Všehomír na nás doléhá každým okamžikem.To co ve světě vytvářím, je pouze možné proto, že tvořím z materie,která byla už nějakou silou přede mnou vytvořena.Objektivně musím uznat, že se napojuji na určité síly tvorby, která má svá pravidla , které já neudávám a těžko v měřítkách vesmíru ovlivním a bez těchto pravidel , bych ani já nemohl tvořit. V tom vidí většina náboženství , napojení se na vůli Boha, a určitou pokoru před tímto pro nás těžko poznatelným principem tvorby. A to ve smyslu, že než zasáhnu do některé zákonitosti, uvědomím si svoji neznalost . Tím není řečeno , že by člověk měl být neznalý. Měl by používat rozum jako nástroj k poznání zákonitostí, které je třeba respektovat , aby nešly výsledky jejich překročení proti němu.Nechápu určité omezení na kapitalismus a objektivismus. O zákonitostech řídících život, které se snaží lidstvo pochopit ,uvažují a předkládají jejich podobu i jiné směry, kultury, civilizace. A jak se mnohokrát ukázalo, lidstvo ve svém předkládání pravdy často chybuje.

Zanechte komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.


*