POCHOD ZA KAPITALI$MUS
V neděli 7.12.2003 ve 14:30 na Staroměstském náměstí

Pochod za kapitalismus je akcí jednotlivců, kteří se chtějí postavit za své právo na svobodný život, za možnost realizovat to nejlepší v nich, a kteří se nebojí říci, že myslí kapitalisticky. Nejedná se o žádnou „veřejně prospěšnou“ akci ani primárně o akci proti něčemu – Pochod za kapitalismus je pochodem za hodnoty, na kterých fungování kapitalismu stojí – za rozum, za cíl, za sebevědomí. Jinými slovy, Pochod za kapitalismus je určen pro lidi, kteří nejsou uctívači smrti, ale života; pro ty, kteří neničí výlohy, ale vytváří je a jsou na to náležitě hrdí.

Hlavní organizátor celosvětové akce Pochod za kapitalismus je australská nezisková instituce Prodos (www.prodos.com). Většina velkých měst po celém světě Pochod za kapitalismus pořádá. Pochod za kapitalismus může být brán i jako příjemná procházka Prahou.

Kapitalismus je jediným politickým systémem, který je založen na individuálních právech a na ústavou omezené moci státu, jehož jedinou funkcí je tato práva ochraňovat. Není pravda, co říkají mnozí etatisté, že kapitalismus přináší chudobu a bídu. Ať se podíváme na jakýkoliv příklad z historie, tak platí a platilo, že čím více byla země kapitalistická, tím bohatší byla.

Je smutné, že když se podíváme na svět kolem sebe, není nám příliš do smíchu. Žijeme ve smíšené ekonomice, kde je stále mnohými pokládán komunismus za ideál a kapitalismus za nutné zlo. Je málo těch, kteří otevřeně řeknou, že kapitalismus je morální a praktický. Je však mnoho těch, kteří to potřebují slyšet, protože bez vědomí správnosti jednání se žije velmi těžce. Tím nechci říci, že by se lidé měli účastnit Pochodu za kapitalismus proto, aby nezištně pomohli ostatním, protože kapitalismus je založen na etice svobodného obchodu, tedy na dávání hodnoty za hodnotu. To je principem dobrovolné směny, tedy trhu. Na kapitalisty je často nahlíženo jako na vykořisťovatele, ne jako na tvůrce hodnot, kteří svým umem něčeho dosáhli. Peníze jsou považovány za kořen zla. Od podniků se očekává “společenská zodpovědnost“ a majitelé jsou v dělení zisku podle některých až na posledním místě. Solidarita je podle současných měřítek státem vynucený čin, nikoliv dobrovolná pomoc. Antimonopolní zákony penalizují úspěšné a schopné, protože jsou úspěšní a schopní. Obecně bychom mohli říci, že jde o nenávist k dobru, protože je dobrem. Našli bychom tisíce případů, kdy dochází ze strany státu k obludným a trestuhodným zásahům do lidské svobody. Ty nepřestanou, dokud lidé budou považovat kapitalismus za praktický, avšak nikoliv morální, a pokud si budou plést vlastní racionální zájem s parazitizmem a žitím na úkor ostatních. Brát bohatým a dávat chudým je ideál, který je s kapitalismem neslučitelný.

Když neuznáváte kapitalistické hodnoty, máte tu mysticismus místo vědy, obětování se místo vlastního zájmu a pošlapávání individuálních práv místo laissez-faire kapitalismu. Účelem Pochodu za kapitalismus je ukázat lidem, že je zde někdo, pro koho jsou kapitalistické hodnoty “svaté“ a kdo za nimi bude stát. Není to neurčitá neviditelná ruka trhu, která je alfou a omegou kapitalismu, jsou to jednotlivci, tvůrci, je to každý člověk, který vyznává kapitalistické hodnoty a snaží se je uplatňovat.