„V jakémkoli kompromisu mezi jídlem a jedem může zvítězit jedině smrt. V jakémkoli kompromisu mezi dobrem a zlem získává jedině zlo.“
Ayn Rand: Atlas Shrugged, str. 970, vydání k 35. výročí, Signet, New York., 1992
Přeložil Jiří Kinkor, Galtův institut
A co kdyz zadne dobro ani zlo neexistuje, jsou to jen abstraktni pojmy ale jeste k tomu pro neco co je nesmysl.
Kdyz chtel cinsky cisar ovladnout svet aby ho sjednotil, chtel "dobro" ci "zlo"
teroristi jsou zli ci dobri a nakonec neni to tak ze dobro je rad a zlo je chaos?
Lopta zivota
Cely zakladny vzorec zivota a sveta spociva v protikladoch.
Usecka reality s opacnymi koncami na principe duality
Škála moznosti medzi protikladmi a je to co dava vyznam rozmanitosti
„Keby nebolo nestastia, neslo by definovat stastie ktore by stratilo vyznam“
Pod pojmom zivot-svet si predstavujem sucet vsetkych tychto opacnych velicin hmoty priestoru prirody zmyslov a prezivani ci pocitov.
Viem ze, mnoho hodnot je nemozne stanovit kedze sa menia od pohladu na ne, vzorec je ale brany ako celok cize ide o nieco co sa da oznacit ako nieco co existuje …
Vsetko naokolo je dosledkom rozneho vytvorenia „rohu“ zo škaly sortimentu moznosti ktore su pritomne na usecke od kladu po zapor, od podlahy po strop, bocnej steny po druhu… zivota po smrt…
Protiklady vlastne udavaju najkrajnejsie moznosti, cize udavaju hranice ktore v hmote a prislusnom zivote nemozno prekrocit..
Vzorec ktory som skopala vlastne (ked domyslime priestorovost) ma gulaty tvar.. Podobny planetam ktore kruzia okolo inych..
Pohyb v kruhu je znazornenie nekonecna, aj ked sa opakujeme cesta ide stale dopredu bez hranice…
Rovnako ako nenajdeme koniec na lopte ci na svete, je moj gulaty vzorec tiez trochu odrazom neustaleho kolobehu.
Bod v strede -0
Kebyze za neutralny bod berieme stred gulateho vzorca, tak dostaneme bod z ktoreho vlastne mohlo vsetko vzniknut postupnym rozpinanim….(velky tresk bol tusim podobneho principu)
Ale ak vsetko malo kdesi zaciatok, ako mozme hovorit o nekonecnosti ked ta by mala byt minulostou aj buducnostou… Takze nekonecno je pojem ktory nemoze nikto pocas zivota potvrdit pretoze videl a poznal len nieco co sa mu zda nekonecne.. (ako cakanie na widlibus v snehovej kalamite
Byt ci prežit
Nesputana volnost v ramci moznosti otvara vsetky dvere poznani v palaci zivota…
Nevedomost co je volnost , ktora moze spravit zo zivota jedinecnu skusenost mimo večnost a nie upätost a masovost, ktora sposobuje samu blbost –od vojen po atentaty ci nicenie sa zabvistou …
Obmedzenia a ploty nepostavene zivotom ale spolocnostou, ako aj nehorazne lipnutie na zivote nedovoluje uvolnit puta slobode, s ktorou uz nieje clovek podriadeny nijakemu nazoru ci blbosti v ktorej vsetci beru vsetko smrtelne vazne“ hrabu ako skrecky za kazdu cenu a miesto objavovania seba sameho len riesia inych.. Ci uz ako idealy alebo ich odcudzuju ci zavidia, miesto poznania v sebe samom a zaujmu len o tych na ktorych im zalezi a vazenia si ich bez potreby kritizovat ci opakovat…
Prvni veta budi zdani, ze jde o pravdu na ktere se pak budou stave dalsi vyvody. Uvedomme si ovsem, ze mnoho jedu v malem mnozstvi se pouziva jako leky. Jakou ma tedy hodnotu druha veta?
Neni to tak, ze ta druha vyplyva ci stavi (nebo by mela stavet) na te prvni. Obe vety vety jsou velmi zhustenym shrnutim argumentace, ktera jim predchazi. Ten citat vas, jako ctenare, ma samozrejme upoutat, a v idealnim pripade motivovat k tomu, abyste si ten text a celou argumentaci precetl cely. Proto sem ty citaty davam.
Ta prvni veta je analogii te druhe. Pomineme-li to, ze v nekterych pripadech se nepatrna davka jedu v lekarstvi pouziva jako stimulace tvorby protilatek (coz je samozrejme dobro a to AR jiste tim jedem na mysli nemela), tak obecne plati, ze k usmrceni staci par kapek velmi prudkeho jedu. Jinymi slovy k zabiti vam nikdo nemusi podavat litr jedu. Staci jen par kapek. A proto se to v tomto vyznamu pouziva k te analogii s kompromisem. Ma se tim obrazne vyjadrit to, ze staci i jen maly kompromis (jen par kapek jedu), aby dobro prohralo nejen castecne, ale na cele care (smrt). Krome AR toto tema vyborne vysvetluje Peikoff v prednasce „Why should one act on principle“, ktera je myslim dostupna na http://www.aynrand.org. Mohu tez zapujcit kazetu.
To je pravda, ale v techto dobach uz bohuzel nikdo nevi, co dobro a zlo ve skutecnosti je.
objektivismus nabizi racionalni meritko hodnoty, a na jeho zaklade odvozuje, co je dobro a zlo